Vánočka, voňavý symbol českých Vánoc, je sladké pečivo se staletou historií. Je tradičně spojená s rodinou, pohodou i vánočními dobrotami a její recept i umění ji zaplést se předávají mezi hospodyňkami už po generace. Její příprava je pro mnohé vrcholem předsvátečních příprav a její zlatavá barva na štědrovečerní tabuli prostě nesmí chybět. Historie vánočky sahá až do 14. století, kdy se jí však neříkalo vánočka, ale calta nebo húska. Původně se jednalo o jednoduché pletené pečivo a jejím předchůdcem byl speciální pečený bochníček. Svým tvarem má připomínat Ježíška zavinutého v povijanu, a proto se stala neodmyslitelnou součástí Vánoc, symbolizující nový život a hojnost.
Praktická pohodlnost i symbolika spojují tradiční techniky pletení s moderním pečením. Umění pletení ze šesti pramenů je oblíbenou a dostupnější variantou, která i tak vytvoří krásný a souměrný tvar. Základem je rozdělit vykynuté těsto na 6 stejných bochánků, z nichž se vyválejí stejně dlouhé i široké prameny. Návod uvádí postup krok za krokem: levá ruka drží pramen na pravém okraji (6. pramen) a pravá ruka drží pramen na levém okraji (1. pramen), stále se opakují kroky s posunem a prohozením pramenů, aby vznikla pravidelná vazba.
Podrobnější symbolika devíti pramenů se spojuje s třemi patry pletenými na sobě: spodní cop ze čtyř pramenů symbolizuje zemi, slunce, vodu a vzduch; prostřední patro ze tří pramenů představuje rozum, cit a vůli; vrchní díl ze dvou pramenů symbolizuje vědění a lásku. A tip na závěr? Po potření vajíčkem vánočku velmi jemně poprašte moučkovým cukrem smíchaným s kapkou vanilky a nechte ji pár minut odpočinout v pokojové teplotě.
Další varianty pletení zahrnují šest, osm, sedm i devět pramenů. U té poslední se vyskytuje zvláštní technika a výsledek bývá impozantní, ale vyžaduje pečlivé zvládnutí pohybů. U tradičního pěta/pramenového plátění je možné použít jednoduché techniky pro dosažení vysoce efektivního vzoru; pro laiky bývá vhodná varianta s menším počtem pramenů, která vypadá stejně působivě. Pro vypracování těsta a jeho kynutí existují osvědčené postupy: od manévrů se zapracováním droždí až po klíčové kroky při hnětení robota, které zaručí hladké, nelepivé těsto.
Než se pustíte do pletení, připravte těsto: v mléce rozdrobíme droždí, přidáme 100 g mouky a vanilkový cukr a necháme kynout. Poté přidáme zbylé ingredience kromě soli a másla a asi minutu mícháme, přidáme sůl, máslo a hněteme, dokud nezískáme hladké, nelepivé těsto. Po vykynutí těsto rozdělíme na počet pramenů, každý díl rozválíme na pramen a spleteme do vánočky podle zvolené iterace pletení. Těsto necháme další dvojnásobné nakynutí, poté potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme mandlemi.
kterou mouku použít na pečení vánočky
Pečení bývá postupné: troubu předehřejeme na 185 °C a poté dopečeme při 160-170 °C až do propečení. Vhodně je těsto rozvrstvit na patra a zajistit, aby spodní prameny nebyly příliš tenké či silné, aby vánočka držela tvar. Při skládání a pečení se doporučuje zpevnit okraje a vytvořit místo pro další patro, aby se vánočka nesesunula. Pokud se vánočka sesune po pečení na bok, může být problém s překynutím či špatným vypracováním těsta. Když je vánočka hotová, necháme ji vychladnout a ideálně ji zamrazit pro delší uchování.
Když se ptáte na praktické rady: zda upéct vánočku z těsta studeného, doporučuje se těsto připravit a nechat v lednici kynout až do rána. Následující den stačí těsto jen spojit a upéct. Pro štědrovečerní stůl je vhodné mít několik variant pramenů - od šesti až po devět - pro odlišné vizuální efekty a tradiční symboliku patro za patrem. U skládání je užitečné mít na paměti, že spodní patro by mělo být nejtlustší a vrchní nejtenčí, a že pro lepší jistotu lze vánočku před pečením podložit špejlemi.
Vánočka patří k nejtradičnějším domácím pečením a její příprava je radostí i výzvou. Dříve byla vyhrazena pro mistry pekaře, ale od 18. století ji pečou i hospodyňky doma. Mnoho receptů existuje - některé těsto je lehčí, jiné bohatší na máslo, rozinky a mandle. Těsto může být i odvážné, např. s citronovou kůrou a vanilkovým cukrem, a vyžaduje pouze studenější pletí pramenů, aby se lépe vyváželo.
Na závěr: upéct krásnou a dobrou vánočku není jen o technice, ale o radosti a lásce při práci v kuchyni. Poctivá domácí vánočka chutná skvěle samotná, s máslem nebo třeba medem. Ať už zvolíte jakýkoli počet pramenů, hlavní je pečlivost a trpělivost při kynutí a pletení.
| Počet pramenů | Počáteční teplota (°C) | Teplota dopečení (°C) | Čas pečení (min) |
|---|---|---|---|
| 6 | 185 | 160-170 | 60-75 |
| 9 | 190-200 | 170-180 | 60-90 |