Šrámkův statek v Pileticích má novou chlebovou pec, která propojuje tradiční řemeslo s moderním pojetím. První veřejné pečení proběhne v neděli 2. Premiéra pečení se uskuteční v neděli 2. listopadu. Součástí projektu bylo i vybudování zázemí pro přípravu těsta a kynutí v přilehlém objektu a výměna původního kotle pro vytápění areálu. Chlebová pec vystavěná z jílu se nachází pod šindelovým přístřeškem proti Zahrádce Toulcova dvora.
Dobová pec vychází z historických vzorů, využívá pálené cihly, křemičitý písek a kačírek a při jednom pečení zvládne až 40 bochníků. Pec měla jeden společný vnitřní prostor pro topení i pečení. Peklo se tak, že se uvnitř rozdělal oheň, který pec rozehřál. Následně se uhlíky vymetly a vložilo se připravené chlebové těsto.
V přízemí přístřešku postaveného ve stylu venkovského seníku jsou uloženy dvě velké nádrže na dešťovou vodu. Stéká do nich voda asi z jedné třetiny střech Toulcova dvora. Před zimou nádrže vypouštíme do mokřadu, aby nedošlo k jejich poškození mrazem. Místo klasických zahradních substrátů, které z 90 % obsahují rašelinu, neobnovitelný přírodní zdroj, používáme kompost. Na něm končí většina organického odpadu vzniklého na Toulcově dvoře. Do kompostu dáváme zbytky potravin a materiálů vzniklých z rostlin. Vzniklý kompost se využívá přímo v areálu, především v zahradnictví. Kromě kompostu používáme hnůj.
Protože se hospodářská zvířata zdržují co nejvíce venku, produkují při ustájení nezanedbatelné množství hnoje. Tento hnůj je nakládán do kontejneru. Replika slovanské polozemnice je stavbou, ve které žili běžní obyvatelé Čech na začátku středověku, tj. před více než tisíci lety. Máme ji zde proto, že Hostivař, ve které se Toulcův dvůr nachází, je významnou archeologickou lokalitou. Částečným zahloubením pod zem se lépe udržovalo teplo. Topilo se nejprve na obyčejném ohništi, později v hliněných píckách podobných té naší chlebové.
V průběhu roku 2010 byla v blízkosti naší repliky slovanské polozemnice postavena ojedinělá keramická pec. Obrovský hmyzí hotel s přehlídkou různých materiálů je umístěn na kraji třešňového sadu. Tyto stavby jsou řešením především pro majitele zahrad, kteří chtějí mít co nejuklizenější. Pokud v ní ale postavíte přístřešek s různými materiály, odmění se lepším opylením naší zahrádky. Včely - samotářky nám sice nedají med, ale o úrodu ovoce se postarat dokáží.
V levé straně zahrady pro výukové programy je vidět bylinkovou spirálu postavenou podle pravidel permakultury. Název „Permakultura“ je převzatý z angličtiny. Je složeno ze slov PERMAnent agriCULTURE nebo PERMAnent CULTURE. Permakultura je trvale udržitelný systém, s důrazem na harmonický vztah lidí, rostlin, zvířat a Země. Bylinková spirála, která používá koncept permakultury, je chytrý trik jak pěstovat mnoho druhů rostlin, z nichž každá má různé ekologické nároky (slunce, vlhko, sucho, stín, atd.), v minimálním množství prostoru.
Pec slouží jako živé spojení minulosti a současného vyučování. Pečení chleba sahá hluboko do historie a nová pec dává lidem možnost si ho opravdu zažít - nejen o něm číst nebo ho sledovat z dálky, říká Ilona Dvořáková, náměstkyně primátorky pro kulturu a cestovní ruch.
V areálu Toulcova dvora se využívá dešťová voda z nádrží; voda se využívá pro zahradnické a provozní účely. Kompost vzniká z organických zbytků a roste v zahradnictví; hnůj z hospodářských zvířat se také zapojuje do hospodářského cyklu. Tímto způsobem se minimalizuje závislost na chemických substrátech a snižují se dopady na životní prostředí.
Omalovánka s tematikou pečení chleba pro děti doprovází projekt. Děti se mohou zapojit do výukových programů, poznávat historické postupy pečení i současné ekologické principy permakultury, a skrze praktické aktivity získávat základní dovednosti; taková kombinace řemesla, kultury a environmentální výchovy rozvíjí nejen manuální zručnost, ale i ekologické povědomí mladé generace.
Alternativy másla při pečení: Kompletní průvodce