Mravenci nesou smrt je československý kriminální film z roku 1985, který se ambiciózně snaží přiblížit překupnictví a pašování drog za minulého režimu. Autoři očividně mnoho nevěděli o problematice drogové závislosti, a výsledek působí spíše jako povrchní báchorka s úsměvnými 'akčními' scénami. Režie se ujal Zbyněk Brynych, který je znám jako zajímavá postava české kinametografie a jeho tvorba zahrnuje i další díla spojená s tehdejší společenskou problematikou.
Režisér Brynych prošel různými zaměstnáními a filmovou dráhu zahájil mimo tradiční filmové školy; nejprve se prosadil snímkem Smyk (1960), kde výrazně uplatnil zobrazení emigranta - tématu tehdejší československé kinematografie ojedinělému. V sedmdesátých letech působil také jako režisér epizod televizního seriálu Derrick v Západním Německu, což mu otevřelo cestu k dalším filmovým projektům v zahraničí.
Mravenci nesou smrt jsou na seznamu jeho filmografie jako jedna z pozdějších prací, která reflektuje problematiku drog a organizovaného zločinu. Hudba Jiřího Fily doprovází film a přispívá k celkové atmosféře napětí, i když autoři často uvedli, že jejich poznání o drogové závislosti nebylo dostatečné k vytvoření plnohodnotné rešerše tématu.
film se z velké části natáčel v Karlových Varech, dále v Praze, Klínci a Chodové Plané; některé scény využívají známé lokace v regionu. Například hraniční přechod Folmava Furth im Wald a náměstí Horšovského Týna jsou spojeny s klíčovými dílčími výjevy. Tyto detaily posilují dojem mezinárodní sítě pašeráků a jejich propojení s dalšími postavami ve filmu.
Hlavní postavou je podplukovník Veřejné bezpečnosti Kořán a jeho tým, který rozplétá rozsáhlou mezinárodní síť pašeráků drog. Pašování se odehrává prostřednictvím tranzitu v Karlových Varech, který je oběma stranám důležitým bodem. Elegantní Eva Krausová, kterou ztvárnila Jana Březinová, působí jako spojka a zároveň je pracovníkyní kontrarozvědky; její skutečná identita zůstává pro kriminalisty neodhalená. Díky jejím informacím mohou policisté zahájit rozsáhlou akci zaměřenou proti pašerákům i samotným narkomanům.
příběh Mariky Kučové a její boj s rakovinou
< tagimg>Scéna na celnici bývalého hraničního přejezdu Folmava Furth im WaldV páté minutě filmu přijíždí spojka Evy Krausové na hranice; scéna pochází z celnice Folmava Furth im Wald a ilustruje propojení mezi pořádkovými složkami a překupníky.
V sedmé minutě Eva Krausová po předání informací nasedá do auta a odjíždí směrem do Československa; záběr pochází z Horšovskotýnského náměstí a naznačuje začátek výraznější akční linie. V 65. minutě čeká tajná agentka Krausová v autě na svoji spojku na náměstí Republiky v Horšovském Týně; detail z kostelu sv. Petra a Pavla dodává scénám historický nádech. Tato místa spolu se záběry z Folmavy a Horšovského Týna vytvářejí celkový obraz regionálního zázemí tehdejšího zločinu a jeho vlivu na společnost.
„Mravenci nesou smrt“ byl přijatý s určitou dávkou tolerance vůči tehdejší realitě, ale současné hodnocení vyzdvihuje, že autoři nejsou dostatečně edukováni o drogové problematice a film tak působí primárně jako akční drama s prvky komedie. Přesto z něj vyplývá důležitá autentická zkoumání prostředí a společnosti, které v pozdějších dobách vyžadovaly důkladnější a serióznější zpracování témat drog a zločinu.
Ve filmu hrají Josef Vinklář, Ladislav Mrkvička, Zora Jandová, Jan Kanyza, Marek Brodský, Jana Březinová, Ladislav Potměšil, Rudolf Jelínek a další. Zajímavostí je, že Jan Kanyza zde ztvárnil dvojroli, působící jako člen VB a zároveň jako člen drogové skupiny. Do rolí panků a dalších postav zasáhli i hudebníci z tehdejší scény, například Petr Hošek z Plexis a Jan Peterka z Mrtvých miminek, čímž film propojuje hudební a filmovou kulturu té doby.
| Scény | Poznámky | |
|---|---|---|
| Karlovy Vary | Hlavní tranzit pašeráků | Centrální dění filmu |
| Folmava Furth im Wald (celnice) | Scény s agentkou Krausovou | Klíčová výjezdová scéna |
| Horšovský Týn | Náměstí, setkání s spojkou | Kostel sv. Petra a Pavla v záběrech |
| Praha, Klínci, Chodová Planá | Další natáčecí lokace | Podpora atmosféry |
Celkově film kombinuje kriminální prvky s tehdejším společenským kontextem a ukazuje, že i při snaze o realističnost se mohou objevit nedostatky v důsledku tehdejšího poznání tématu. Nicméně díky zajímavému hereckému obsazení a pečlivým lokacím zůstává důležitým historickým dokladem o reflexi drog a jejich dopadů na společnost tehdejšího Československa.