Copyright © pohodanovapec.cz 
Poprvé si otázku, zda byla dříve slepice, anebo vejce, položili už staří Řekové. Odpověď však našla až věda 21. Nebudeme vás napínat - správná odpověď je vejce. Shodli se na ní genetici a evoluční biologové z King's College v Londýně. „Je to otázka pojmů,“ vysvětlil David Papineau z King's College. „Kdyby klokan snesl vejce a z něj se vyklubal pták, mluvili bychom určitě o ptačím vejci, že? Nejstarší doklad o otázce o původu slepice máme z doby krátce po přelomu letopočtu.“
Roku 46 o ní napsal řecký historik Plútarchos. V zamyšlení nazvaném „Byla první slepice, nebo vejce?“ upozorňuje, že tento problém už řeší filozofové dlouho. Přestože nám dnes tato otázka připadá jako dětinská, v antickém Řecku ji podle Plútarcha rozebíraly ty nejmoudřejší hlavy. Vědecký panel, který byl k tomuto tématu uspořádán na King's College, otázku rozebíral pomocí nejmodernějších vědeckých disciplín, například z pohledu genetických mutací. Řekl: „První slepice se musela lišit od svých rodičů nějakou genetickou odchylkou.“
Živý organismus pod skořápkou vajíčka musel mít stejnou DNA jako slepice, která se z něj po vylíhnutí stala. Např. otce, což odporuje přírodním zákonům. Z pohledu logiky. Vejce nebo slepice? Tato otázka je oblíbený chyták - paradox. v její jazykové podobě. ještě ptáci. Sandy má pravdu. odpovědi. 14Kdo udělil odpovědi palec? ten stařeček-bůh zvířata. Vytvořil tam i slepici co dává vajíčka. si-první bylo VEJCE. se jedná o vejce slepičí. kladou vejce. spatřil prvního opeřence.
Já myslím, že ani jedno a zároveň obojí. nepřínášelo to dilema, ten problém a to kouzlo otázky. předků. Nastává tedy otázka odkdy je slepice slepicí! Jsou na ženy kladeny vyšší nároky, pokud mají zastat (teoreticky) mužskou pracovní funkci? Na úvod si dovolím poznamenat, že se nejspíš tazatel ptá na klasické suchozemské vejce a ne například na vejce rybí (jikry). Pojem vajíčko je totiž v češtině používán hlavně pro samičí pohlavní buňky ptáků, plazů a vejcorodých savců. Ti společně patří do skupiny Amniota, česky blanatí. Hlavní evoluční novinkou této živočišné větve je tzv. amniotické vejce, v němž je zárodek chráněn několika obaly a meziprostory vyplněnými vodou. První v evoluci bylo vejce.
Pro první zmínky o vejci se musíme ponořit do mořských hlubin. Právě tam se část živočišných druhů rozhodla směřovat své veškeré snažení do přechodu z vody na souš. Během tohoto evolučního procesu musely nějakým způsobem chránit své budoucí potomky před vysušením. V období karbonu (340-320 milionů let nazpět) vzniklo vejce chráněné blanitou nebo následně vápenitou schránkou. Přeskočíme mnoho milionů let do dob, kdy se objevují dinosauři a v rámci těchto plazů se vyvíjí něco jako první ptáci. Tito „opeření dinosauři“ se rodili z vajíček. Pokud bychom však chtěli být zcela přesní, tak musíme uvážit, že v případě ptačího předka slepice došlo k nějaké změně v jeho genetické informaci. Tato genetická změna měla za následek vznik úplně první slepice, která se ale také musela vyvinout z již oplozeného vajíčka ptačího předka. Takže opět vítězí vejce.
recept na karbanátky ze slepičího masa
Jenže i zoologové se často neshodnou, co přesně definuje slepici jako druh a kdy přesně vznikla, takže bychom se zde mohli dostat do nekonečné názorové spirály. Věřte, že i filosofku nebo filosofa může takováto otázka uvést do rozpaků, navzdory její obecné známosti a snad i nádechu jisté banality. Tato otázka čerpá svou přitažlivost jistě ze své jednoduchosti, ale patrně ještě ze dvou dalších zdrojů. Na jedné straně máme dojem, že bychom měli být schopni vytvářet konsistentní obrázky nebo teorie světa, ve kterém žijeme. Na druhou stranu už v poměrně raných fázích snah o sestavení takových teorií upadáme do rozporů, které je těžké, nebo dokonce nemožné odstranit. Zdá se tedy, že na uvedenou otázku o vejci a slepici musí existovat správná odpověď, zároveň to ale vypadá, že není žádné cesty, jak se odpovědi dobrat.
Vedle slepice a vejce existuje mnoho dalších otázek nebo rozporů podobného typu. Obecně jim říkáme paradoxy. Zmíním alespoň tři, a to paradox lháře, paradox hromady a jeden ze Zénónových paradoxů. Do paradoxu lháře nás nejlépe uvede následující věta: „Tato věta je nepravdivá.“ Když se ptáme, zda je tato věta, která mluví o sobě samé, pravdivá, upadneme do rozporů. Paradox velmi podobného typu objevil na přelomu devatenáctého a dvacátého století filosof a logik Betrand Russell v pečlivě vybudovaném systému jiného logika a filosofa Gottloba Frega. Protože Russellovi tento paradox připadal fatální, vyvinul spolu s A. N. Whiteheadem jiný logický systém, ve kterém věta lhářovského typu nemůže být formulována.
Takto si autor představoval řešení, nicméně je jasné, že v běžné řeči můžeme zmíněnou větu nebo nějakou podobnou poměrně snadno vytvořit a těžko tomu zabráníme. V případě paradoxu hromady se zaměřme na hromadu sestávající ze zrn písku nebo něčeho podobně nepatrného. Zdá se rozumné, ba triviální, přijmout, že jedno zrno není žádná hromada. Takřka stejně samozřejmé se zdá, že když k něčemu, co není hromada, přidáte jediné další zrno, stále to hromada nebude. Nicméně z těchto dvou předpokladů plyne, že žádná hromada neexistuje. Opět se tedy zdá, že neškodně vyhlížející výchozí situace nutně vede k neřešitelným potížím. Tento paradox se snaží řešit tzv. fuzzy logiky, které pracují s tím, že nějaké tvrzení nemusí být jenom pravdivé nebo nepravdivé, ale může být také částečně pravdivé. Pak lze hovořit o tom, že jedno zrno není rozhodně hromada, ale třeba o tisíci zrnech to může být pravda třeba už jenom z jedné desetiny.
Na rozvoji logik tohoto typu se významně podílela a podílí i česká logická scéna. Ze Zénónových paradoxů pohybu si připomeňme paradox šípu. Když někdo vystřelí šíp, samozřejmě pozorujeme, že letí. Nicméně když se zaměříme na libovolný okamžik letu, zdá se zřejmé, že šíp v něm zaujímá jistou pozici, a tudíž je na určitém místě a nehýbe se. Jak tedy vidíme, zmíněné paradoxy se lidé pokoušeli nějakým způsobem řešit. Nicméně se objevily i hlasy, že paradoxy nemá smysl zkoušet odstraňovat, nanejvýš může být přínosné zkoušet pochopit, proč tu s námi jsou. Např. filosof Hegel tvrdil, že pohyb je reálně rozporuplný děj, při němž dané těleso zároveň je na určitém místě a zároveň na něm není. Rozpor tedy není pouze v našich teoriích a snahách poznat svět, ale ve světě samém.
Možná tedy můžeme podobným způsobem přistoupit i k otázce o slepici a vejci, a spíše než hledat odpověď, zkoušet pochopit, jak jsme se k této otázce dostali nebo jak se nám sama vnutila. Na jedné straně se na otázku můžeme podívat z pojmového hlediska, které odhlíží od času. Spíše než o to, co bylo dříve v čase, tedy jde o vzájemnou závislost mezi pojmy slepice a vejce. Některé pojmy jsou závislé na jiných pojmech. Pokud má někdo chápat, co je to prvočíslo, patrně musí chápat, co to je číslo. V některých případech pak může být závislost oboustranná. Aby někdo chápal, co to je příčina, musí chápat, co je následek, a naopak. Oba pojmy jdou ruku v ruce.
Spojení humoru a vědy v příbězích o kuřatech
Podobnou vzájemnou závislost můžeme pozorovat mezi mnoha dalšími páry pojmů jako je věřitel-dlužník, matka-dcera, případně otec-syn apod. Pokud ale do úvahy připustíme čas, asi se ptáme, zda se v přírodě v průběhu evoluce dříve objevila slepice, nebo slepičí vejce. Aby byla otázka zajímavá a vedla k paradoxu, musíme se ptát na slepičí vejce, protože je zřejmé, že před první slepicí na světě byla vejce mimo jiné rybí. Zde nám může pomoci úvaha podobná té, kterou provádějí zastánci již zmíněných „fuzzy logik“ v případě paradoxu hromady. Patrně se na světě v mnoha generacích vyvíjeli tvorové, kteří se stále více podobali slepicím. Následně se možná jeden tvor za svého života vyvinul do podoby, kterou dnes označujeme za slepičí. Anebo to nestihl a dovyvinul se tak až jeho potomek ještě před vylíhnutím. V prvním případě by byla dříve slepice, ve druhém vejce. Jak je ale vidět, problém při tomto přeformulování ztrácí hodně ze svého kouzla. A samozřejmě je do jisté míry arbitrární, jakému tvorovi už jsme ochotni říkat slepice.
Bergson, H. (2024) Čas a svoboda: Esej o bezprostředních datech vědomí. Přeložil Jakub Čapek. Frege, G. (1893). Grundgesetze der Arithmetik. Hegel, G.W.F. (1812, 1813, 1813). Wissenschaft der Logik. Kirk, G. S., Raven, J. E. a Shofield, M. (2004). Předsókratovští filosofové. Přeložili Filip Karfík, Petr Kolev a Tomáš Vítek. McLaughlin, W. I., Peregrin, J. (1994). Logika a logiky. Peregrin, J. (2005). Kapitoly z analytické filosofie. Whitehead, A. N., a Russell, B., (1910, 1912, 1913).
Ke konzumnímu účelu je u nás za rok spotřebováno asi 230 ks vajec na osobu. Čím dál více dochází ke zvyšování zpracovaných vajec ve formě polotovarů na úkor těch skořápkových. Základní význam produkce vajec není nijak sofistikovaný. V první řadě jde o zajištění reprodukce daného druhu. Protože vejce zajišťuje vývoj nového zvířete - organismu, musí tedy disponovat veškerými nezbytnými a důležitými složky výživy. Kutikula je vaječná blanka nacházející se na povrchu skořápky. Je velmi tenká, plastická, ihned po snesení je ještě slizká a vlhká. Tato blanka uzavírá póry skořápky, zabraňuje vstupu infekčních zárodků do vejce a vypařování vody. Skořápka představuje pevný obal vejce o tloušťce 0,3 - 0,4 mm. Tvoří ji organická hmota - matrix, vyplněná hmotou anorganického charakteru. Na povrchu skořápky jsou póry, jichž je asi 7000-170000. Barva skořápky závisí na plemenné příslušnosti a nijak významně neovlivňuje výživu, avšak z obchodního hlediska je důležitá.
Pod skořápkou se nachází dvě podskořápkové blány, které tvoří pevné a pružné struktury. Žloutek tvoří asi 30 % hmotnosti vejce a bílek asi 60 %. Vnitřní hustý bílek obaluje žloutek. Vnější hustý bílek tvoří 57 % z bílku a jeho kvalita ukazuje čerstvost vejce. Bílek plní funkci zásobárny vody pro embryo. Dále se popisuje poloha a vrstvy žloutku a jejich změny v závislosti na činnosti nosnice.
Sloní paměť není mýtus. Jeden lidský rok zní jako sedm psích. Zvířata mají sny stejně jako lidé! Pravda. Tato část ukotvuje význam paradoxů v našem uvažování a ukazuje, že otázka slepice versus vejce nemusí mít jednosměrné řešení, ale spíše otvírá cestu k pochopení vzájemných souvislostí mezi pojmy, časem a evolucí.
postup přípravy mražené slepice krok za krokem
tags: #paradox #slepice #a #vejce #vysvětlení
Copyright © pohodanovapec.cz
