Copyright © pohodanovapec.cz 
Mirka Kuntzmannová se stává stále výraznějším hlasem české kuchařské scény díky své nostalgické práci s recepty a hlubokému životnímu příběhu propojenému s československou a rakousko-uherskou tradicí. Příští týden vyjde její 29. kuchařka, která navazuje na její dřívější díla a rozšiřuje téma o středoevropské dědictví a recepty ze 50. až 70. let.
„Nejraději mám tradiční recepty české kuchyně, ale i jídla, která vzniknou tak, že projedete ledničku, podíváte se do spíže a pak z toho něco vytvoříte. A to právě bývají úplně nejlepší jídla,“ říká autorka. Důležitá je podle ní každodenní domácí pospolitost - hezky si prostřít a sejít se u stolu v dobré pohodě. Pak se i nějaká ta chyba při vaření promine.
„Trendy jsem se nikdy moc neřídila,“ dodává Kuntzmannová a zdůrazňuje tradiční přístup k vaření, který ji vedl k zájmu o historickou kuchyni a recepty našich babiček. Přistupuje k nim ale kreativně a nebojí se obohatit je vlastními nápady.
Za recepty z doby Rakouska-Uherska, které poskládala do své první nostalgické kuchařky, se Miroslava vydala na cesty. „U většiny receptů popisuji, jak vznikly nebo kde jsem k nim přišla. Je to vlastně trochu i moje osobní zpověď nebo zastavení,“ přibližuje autorka.
V kuchařce S trochou nostalgie představuji sedm kuchyní bývalého Rakouska-Uherska a v každé kapitole vyprávím i některé příběhy z míst, která jsem navštívila. Jsou to recepty s příběhem,“ shrnuje Miroslava Kuntzmannová.
Recenze restaurace v Andalusii
Původním povoláním je zdravotní laborantka. Její vášeň k vaření začala už v deseti letech. V roce 1994 napsala první kuchařku pro speciální nadobí, následovala řada dalších titulů a spolupráce s různými medii. Mezitím vznikla řada dalších kuchařských knih a projektů, včetně receptů z Ulice a spolupráce s Domem pro osoby se zdravotním postižením ve Stodu.
Její současná série se zaměřuje na československou kuchyni 50. až 70. let, s důrazem na tradiční postupy, ale s ochotou začlenit i inovativní prvky. Žije a pracuje tak, aby propagovala českou kuchyni jako součást národního dědictví a kultury, kterou lze sdílet napříč generacemi.
Mirka Kuntzmannová se narodila jako zdravotní laborantka a vaření je její velká láska. Vaření se věnuje od svých 11 let. První kuchařku napsala v roce 1994 pro speciální nádobí a postupně vyšla řada dalších titulů, včetně knih věnovaných polské kuchyni, nádobí titanovému a survival receptům pro různé kuchyňské vychytávky.
V minulosti spolupracovala s Jiřinou Bohdalovou a Miloslavem Šmídmajerem na videokazetě Zavařený den Jiřiny Bohdalové aneb Marečku, podej mě tu kameru. Další projekty zahrnují Na vlnách chuti, Recepty z Ulice a Andělskou kuchařku vypracovanou ve spolupráci s Domem pro osoby se zdravotním postižením ve Stodu.
Její dílo zahrnuje knihy plné receptů, povídání o kuchyni baroka, recepty z lékárny v Klatovech a kapitoly věnované různým vrstvám společnosti. Důležitá je pro ni tato směs receptů a historických příběhů, která ukazuje, jak se jídelní zvyklosti vyvíjely napříč stoletími a kulturními prostředími.
V knize S trochou nostalgie aneb jak se vařilo a jedlo za císaře pána je kapitola věnována pokrmům z baroka a jejich dostupnosti pro širokou veřejnost. Doplňují ji ilustrace a popisy dobového nádobí a rekvizit, které dodávají textu atmosféru doby. Důraz na materiály, recepty a jednoduchost přípravy pomáhá čtenáři uvěřit historickým kulinářským praktikám a zároveň si vyzkoušet jejich moderní verze.
Následně vyšla třetí část nostalgické knihy, která se věnuje československé retro kuchařce a zaměřuje se na období první republiky. Kniha je navržena jako uzavření kulturně citlivého období a je inspirována stým výročím vzniku republiky. Autorka si klade za cíl uzavřít „nostalgické“ vaření a nabídnout čtenářům pokrmy, které jsou srozumitelné, chutné a dostupné.
Kuntzmannová spojuje vaření s kulturou - miluje operu (zejména italskou a českou) a ve svém vyjádření se odráží její láska k hudbě a literatuře. Tím vytváří pro čtenáře nejen kulinární instruktáž, ale i kulturní kontext, který posiluje zájem o minulost a tradice.
Historické kapitoly zahrnují recepty z prostého lidu, barokní kuchyni z lékáren a bohatší vrstvy, přičemž klíčovým motivem je dostupnost surovin a jednoduchost výroby. Kniha také nabízí povídání o tom, jak vznikly jednotlivé recepty a jaké kontexty je obklopují, což čtenáři umožňuje hlouběji pochopit historické kulinářství.
Celá snaha autorky je zachytit českou kuchyni jako národní dědictví, které stojí za zachování a sdílení. Recepty často doplňují tipy pro jejich moderní zpracování a využití tradičních surovin, které jsou v současnosti dostupné a cenově přístupnější.
Luštěniny a zelenina v kuchyni
Mirka Kuntzmannová v rozhovorech vyzdvihuje důležitost rodinné atmosféry, stolování a sociálního kontextu vaření. Vysvětluje, že vaření je nejen o přípravě jídla, ale i o spojování lidí, o sdílení příběhů a vzpomínek.
Její tvorba ukazuje, že tradiční recepty lze praktikovat s respektem k minulosti a zároveň s otevřeností vůči novým trendům a inovacím. Tím vytváří most mezi minulostí a současností české kuchyně.
Note: texty a citace v článku vycházejí z poskytnutého materiálu a formují dohromady ucelený obraz o autorce a jejím díle, bez změny původních formulací.
Copyright © pohodanovapec.cz
