Copyright © pohodanovapec.cz 
Chov slepic může přinést čerstvá vajíčka, kvalitní maso a radost z péče o zvířata. Pokud se rozhodujete pro čistokrevné plemeno, Orpingtonky představují zajímavou volbu pro chovatele, kteří hledají klidné, krotké slepice s dobrými mateřskými vlastnostmi a masným potenciálem. Níže najdete maximálně podrobný přehled o plemeni Orpington, jeho chovu, požadavcích na prostředí a praktické rady pro líhnutí vajec - sestavený výhradně z použitých textů, přeuspořádaných a doplněných tak, aby dávaly logický a ucelený přehled.
Orpingtonka byla vyšlechtěna na konci 19. stol. v Orpingtonu. Jedná se o těžké masné plemeno, slepice se vyznačují rychlým růstem i výbornou kvalitou masa, které je jemné a křehké. Nejdřív byly orpingtonky jen černé, dnes jsou v mnoha barvách.
Orpingtonky mají klidnou a krotkou povahu, jsou tvárné a dají se dokonce snadno ochočit, dokáží přijít na zavolání. Jsou to také skvělé kvočny, které se dají využít i na líhnutí husích vajec.
Jako velké masné plemeno mají orpingtonky nižší snášku než moderní hybridy. I při výrazné krmné dávce dosahují snášky maximálně 130-160 vajec ročně (oproti plemenům, jako je hybridka, plymutka nebo leghornka, je to až o 180 vajec ročně méně). U plemen je snáška 100-300 vajec ročně, ale můžete je mít i 5 let. U kříženců je vysoká snáška v prvním roce (až 330 vajec ročně), ale již druhým rokem prudce klesá a většina chovatelů po dvou letech nakupuje nové slepice.
Orpingtonky byly vyšlechtěny pro maso a okrajově i jako producent vajec; jejich maso je křehké a chutné a rychle přibývají na hmotnosti. S tím je spojeno větší krmné náročnosti - oproti lehkým plemenům spotřebují až dvojnásobnou dávku krmiva a navíc potřebují kvalitní a vyváženou krmnou směs.
Návod na líhnutí a odchov brojlerů v malochovu
Orpingtonky mají klidnou, krotkou povahu; jsou tvárné a dají se snadno ochočit. Jsou to pohodáři, neklovou se, přijmou i nové spolubydlící. Bylo dokonce zjištěno, že slepice, které vychovala kvočna, mají lepší povahu než sirotci z líhně.
Kurník musí poskytovat slepicím dostatečný prostor, ochranu před predátory a nepříznivým počasím. Doporučená velikost kurníku je alespoň 1 m² pro 3-4 slepice (v praktickém doporučení se uvádí, že každá slepice by měla mít alespoň 0,3-0,4 m² uvnitř, avšak pro komfort a u těžkých plemen je vhodné více). Kurník by měl být dobře větraný, ale zároveň chráněný před průvanem. V kurníku musí být snášková hnízda a různě vysoké bidla na hřadování (protože si na ně slepice sedají podle hierarchie).
V kurníku musí být teplo a sucho, protože jsou slepice na prostředí velmi citlivé. Teplota by neměla kolísat v zimě pod 10 °C; nezapomeňte na průhledné okno, přes které mohou procházet sluneční paprsky.
Aby se toto plemeno udrželo v dobré kondici, potřebují orpingtonky pohyb, tedy výběh. Ten by měl být zastřešený, aby se jejich bohaté opeření ve vlhku neurousalo. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké masné plemeno, potřebují výběh dostatečně prostorný. Pro jednu slepici je vhodné počítat s minimálně 2 m², lépe 10-30 m² podle intenzity chovu; čím větší výběh, tím lepší.
Výběh by měl obsahovat popeliště (směs písku, hlíny a popela), kde se slepice zbavují ektoparazitů. Nezapomeňte na zastíněné místo a zajištění proti predátorům - pevné oplocení nebo síťové překrytí; zvýšenou ochranu zajistí elektrifikované či nevodivé ohradníkové sítě.
Celní sazebník a kód pro vývoz násadových vajec
Kurník vyčistěte 1-2× týdně od trusu, špinavé slámy a sena. Na jaře a na podzim je vhodné kurník vydezinfikovat; k tomu se často používá hašené vápno. Pravidelné čištění kurníku a výměna podestýlky jsou nezbytné pro prevenci nemocí a udržení čistoty. Slepice by měly mít také možnost popelových koupelí, které pomáhají v boji proti parazitům.
Kvalita chovu závisí i na kvalitě a množství krmiva. Orpingtonky jsou náročné na bílkoviny a v dospělosti mají sklon k tučnosti. Správné krmivo je nutné vybírat dle potřeb a stáří kuřic. Nejjednodušší je sáhnout po již hotových krmných směsích; pro dospělé slepice použijte granule nebo sypkou směs pro nosnice.
Slepice by měly mít neustále k dispozici čerstvou vodu; za normálních okolností slepice za 1 den vypije cca 250 ml vody. Pitná voda musí být vždy čerstvá a čistá; vhodná jsou napájecí zařízení, která zabraňují znečištění vody.
Důležitý je také dostatek vápníku (drcené mušle či mletý vápenec) pro pevné skořápky. Krmivo se doporučuje skládat z 2/3 obilovin (pšenice, kukuřice) a 1/3 zeleniny či objemných krmiv. Při změně krmiva je vhodný pomalý přechod a podávání probiotik, aby se předešlo zažívacím potížím.
Do krmení a vody můžete přimíchat vhodné doplňky stravy: vitamíny, minerály, acidifikační přípravky nebo bílkovinné koncentráty. Mezi užitečné doplňky patří mletý vápenec, pivovarské kvasnice, rybí moučka či specifické směsi pro nosnice.
Orpingtonky patří mezi spolehlivé kvočny a lze je využít k přirozenému vyvedení kuřat, případně i k líhnutí vajec jiných druhů (dokonce i husích vajec). Pod kvočnu můžete nasadit i vejce od jiných slepic - postará se o ně stejně, jako o vlastní.
Pokud však plánujete líhnout vajíčka uměle v inkubátoru, je třeba dodržet přesné parametry: ideální teplota pro slepičí vejce je 37,5 °C, vlhkost by měla být 50-55 % během inkubace a 65-70 % v posledních třech dnech před vylíhnutím. Vejce se v inkubátoru otáčí pravidelně (během prvních 18 dnů); otáčení zabraňuje přilnutí embrya ke skořápce.
Doba líhnutí se u slepičích vajec obvykle stanovuje na 21 dní. V posledních třech dnech se vejce v inkubátoru neotáčí a zůstávají v klidu. Kuřátka se zpravidla líhnou po 21 dnech, ale proces může trvat i několik hodin, během nichž prorážejí skořápku pomocí vaječného zubu. Během líhnutí není vhodné zasahovat, pokud kuřátko nevykazuje známky vyčerpání.
Odchov kuřat začíná ihned po vylíhnutí. Kuřata se nechají oschnout v inkubátoru a následně se umisťují do odchovny - ideálně vyhřívaného prostoru, čistého, suchého a chráněného před průvanem a predátory. Zásadní je správná teplota. Rostoucí kuřata mění potřeby na krmivo a od 6.-8. týdne se mění jejich strava; v 5.-6. měsíci začíná pohlavní dospívání a první snůška.
Někteří chovatelé preferují odchov pod kvočnou - výhodou je, že kvočna zahřívá a učí kuřata samostatnosti, má tendenci učit je hledat potravu a chránit je. Naopak uměle odchovaná kuřata nepotřebují tolik péče po stránce chování a rychle zobají a pijí samostatně; vyžadují však topnou desku či odchovné zařízení.
Mezi běžné problémy patří paraziti (vnější i vnitřní), onemocnění dýchacího ústrojí, ptačí chřipka či jiné virové i bakteriální nemoci. Základ prevence je: čisté a suché prostředí, pravidelné čištění kurníku, kvalitní krmivo, přístup k čerstvé vodě a sledování zdravotního stavu. V případě problémů konzultujte veterináře.
Orpingtonky nejsou ideální pro chovatele, kteří preferují vysokou snášku za každou cenu. Jsou však vynikající pro ty, kdo hledají všestranné plemeno: klidné, vhodné do rodinného prostředí, dobré jako kvočny a poskytující kvalitní maso. Orpingtonky se chovají spíše v hobby sférách a mají silnou chovatelskou základnu i v České republice.
Orpingtonka nabízí kombinaci krásného vzhledu, klidného temperamentu a užitkovosti v podobě kvalitního masa a solidní mateřské péče. Pokud chcete plemeno, které se snadno ochočí, bude vhodné do rodinného chovu a zvládne i líhnutí pod kvočnou, Orpington stojí za zvážení - při připraveném zázemí a odpovídajícím krmení vám přinese spoustu spokojených chovných let.
Copyright © pohodanovapec.cz
