Copyright © pohodanovapec.cz 
Slatina nad Zdobnicí je malé české obecní sídlo, ve kterém se pojí lokální historie s osudem významných osobností. Jednou z nich je Josef Slanina, narozený 6. října 1921 v Žiželicích u Chlumce nad Cidlinou, jenž svým životem odráží složité období druhé poloviny 20. století v Čechách - od konce druhé světové války až po období normalizace a pozdějšího vyrovnání s minulostí.
Josef Slanina se narodil v rodině, která vlastnila drobné hospodářství v Žiželicích. Po ukončení základní školy se vyučil strojním zámečníkem a následně navštěvoval Vyšší strojní průmyslovou školu v Pardubicích, kterou dokončil v roce 1943. V dalších letech působil jako technický asistent v několika pražských podnicích a továrnách. V březnu 1947 nastoupil jako učitel na Základní odbornou školu v Semilech. Po roce 1945 se stal členem Československé strany národně sociální, ač sám žádnou hlubší politickou činnost tehdy nevyvíjel. Zároveň byl dlouholetým členem Sokola.
Otec Slaniny byl po únoru 1948 odvolán z pozice kulturního referenta Místního národního výboru Žiželice a Josef Slanina byl v květnu 1948 vyloučen z mysliveckého spolku za odmítnutí podepsat prohlášení na podporu předsedy vlády Gottwalda. Tato rozhodnutí ukazují na napětí a konflikty v meziválečném a poválečném období, která ovlivňovala i osobní a profesní život rodiny.
Začátkem října 1948 se Slanina setkal s Miroslavem Tichým, který ho seznámil s pplk. Josefem Hruškou. Ten ho přesvědčil, aby se zapojil do údajné ilegální odbojové skupiny Pravda zvítězí. Skupina byla ve skutečnosti volavčí sítí Vojenského obranného zpravodajství a jejím cílem měl být ozbrojený převrat. Slanina se podílel na fingované odbojové činnosti tiskem protirežimních časopisů, vydával dvě čísla ilegálního časopisu „V nový život“ a další tiskoviny, které předal Hruškovi a Bačíkovi. I když tisknul především Hruškovy texty, některé radikálnější verze upravoval.
Navázal kontakt s členy Sokola ze Semilska a Ostravska, kteří chtěli kolportovat protirežimní letáky. Po „odhalení“ ilegální organizace byl 22. prosince 1948 Slanina zatčen. Vyšetřován byl nejprve v Bartolomějské ulici v Praze a později ve vazební věznici na Pankráci až do května 1949. V květnovém monstrprocesu byl odsouzen za velezradu k 15 letům odnětí svobody. V průběhu výkonu trestu byl internován v několika věznicích - Pankráci, Borech, Ilavě, Leopoldově a opět na Pankráci, odkud byl v roce 1957 podmíněně propuštěn.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
Nejprve se Slanina živil jako topenář, poté pracoval jako projektant ústředního vytápění. Na počátku 90. let pracoval v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB (později ÚDV). V roce 1993 vydal společně s historikem Zdeňkem Vališem knihu o generálovi Karlu Kutlvašrovi. Josef Slanina zemřel 8. února 2000, tedy v závěru druhé poloviny 20. století, kdy se veřejnost znovu zabývala minulostí období totality a odkazem odboje.
V regionu Slatina nad Zdobnicí se shromažďují dokumenty a poznámky k místním osobnostem a památným místům. Pomník Obětem 1. a 2. ČET. Strážím. OBĚTOVAL ŽIVOT ZA NAŠÍ SVOBODU v L. slouží jako memento místní historie a jako připomínka obětí nacistického i komunistického režimu. V datových registrech a veřejných rejstřících se uvádějí poznámky o datu narození a historických okolnostech rodiny Slaninů, stejně jako o vysoce významných chvílích, které ovlivnily chod obce a regionu.
Data o ekonomické a právní formě zmiňovaných subjektů pocházejí z veřejných rejstříků MF ČR a MS ČR, a informace o datu narození či rodinných poměrech vycházejí z regionální historie a kronik. Detailní poznámky k památným místům a rodinným příběhům slouží k pochopení místní identity a historických kontextů Slatina nad Zdobnicí.
Podrobnosti o památných místech a historických postavách se opírají o oficiální rejstříky, kroniky a regionální sbírky. Texty uvádějí skutečnosti s ohledem na historickou přesnost a používají relevantní údaje o dějinách odboje, judikátech i osobnostech regionu.
Copyright © pohodanovapec.cz
