Copyright © pohodanovapec.cz 
Brusel - Bulharsko a Rumunsko si dnes v Bruselu vyslechly další hodnotící zprávu Evropské komise. Loni dostaly obě země pokutu za to, že nedokázaly omezit rozbujelou korupci a reformovat své justiční systémy. A v té letošní jim Brusel vyčítá ty samé věci - tedy korupci a organizovaný zločin, pomalé reformy justice a nedostatek politické vůle situaci řešit. Všechny tyto problémy měly mít přitom obě země vyřešeny už před vstupem do unie.
Další oblastí, která Bruselu vadí, je rozkrádání evropských fondů. Konkrétně v Rumunsku je nejvyšší počet podvodů spojených s evropskými fondy, celkem 246 případů. Situace v Bulharsku není o moc lepší, počet podvodů je sice nepatrně nižší, ale celkovou škodou svého většího balkánského souseda dokonce převyšuje. Brusel také kritizuje rumunský parlament za to, že blokuje vyšetřování některých zločinů. Soudci prý zase donekonečna protahují procesy a dávají příliš mírné tresty.
Jedním z malých rumunských pokroků je přijetí nového trestního a občanského zákoníku, jenže Brusel chce vidět výsledky v praxi. Bulharsko zase sklízí kritiku za to, že nepostavilo mafiánské bossy před soud, zejména ty se silnými politickými vazbami a s přístupem k evropským fondům. „Není to nic nového. V posledních letech u nás bylo několik vražd na zakázku, těžké zločiny, za které nepadly žádné vysoké tresty. Politici se na to nechtějí pořádně podívat,“ tvrdí zpravodaj bulharské televize Assen Indijev. José Barosso: „Lidé v obou zemích i napříč Evropou musejí cítit, že nikdo nestojí nad zákonem. Doufám, že obě vlády rychle přistoupí k zavádění konkrétních doporučení pro reformy, s nimiž komise přišla.“
tato pravidelná hodnocení se ani Sofii, ani Bukurešti příliš nezamlouvají. Jelikož ale obě země neplní předem dané podmínky, tak se speciálního monitorovacího systému jen tak nezbaví. Rumunsko se sice pokouší lobbovat za únikovou strategii, ale země, které dávají nejvíc peněz do evropské pokladny - zejména Německo, ale také Nizozemsko, Švédsko a další země - jsou proti uvolňování kontrol, protože evropské peníze se v Bulharsku i Rumunsku beztrestně rozkrádají. Další posudek vydá Brusel za rok a pokud nebudou zlepšení výrazná, tak ten současný monitorovací systém ponechá v platnosti i nadále. O část z nich pak už Sofia definitivně přišla.
V případě Rumunska byly také určité peníze z fondů po určitou dobu zmraženy, ale nakonec je Bukurešť mohla začít opět čerpat, protože zlepšila kontrolní mechanismy při rozdělování těchto prostředků. I když jsou pokroky obou zemí poměrně malé, letos se Evropská komise rozhodla nesáhnout k sankcím. „Proběhly reformy na technické úrovni, ale potřebují podporu a politické odhodlání bojovat s korupcí a organizovaným zločinem,“ vysvětluje mluvčí Evropské komise. Brusel proto vydal celou řadu doporučení, kterými by se obě země měly řídit. Řešit se musí hlavně korupce, a to jak na celostátní, tak na lokální úrovni. Na tu si stěžují i čeští podnikatelé, kteří na Balkáně podnikají. Nemusí jít přitom jen o klasickou obálku s penězi, často jde o různé protislužby. Další oblastí, která by se měla změnit, je justice. V současnosti se totiž některé zákony překrývají, ale nabízejí různý výklad, takže je vymahatelnost práva velice obtížná.
Rumunský premiér Victor-Viorel Ponta včera oznámil, že odstupuje i se svou vládou po ostrých protestech vyvolaných smrtí tří desítek lidí v důsledku pátečního požáru v hudebním klubu v Bukurešti. Premiér, který měsíce odolával tlakům na odchod kvůli korupčním aférám, demisi oznámil v přímém televizním vystoupení. „Doufám, že rezignace vlády uspokojí lidi, kteří byli v ulicích,“ poukázal Ponta na úterní demonstrace v Bukurešti a v několika dalších rumunských městech. Tragédie v bukurešťském klubu Colectiv si doposud vyžádala 32 mrtvých a na dvě stovky zraněných.
Prezident Klaus Iohannis, který po tragédii vyzval k zásadní změně rumunské společnosti sužované všudypřítomnou korupcí, musí nyní rozhodnout, koho pověří sestavením nové vlády. Té musí parlament vyjádřit důvěru. Po dvou neúspěšných pokusech pak hrozí předčasné volby; řádný termín voleb je až za rok. Ponta koncem září přežil hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Opoziční zákonodárci ale nesehnali dostatečnou podporu. Případ, jímž se justice zabývá, se týká let 2007 a 2008, kdy Ponta pracoval jako právník. Podle prokurátorů tehdy přijal sumu odpovídající v přepočtu 1,5 milionu korun od svého přítele Dana Sovy a částku pak zamaskoval 17 falešnými fakturami, které vykazovaly práci pro Sovovu advokátní kancelář.
Premiér v reakci na vznesená obvinění v červenci odstoupil z funkce předsedy vládní Sociálnědemokratické strany. Vláda Sorina Grindeanua nyní hodlá zveřejnit dokumentaci o diskuzi, která přijetí kontroverzního nařízení z 31. ledna předcházela. Grindeanu v sobotu prohlásil, že nařízení nebylo špatné, ale že se ho nepodařilo občanům dostatečně vysvětlit. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavé reakce i v rámci Evropské unie. Kabinet dnes schválil memorandum o odtajnění stenografického záznamu o jednání vlády 18. května loňského roku a 31. ledna letošního roku, při kterých se o trestněprávních změnách jednalo. Grindeanu dal zároveň pokyn ministru spravedlnosti Florinu Iordacheovi, aby připravil hodnocení činnosti svého resortu. Premiér už dříve dal najevo, že právě Iordache má na svědomí špatnou komunikaci s veřejností v celé záležitosti.
Čtěte také: Rumunská vláda stáhne sporné nařízení o korupci, oznámil premiér. Proti vládnímu nařízení poslední týden po celém Rumunsku demonstrovaly desetitisíce lidí. Účastníci protestních akcí vyjadřovali nespokojenost s tím, že aktéři korupčního jednání mají být nepotrestáni, a projevovali obavu, že se na svobodu v některých případech dostanou již usvědčení a odsouzení pachatelé trestných činů. Prezident Klaus Iohannis podal 2. února stížnost k ústavnímu soudu. Dnes odvolaný dekret vláda původně schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Měl zbavit trestnosti některé dosavadní trestné činy, včetně případů zneužití úřadu s finanční škodou menší než 200.000 lei. Vláda přijala návrh zákona, který umožňoval upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením by ale musel vyslovit souhlas zákonodárný sbor.
V rámci ukotvení evropského tlaku na Rumunsko a Bulharsko se vyšetřují i mezinárodně významné osoby, včetně komisařky pro spravedlnost Věry Jourové a prvního místopředsedy Evropské komise Frans Timmermanse, o čemž informuje rumunský úřední server Luju.ro. EK uvedla, že tyto otázky nespadají do jurisdikce národních států, ale do pravomocí Soudního dvora EU. Zpráva MCv z loňska kritizovala Bukurešť za zrušení reforem v boji proti korupci; současná vláda předložila zákony o soudnictví, které vyvolávají obavy z nezávislosti soudů. Benedikce Evropské komise a Mezinárodní komise pro spolupráci a ověřování byly připomenuty v souvislosti s posílením pravomocí justičních institucí.
Vztah Ponty a Basescu je plný sporů; parlament hlasoval o odvolání prezidenta, ústavní soud rozhodl, že proces byl v souladu s ústavou. Definitivně musí zbavení Baseska úřadu schválit lid v referendu, které je plánované na 29. To všechno ukazuje, že politická krize v EU je nadále živá a ovlivňuje rychlost a způsob reform ve východní Evropě.
Recepty na grilování s Madetou
tags: #rumunská #komisařka #pro #grilování #odstoupila #informace
Copyright © pohodanovapec.cz
