Plísňové sýry představují skupinu měkkých až polotvrdých sýrů, u kterých se na procesu zrání vedle běžné mikroflóry podílejí i speciální kulturní plísně. Nejčastěji se jedná o rod Penicillium, ale existují i další kultury používané k zušlechtění povrchu nebo vnitřku sýra. Ušlechtilé plísně určují chuť i vzhled sýra a rozlišujeme vnější plíseň na kůře a vnitřní plíseň v bochníku sýra.
Jak asi všichni víme, nejdůležitější surovinou pro výslednou jakost sýrů je mléko. Sýry se nevyrábějí pouze z mléka kravského, i když tyto výrazně převažují. Pro výrobu se používají i ostatní druhy například mléko ovčí, kozí, buvolí a také směsi těchto druhů mlék. Sýr se vyrábí srážením mléka za pomoci kyseliny mléčné nebo syřidla, případně vinného octu či citronové šťávy. Do mléka se přidává chlorid vápenatý kvůli vyšší výtěžnosti mléka a lepší syřitelnosti.
Mezi plísňové sýry patří různé typy podle použitých plísňových kultur a místa výskytu plísně:
Obecně platí sýry za zdravé. Obsahují bílkoviny, tuky, spoustu vitaminů a minerálních látek, zejména nepostradatelný vápník a hořčík. Do zdravého jídelníčku sýry patří, protože obsahují bílkoviny, zdravé tuky, hodně vápníku, zinek, jód, hořčík, fosfor a také vitaminy A, B a D. Většinou jsou vhodné i pro osoby s intolerancí laktózy, jelikož sýry obsahují jen malé množství mléčného cukru.
Pokud jsou sýry kritizovány, pak kvůli vysokému obsahu tuku a soli. Nejvíce tuků obsahují měkké zrající, polotvrdé a tvrdé sýry. Rizikový může být také obsah soli. Nejméně tučnými jsou některé měkké syrečky a tvarůžky. V redukčních jídelníčcích se často používá cottage sýr; přijatelný obsah tuku má také mozzarella nebo balkánský sýr.
Nejjednodušší rozdělení sýrů je dle mléka, z něhož jsou vyrobeny. Na tomto základě rozdělujeme čerstvé sýry, které jsou určeny pro rychlou konzumaci bez dalšího zrání, a zrající sýry, kam patří i plísňové druhy. K výrobě se nejčastěji používá kravské mléko, chutné a stále oblíbenější jsou i sýry z kozího, ovčího mléka a buvolího mléka. V exotických zemích se konzumuje sýr z mléka velbloudího. Ten ale u nás jen tak neseženete.
Tyto různé druhy mléka ovlivňují strukturu i chuť konečného sýra - např. brynza je tradičně vyráběna z ovčího mléka, mozzarelly se často vyrábějí z buvolího mléka a kozí sýry s bílou plísní nabízejí specifický „kozí“ aroma.
Žádný opravdový milovník sýrů nedá dopustit na „mazlavé“ plísňové sýry, které jsou skvělé za studena, ale báječně chutnají pečené nebo připravené na grilu. Sýr s modrou plísní si můžete vychutnat nejen samotný, ale hodí se také do pikantních omáček, jako náplň do pečeně nebo jako přísada do rafinovaných salátů. Camembert či Hermelín jsou oblíbené k přímé konzumaci i k tepelnému zpracování (smažení, grilování).
| Sýr | Typ plísně | Konzistence | Doba zrání / poznámka |
|---|---|---|---|
| Camembert | bílá (Penicillium candidum) | měkká krémová | min. 3 týdny, vhodný ke smažení |
| Brie | bílá | velmi měkká, krémová | zraje 4-10 týdnů |
| Gorgonzola | modrá | krémová, vláčná | silná pikantní chuť, do omáček |
| Roquefort | modrá | měkká, rozplývavá | z ovčího mléka, výrazné aroma |
Plísňové sýry jsou delikatesou, která nabízí široké chuťové spektrum od jemně krémových brie a camembertů až po pronikavé modré sýry. Při výběru a konzumaci stojí za to zohlednit druh mléka, typ plísně, obsah tuku a soli a také doporučené skladování, aby byl požitek z těchto sýrů co nejlepší a zároveň bezpečný.
Humor a sci-fi v Červeném trpaslíku
prečítajte si viac o vegetariánskej kuchárke Karla Červeného