Copyright © pohodanovapec.cz 
Édouard Manet uchvátilo malování už v mládí. Mezi Manetova nejznámější díla patří „Snídaně v trávě“, která na jedné straně vyvolala značné kontroverze, na druhé inspirovala skupinu mladých malířů, pozdějších tvůrců impresionismu.
Jeho snad nejslavnějším obrazem je „Snídaně v trávě“, který dokončil a vystavil v roce 1863. Scéna dvou mladých mužů oblečených a sedících vedle ženského aktu vyděsila několik členů poroty, kteří vybírali obrazy na výroční pařížský Salon a kvůli „neslušnosti“ ho odmítli vystavit. Manet však nebyl sám, protože ten rok porota neschválila obrazů mnohem více. V reakci na to sám císař Napoleon III. založil tzv. Salon odmítnutých, aby vystavil některá z těch odmítnutých děl, včetně Manetova obrazu.
Při vytváření Luncheon on the Grass měl Manet daleko od svržení tradic evropského malířství. Po čase se ukázalo, že „Snídaně v trávě“ byla na pařížské umělecké scéně považována za skandální obraz, protože parodovala a urážela staré mistry.
Obraz „Snídaně v trávě“ byl namalován v roce 1863. Plátno, olej. 208 × 264,5 cm. Přední část kompozice tvoří nahá žena sedící v trávě v přítomnosti dvou oblečených mužů. Jako dítě jsem tento film zbožňoval - obrazotvornost pánů malířů zase pracovala na plné obrátky, zdi galerie jsou jejich výtvorů plné. Místo stínového profilu obličeje, ramena a ňadra mladé ženy zahaleného v půvabném oparu padající noci, zadal umělcům namalovat dívku celou, dokonce celou nahatou, ve slunečním světle a v přítomnosti dvou oblečených pánů.
V popředí obrazu se nachází zlatý servírovací stolek, na kterém jsou dva kousky pečiva, nějaký pokrm a z třetiny plná sklenička vína. Ihned za ním stojí velký stůl, který je prostřen do bíla. Na něm můžeme najít čajový set, mísu s jablky, téměř dopitou skleničku na víno, nakousanou housku i pohozenou bílou košili. Stůl vrhá dlouhý stín, ve kterém sedí malé dítě v klobouku s červenou mašlí a hraje si s hračkou. Z druhé strany stolu je lavička, na které je odložený složený deštník a výletní taška.
V pozadí stojí dvě postavy - jedna v bílém a druhá ve zlatém oblečení. Dáma ve zlatém oblečení má na svém rameni deštník. Za nimi se již nachází tmavě červený dům se šedivými okny. Do pravého horního rohu obrazu zasahuje i strom, jenž z velké části roste mimo malbu. Lze pozorovat jen některé jeho větve.
U velkých pláten se očekávalo epické téma, bitva nebo velký biblický motiv. Jen obyčejný piknik, na kterém je navíc z hlediska tehdejšího pohledu na malbu všechno špatně. Sodoma, Gomora. Kam to půjde dál? Předseda poroty Émilien de Nieuwerkerke znechuceně navrhuje zamítnutí a nikdo není proti.
Manet vědomě narušuje akademické kanony: nahota v přírodě je zde podaná bez alegorie či antického odkazu, bez moralizace, bez ideálního idealizovaného těla starých mistrů. Obraz tedy funguje jako provokace - nejen nahotou, ale i banalitou stolování, moderní společenskou scénou a způsobem malby.
Bavil ho volnější styl. Pomocí širokých tahů štětce si za objekty vybíral obyčejné lidi, kteří se zabývají každodenními úkoly. Jeho plátna zalidňovali zpěváci, pouliční lidé, cikáni a žebráci. Toto nekonvenční zaměření v kombinaci se zralými znalostmi starých mistrů některé zaskočilo a na jiné udělalo dojem.
Manet maloval s důrazem na plochu a barevné kontrasty, nikoli na jemnou modelaci a iluzi prostoru typickou pro akademickou malbu. Tím se jeho práce blížila moderním tendencím a připravovala půdu pro impresionismus: Malíři jako Degas, Renoir a Monet ocenili jeho originalitu a hledání nového jazyka malby.
Bezlepkové sladké obědy pro každého
Obraz „Snídaně v trávě“ byl na Salon odmítnut a následně vystaven v Salonu odmítnutých. O dílech se opravdu živě diskutuje, skutečný skandál však vyvolaly pouze dvě. Snídaně v trávě, tehdy vystavovaná pod názvem Koupel, je jedním z nich. Každopádně v roce 1863 je Manetův obraz považován za skandální protože parodoval a urážel staré mistry.
Nadčasový umělec ale našel zastání například v osobě spisovatele Emila Zoly, básníka Charlese Baudelaira či malířských kolegů Degase, Renoira a Moneta. Uznání se mu dostalo i od tehdy známého uměleckého kritika Louise-Edmonda Durantyho. Manet se rázem stal idolem všech mladých malířů.
Obraz polarizoval veřejnost a vyvolal diskuse o hranicích umění, o tom, co je přijatelné zobrazit a jaké nároky může klást moderní malíř na diváka. Některé feministky bojující za práva žen už se totiž nechaly slyšet, že je ponižuje a uráží. Diskuse se dotýkaly nejen estetiky, ale i morálky a společenských norem.
Manetův záměr nebyl jednoduchou provokací bez kontextu; využil historických odkazů (např. inspirace Giorgionovým Venusem nebo renesančními koncerty v přírodě) a zároveň obrazem komentoval moderní městský život. Když se na obraz podíváme, vidíme napětí mezi idealizovanou tradicí a běžnou realitou, mezi akademickým očekáváním a současným světem volného chování.
Profesor MUDr. ve své vernisážní řeči upozornil i na „pošetilost snídat v zarosené trávě“ a vyzdvihl paradox, že velké požitky vznikají z pozorování krásných těl. Tato spojitost estetiky a tělesnosti byla jedním z důvodů, proč obraz vyvolal tolik emocí.
Inspirace pro těstovinový oběd
Manet byl zarytý republikán a ve své tvorbě se často stavěl proti konzervatismu. Po šestnácti letech studia v ateliéru u Thomase Couturea a po dlouhých hodinách v Louvru se vyprofiloval jako tvůrce, který překračuje hranice tehdejších uměleckých konvencí. Spolupráce a přátelství s mladými malíři vedlo k tomu, že „Snídaně v trávě“ inspirovala a podnítila vznik hnutí, které později dostalo název impresionismus.
Manetova odvaha zobrazovat současný život tak, jak je, a jeho styl vlivně ovlivnily další generace. I když sám Manet zůstal spíše samostatným hráčem než zakládajícím členem impresionistické skupiny, jeho díla - a zvláště „Snídaně v trávě“ - pomohla otevřít cestu modernímu umění.
V řadě textů a reprodukcí se objevují různé názvy - „Oběd v trávě“, „Snídaně v trávě“, „Luncheon on the Grass“ - všechny odkazují na tutéž provokativní scénu, která se stala ikonou přechodu od akademické tradice k moderní malbě.
| Aspekt | Klíčové poznatky |
|---|---|
| Rok vzniku | 1863 |
| Formát a technika | Plátno, olej; velké plátno 208 × 264,5 cm |
| Hlavní motiv | Nahá žena v trávě uprostřed oblečených mužů, piknik |
| Reakce | Odmítnutí Salónem, vystavení v Salonu odmítnutých, skandál |
| Význam | Provokace akademických norem, inspirace pro mladé malíře, předstupeň moderního umění |
Manet „snídaně v trávě“ popis obrazu, rozbor, esej - tento obraz je jedním z vrcholů 19. století, který silně ovlivnil další směřování evropského malířství.
Copyright © pohodanovapec.cz
