Předpěstování rostlin nemusí stát téměř nic. Stačí využít vaječné skořápky, které jinak končí v koši. Tento jednoduchý trik vám pomůže vypěstovat silné sazenice rajčat, bylinek nebo okurek a zároveň ušetřit za plastové květináče.
Vaječné skořápky představují praktický materiál pro předpěstování: jsou přírodním suplementem, tedy zdrojem živin, který mladé rostlině dopřeje vápníkový start. Místo kupování plastových kelímků nabízíte sazeničkám domov, který po přesazení do hlíny sám splývá s půdou a stává se výživným materiálem pro kořeny.
Díky tomuto způsobu nemusíte řešit mikroskopické sazenice se strachem o jejich ztrátu. Rostlina si zvykne na venkovní prostředí s minimálním zásahům a vy získáte čas na jiné práce v zahradě. Celý proces umožňuje přesadit sazenice ven bez nutnosti složitého pikýrování.
Suché vaječné skořápky obsahují přibližně 95 % uhličitanu vápenatého. Vápník posiluje buněčné stěny a podporuje zdravý růst kořenového systému. Při sázení rajčat a dalších plodin je vhodné rozdrtit skořápky na prášek a doplnit jej do spodní části květináče či do jamky při sázení; postupně uvolněný vápník zpevní půdu a zlepší kondici rostlin.
Vedle skořápek lze využít i kartony od vajec a ruličky od toaletního papíru. Karton se v půdě rozloží a sazeničky lze zasadit i s papírem, který se v půdě rozloží. Papírové plato od vajec slouží jako praktický stojan pro malé sazenice a pomůže udržet skořápky stabilní během růstu.
Využití karobu v kuchyni i na zahradě
Rozdrobené hrany skořápek fungují jako minové pole pro zahradní škůdce: slimáci jim vyhýbají cestu. Kromě toho lze skořápky drtit na prášek a posypat jím trávník, čímž se omezuje výskyt mechu. Při velkém množství skořápek lze rozdrtit a použít jako mulč, který zároveň zásobuje půdu vápníkem.
Jakmile rostliny zesílí a vytvoří několik pravých listů, je čas přesunout je ven na záhon nebo do většího květináče. Parapet u okna je ideálním místem pro jejich start.
Vaječné skořápky představují bohatý zdroj vápníku a dalších minerálů. Při jejich sušení a drcení na prášek je možné je zapracovat do půdy, nebo připravit „hnojivový čaj“ z vody, ve které se skořápky vařily. Rozdrcené skořápky lze dále použít jako součást kompostu, avšak je nutné zvážit, že rozklad skořápek trvá delší dobu a jejich nadměrná koncentrace může zvyšovat pH půdy. Do vermikompostéru mohou skořápky patřit - žížaly je totiž milují a zlepší jejich trávení potravy.
Předpěstování ve skořápkách je jednoduché a umožňuje rychlý start sazenic, zejména rajčat, okurek, bazalky, tymiánu a dalších bylin. Před výsevem je důležité skořápky důkladně připravit - namočit, odstranit blánu uvnitř a nechat oschnout. Do suspenze lze zamíchat substrát a do každé skořápky vložit 1-2 semínka. Vhodné je zajistit světlé a teplé stanoviště s mírným zaléváním a volnými ventilacemi, aby nedošlo k tvorbě plísní.
Ve skořápkách se daří především rajčatům, okurkám, hrášku, petrželi, celeru a mrkvi, a samozřejmě bylinkám jako bazalka, pažitka, tymián a mátu. Semínka lze vysít po jednom či dvou do každé skořápky; po vyklíčení se sazenice mohou přesadit ven či do většího květináče spolu se skořápkou, která se v půdě pomalu rozloží a dodá rostlinám živiny.
Jablečný koláč, který nikdy nezklame