Copyright © pohodanovapec.cz 
Původ špaget se často přisuzuje Italům. Jenže ony nejsou čistě italským vynálezem ani tajemstvím staré Číny. Jsou výsledkem tisíciletého putování receptů, obchodníků a kultur napříč kontinenty. Svět se už dlouho hádá, komu vlastně patří, ale pravda je pro Italy i Číňany trochu nepříjemná. Každý má jen část příběhu.
Všechno začíná ve starověké Číně. Už před více než čtyřmi tisíci lety tam lidé jedli dlouhé nudle vyráběné z prosa a dalších obilovin. Archeologové dokonce objevili zkamenělé nudle staré tisíce let, což často rozpoutává internetové války o to, kdo „vynalezl špagety“. Jenže tehdejší čínské nudle měly k dnešním špagetám ještě daleko.
Skutečný zlom přišel až s arabským světem. Právě Arabové přišli s klíčovým nápadem vyrábět dlouhé těstoviny z tvrdé pšenice a hlavně je sušit. Sušené těstoviny měly obrovskou výhodu. Vydržely dlouhé měsíce, nekazily se a daly se snadno převážet po moři i karavanních cestách. Pro obchodníky a námořníky šlo téměř o ideální jídlo. Arabové jim říkali itriyya a právě tyto sušené těstoviny se postupně dostaly přes Sicílii do Evropy.
Ve středověku byla Sicílie místem, kde se míchaly kultury podobně jako koření na tržištích. Arabové, Byzantinci, Normané i Italové zde zanechali své stopy a právě tady začal vznikat základ budoucí italské těstovinové tradice. Už ve dvanáctém století arabský učenec Muhammad al Idrísí popisoval sicilská města produkující obrovské množství dlouhých těstovin určených na export po celém Středomoří.
Z původně praktického jídla pro námořníky se postupně stala součást každodenní kuchyně. Itálie pak udělala to, co umí možná nejlépe. Vzala cizí vlivy, zdokonalila je a proměnila v kulturní symbol. Těstoviny začaly získávat desítky tvarů, receptů i regionálních variant.
Zajímavé je, že slavná legenda o Marcovi Polovi, který měl přivézt těstoviny z Číny do Itálie, je pravděpodobně spíš mýtus než realita. Italové znali těstoviny dávno před jeho návratem. Příběh ale přežil, protože lidé milují jednoduchá vysvětlení. Skutečnost byla mnohem složitější a mnohem zajímavější. Špagety nejsou produktem jedné civilizace. Jsou výsledkem tisíce kilometrů obchodních cest, míchání kultur a staletí vývoje.
Itálie dala špagetám podobu, kterou dnes zná celý svět. Většina špaget je z bílé pšeničné mouky, Italové dávají přednost semolině, což je krupice umletá z tvrdozrnné pšenice. V semolinových těstovinách najdete vitamíny, ale také železo, draslík, vápník a zinek. Pokud si chcete vyrobit domácí špagety, pravděpodobně nemusíte ani utíkat na nákup - recepty se různí, na některé si vystačíte i bez vajíčka.
Z jednoho žloutku, 90 gramů hrubé mouky a špetky soli vyválejte maximálně 2 milimetry tlusté těsto. Nechte uschnout a poté nakrájejte strojkem nebo nožem. Pokud máte silnější špagety, jde o spaghettoni, pokud tenoučké, tak o capellini.
Když se svět rozhodne soutěžit v pastě, vznikají bizarní rekordy. V roce 2010 uvařili v Kalifornii největší misku špaget, která vážila přes 13 tun a servírovala se v bazénu. Italové kontrují tím, že dokázali vytvořit nejdelší špagetu na světě, dlouhou přes tři kilometry. A aby toho nebylo málo - v USA se pravidelně pořádají soutěže v rychlostním pojídání těstovin.
V roce 1957 odvysílala BBC reportáž o tom, jak švýcarští farmáři sklízí špagety ze stromů. Kamera ukazovala ženy, které „trhají špagety“ a věší je sušit na slunce. Statisíce diváků tehdy uvěřily a volaly do televize s dotazy, kde lze koupit sazenice špagetovníku.
Moderní doba posouvá těstoviny do oblastí, které by dříve nikoho nenapadly. V obchodech dnes najdete pastu z čočky, cizrny nebo hrášku, která láká sportovce a vyznavače vysokoproteinových diet. Pro ty, kdo se vyhýbají lepku, existují rýžové nebo kukuřičné varianty. A pak tu jsou opravdové bizáry - třeba těstoviny z hmyzí mouky, které se zkušebně vyrábějí v Evropě, nebo dokonce sladké čokoládové špagety podávané s vanilkovou zmrzlinou.
Dnešní špagety patří k symbolům italské kuchyně: v Neapoli patří špagety k nedělní tradici, v Číně nudle přinášejí štěstí, v Česku známe kolínka z dětství. Mouka, sůl, voda a někdy i vejce. To je vše, co nám stačí na jejich výrobu. Větší věda nastane, až se octnou na talíři. Že je správné jíst špagety vidličkou a lžící? Italové by pozdvihli obočí - k čemu ta lžíce?
Jedním z nejodolnějších mýtů je, že těstoviny automaticky způsobují přibírání. Vědecké studie ale ukazují opak. Podle výzkumu publikovaného v Nutrition & Diabetes (2016) lidé, kteří jedí těstoviny v rámci středomořské diety, vykazují nižší BMI než ti, kteří je z jídelníčku vyřazují. Rozhodující není samotná pasta, ale doprovod. Rajčata, olivový olej a bylinky vytvoří z těstovin lehký, zdravý pokrm.
Za pomoci spiralizéru natočíme z cukety špagety. Případně můžeme spiralizér nahradit zeleninovou škrabkou, kterou vytvoříme plátky. Cuketu můžeme nahradit nebo kombinovat s mrkví a červenou řepou. Ingredience na omáčku: slunečnicová semínka (ideálně namočená předem alespoň 5 hodin), čerstvá rajčata, sušená rajčata, česnek, olivový olej, sůl, bylinky - oregano a bazalka (ideálně čerstvé lístky). Množství surovin dle chuti a velikosti porce.
Do mixéru prvně dáme alespoň 3 čerstvá rajčata, poté propláchnutá slunečnicová semínka a zbytek surovin. Vše umixujeme na omáčkovou konzistenci, přidáme ke špagetám na talíři a dozdobíme bazalkou. Do omáčky také můžeme přidat několik kousku nakrájeného čerstvého a sušeného rajčete.
Zajímavé je, že v samotné Itálii existují desítky regionálních variant těstovin a každý kraj si dodnes chrání vlastní recepty i tradiční způsoby přípravy. Některé oblasti používají těstoviny bez vajec, jiné přidávají vejce téměř do všeho. Na severu převládají hutnější omáčky a máslo, zatímco jih více pracuje s olivovým olejem, rajčaty a mořskými plody. Špagety se tak během staletí proměnily nejen v jídlo, ale i v kulturní symbol celé země. A možná právě proto kolem nich vzniká tolik emocí. Nejde totiž jen o mouku a vodu.
| Rok / událost | Popis |
|---|---|
| 1957 | BBC apríl - reportáž o „špagetovníku“, stovky volajících diváků |
| 2010 (Kalifornie) | Největší miska špaget - přes 13 tun |
| Itálie (rok neuveden) | Nejdelší špageta na světě - přes 3 kilometry |
| Současnost | Moderní alternativy: cizrnové, čočkové, bezlepkové a hmyzí těstoviny |
Špagety jsou výsledkem tisíců kilometrů obchodních cest, míchání kultur a staletí vývoje. Čína má pravdu, že dlouhé nudle znala dávno před Evropou. Arabský svět položil technologické základy sušených těstovin. A Itálie dala špagetám podobu, kterou dnes zná celý svět. Ve skutečnosti tak nejslavnější těstoviny planety nevznikly v jedné zemi, ale během dlouhé cesty mezi kontinenty, přístavy a civilizacemi.
Copyright © pohodanovapec.cz
