Ačkoliv brambory považujeme za základ tradiční české kuchyně, zdomácněly v ní teprve před 250 lety. V minulém a předminulém století se však brambory používaly převážně na sladká jídla. Hospodyně z nich nejprve vařily kaše a posléze z nich pekly škubánky a placky, začaly je přidávat do těsta a pak z nich těsto připravovat. Upečte si bramborovou růži jako před sto lety ve venkovské chaloupce.
Kristina Šemberová píše už 13 let o jídle, ještě déle zkoumá období první republiky a zjišťuje, jak se u nás jedlo a jak se o tom psalo. Své objevy a zajímavé dobové recepty zveřejňuje na stránce Retrovaření a přes stovku vybraných prvorepublikových sladkostí sepsala do kuchařky Sladká první republika.
Sladké pečivo tehdy patřilo vedle chleba a brambor k základům každodenního jídelníčku. Právě tohle měly na paměti autorky knihy Sladká první republika - Eva Všetíčková a Kristina Šemberová -, když vybíraly 116 receptů, které v ní nakonec vyšly. Z hromady dobových kuchařek a zápisků po babičkách vybíraly tak, aby se v publikaci objevily právě nejrůznější polohy, chutě a vůně oné éry.
V mnoha prvorepublikových kuchařkách, zápisnících po našich babičkách a prababičkách a v dobových novinách a časopisech pro ženy jsme pátraly po zajímavých sladkostech, které v uplynulých letech téměř upadly v zapomnění. Všechny zajímavé moučníky jsme nejprve vyzkoušely, otestovaly jejich přípravu a chuť a pak je upravily tak, aby nám chutnaly i dnes. Největší změna byla v množství cukru, který jsme ubíraly, a v poměru těsta a náplně, které jsme naopak přidávaly.
Třetí doplněné vydání úspěšné kuchařky Sladká první republika představuje přes 120 unikátních receptů ze zlatého období naší kuchyně. V šesti kapitolách ukazuje nádherné dorty, záviny, kynuté koláče, bábovky, řezy, zákusky, pečené pudinky, nákypy a drobné pečivo ke kávě či čaji. Recepty doplňují texty o dobových surovinách, cukrárnách, jídelníčku i kurzech vaření.
Podzimní vaření s hruškovou omáčkou
První republika trvala pouhých dvacet let, ale její hodnoty - a mezi nimi i gastronomie - nás inspirují dodnes. Ochutnejte svět, který znaly vaše (pra)babičky, na jejichž dobroty s láskou tak vzpomínáte.
Díky Sladké první republice se například dozvíte, že se tehdy připravovala řada přirozeně bezlepkového pečiva a sladkostí, využívaly se mleté ořechy, mandle nebo kaštany. Do těsta se přidávaly i škvarky či sádlo, hojně se používalo těsto bramborové a mrkev nastrouhaná do těsta také nebyla tehdejším hospodyňkám cizí. Z nashromážděných receptů na bábovky, záviny, koláče, buchty, zákusky a dorty dýchá tolik lásky k pečení, že by byl hřích je nezkusit.
Bramborová růže představuje nádhernou ukázku prvorepublikového vaření a pečení. Spojuje jednoduché a běžně dostupné lokální suroviny v lahodný výsledek, který odráží kreativitu hospodyně. Jednotlivé bramborové placky jsou na sebe navrstvené tak, aby tvořily květ růže. Bohaté promazání povidly jim dodává vláčnost a posypání mákem vítanou křupavost a lahodnou vůni.
Na 1 růži, která vystačí pro 4 osoby jako dezert, budete potřebovat:
Domácí odstraňovače skvrn: Fungují?
Na těsto:
Postup:
Z třeného těsto chystáme většinou bábovku. Možná je čas na změnu. Vyzkoušejte třené kynuté buchty. Zní vám to divoce? Názor změníte, hned jak buchty ochutnáte, jsou totiž naprosto vynikající. Buchty patří nejen do našich pohádek, jejich chuť a vůni milujeme i ve skutečnosti, ať už jsou s tvarohem, mákem či povidly.
Vedle klasického kynutého těsta existuje i varianta, která do postupu zapojuje tření tuku se žloutky a cukrem. Tento způsob přípravy se objevuje už ve starších českých kuchařkách první poloviny 20. století, například u Marie Janků-Sandtnerové. Třená kynutá těsta hospodyňky využívaly hlavně při přípravě svátečního pečiva, když chtěly docílit vláčnějšího a trvanlivějšího výsledku.
Tření tuku se žloutky provádíme tak dlouho, dokud směs nezesvětlá, nenabyde a nezíská krémovou konzistenci. Třený základ snadno zpracujeme i ručně bez robotu. Stačí vařečka nebo metla a trochu trpělivosti při tření těsta. Pro kynutí je zásadní správná teplota surovin. Všechny by měly mít stejnou, pokojovou, mléko musí být vlažné. Díky tomu se droždí aktivuje a těsto nabyde. Příliš horké mléko by ho znehodnotilo, příliš studené by zpomalilo kynutí.
Kváskový chléb: recept pro začátečníky
Při přípravě těsta je nezbytné správné pořadí surovin. Do třeného základu prosejeme mouku se špetkou soli, přidáme kvásek a zbylé suroviny, případně necháme kvásek vzejít v míse s moukou. Pak prohněteme vařečkou. Hotové těsto má být měkké, hladké a pružné. Kynutí probíhá obvykle ve dvou fázích - nejprve v míse a poté po naplnění buchet v pekáči. Druhé kynutí bývá o polovinu kratší než první. Kvůli vyššímu obsahu tuku a žloutků pečeme buchty při nižší teplotě, zhruba 150 °C.
Sladká chuť je lákavá. Často si připravujeme sladké snídaně, ideálně slazené medem nebo ovocem.
Postup:
Postup přípravy těsta:
Vykynuté těsto znovu propracujte. Každou kuličku těsta lehce roztáhněte na placičku, naplňte cca 1/2 lžíce povidel a zabalte opět do kuličky. Mezitím předehřejte troubu na 180 °C. Vanilkovou omáčku dobře promíchejte.
Zajímá vás, na čem si pochutnávali lidé před sto lety? Ve všední dny se podávala bezmasá jídla, ve svátek a neděli si lidé dopřávali maso. Sestavili jsme pro vás menu, které je inspirované jídelníčkem lidí, kteří žili za první republiky.
Již naši předci měli mlsné jazýčky a hospodyňky přemýšlely, čím pohostit návštěvy. Štrúdly, záviny, bábovky, rolády, dorty a další cukrářské výrobky byly považovány za sladkou tečku, která se zejména v městských a bohatších rodinách podávala vždy po nedělním obědě a často i ve všední den jako zákusek.
Mezi oblíbenou omáčku patřila svíčková, která pochází ještě z dob Rakouska-Uherska. Dále pak ta z pečeného masa nebo nakládaná s citronovou šťávou a vínem. Na hovězí maso neměli lidé z nižších tříd peníze, jedlo se spíš to levnější vepřové a koňské.
Mezi další recepty z 20. let minulého století patří knedlík s vajíčkem, svítek, zelňáky, telecí karbanátky, husí játra, šunkofleky nebo bílá polévka, kterou měl rád i T. G.