Copyright © pohodanovapec.cz 
Statistika spotřeby potravin má v České republice dlouholetou tradici a těší se velkému zájmu nejširší veřejnosti. Data o spotřebě potravin vždy byla, jsou a budou vítaným zdrojem informací, který vypovídá o chování obyvatelstva v daném časovém období.
V roce 2023 se meziročně snížila spotřeba obilovin, vyjádřená spotřebou obilovin v hodnotě mouky, o 4,5 kg (-3,9 %), na což mělo vliv zejména snížení spotřeby pšeničné mouky o 3 kg (-3,2 %). Spotřeba žitné mouky klesla o 0,8 kg (-10 %). Nárůst byl vykázán ve spotřebě ostatních mouk o 0,2 kg (+9,4 %) a krup, ječné krupice a ovesných vloček (+3,4 %). U rýže nastal naopak meziroční propad o 0,9 kg (-9,6 %).
V případě pekárenských výrobků byla vykázána meziročně vyšší spotřeba chleba o 0,6 kg (+1,6 %) a trvanlivého pečiva o 0,6 kg (+7,6 %). Spotřeba pečiva pšeničného se téměř nezměnila (+0,3 %). Těstovin se spotřebovalo o 0,5 kg více (+6,8 %).
Spotřeba masa vykázala mírně nižší hodnoty (-0,5 kg; -0,6 %), zejména díky poklesu spotřeby vepřového o 2,2 kg (-5 %). Naopak vzrostla spotřeba masa hovězího (+0,4 kg; +4 %), drůbežího (+1,1 kg; +3,8 %) i zvěřiny (+0,3 kg; +26,7 %) a skopového (+0,04 kg; +14,8 %). Meziročně níž byl zájem o maso králičí a vnitřnosti.
Spotřeba ryb rovněž poklesla, a to o 0,3 kg (-5,7 %). Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) se neudržela na vysokých hodnotách covidových let a v roce 2023 znovu klesla - tentokrát o 2,9 l (-1,1 %). Vajec bylo spotřebováno v průměru 237, meziročně o 2,9 ks více (+1,2 %), což znamená pouze zmírnění předchozího 11% propadu spotřeby vajec.
Tipy pro úsporné hospodaření s teplem v kuchyni
Ze statistiky spotřeby olejů a tuků je patrný menší zájem o živočišné tuky, například o máslo (-0,25 kg; -4,8 %) a vepřové sádlo (-0,14 kg; -3,4 %). Vzrostla ale spotřeba rostlinných tuků a olejů (+0,24 kg; +1,4 %).
Spotřeba ovoce meziročně klesla o 2,2 kg (-2,5 %), a to i přes vyšší spotřebu jablek (+1 kg; +3,9 %) a broskví (+0,6 kg; +23,1 %); spotřeba ostatních druhů ovoce mírného pásma klesla. Z jižního ovoce klesla spotřeba pomerančů a mandarinek (-0,8 kg; -6,4 %), banánů (-0,4 kg; -3,6 %) i ananasu (-0,2 kg; -14,4 %). Spotřeba zeleniny zůstala po předchozím 10% propadu na úrovni roku 2022 (-0,3 kg; -0,3 %). Spotřeba brambor byla v roce 2023 nižší o 1,1 kg (-1,6 %).
Významně klesla spotřeba cukru (o 3,1 kg; -8,4 %). Zájem byl naopak o kakaové boby (+11,3 %), kakaový prášek (+3,1 %), nečokoládové cukrovinky (+26,8 %) a cukrářské výrobky (+10 %). Meziročně méně bylo spotřebováno čokolády (-3,4 %) a čokoládových cukrovinek (-3,2 %). Velký propad spotřeby by zaznamenán i u včelího medu (-32,1 %). Spotřeba soli klesla meziročně o 16,6 %. Spotřeba čaje a zrnkové kávy se meziročně snížila o 5,3 %, resp. 3,1 %.
Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů se opakovaně snížila, nyní o 6,8 l (-2,9 %). Spotřeba alkoholických nápojů celkem se meziročně snížila o 9,2 litrů (-5,4 %), a to zejména díky snížení spotřeby piva o 9,7 l (-6,8 %) na 133,2 litrů na obyvatele za rok. Spotřeba vína vzrostla o 0,6 litru (+2,9 %) na 20,5 litrů na obyvatele za rok. Spotřeba lihovin se snížila o 0,1 l (-1,9 %).
Spotřeba obilovin v hodnotě mouky (na obyvatele za rok) v roce 2024 klesla o 2,7 kg (-2,5 %), na což mělo vliv zejména snížení spotřeby pšeničné mouky o 3,7 kg (-4,1 %). Spotřeba žitné mouky klesla o 0,3 kg (-3,6 %). Nárůst byl vykázán ve spotřebě krup, ječné krupice a ovesných vloček (+0,9 kg; +47 %).
jak se mění spotřeba pšeničné mouky podle dat ČSÚ
Růst zaznamenala spotřeba rýže (+0,5 kg; +6,4 %). V pekárenských výrobcích byla zaznamenána meziročně nižší spotřeba chleba (-0,2 kg; -0,6 %) a pšeničného pečiva (-1,1 kg; -2 %). Spotřeba trvanlivého pečiva vzrostla (+0,5 kg; +6,1 %). Těstovin se spotřebovalo o 0,3 kg více (+3,8 %).
Spotřeba masa se přiblížila svému rekordu z posledních čtvrt století z roku 2021 na 85,3 kg na osobu v roce 2024 (meziročně +3 kg; +3,6 %). Sledujeme zejména růst spotřeby vepřového o 1,5 kg (+3,6 %) a drůbežího o 1,7 kg (+5,7 %). Spotřeba skopového, kozího a koňského masa a zvěřiny klesla zhruba o desetinu. Spotřeba ryb vzrostla o 0,1 kg (+2,2 %).
Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) se vrátila na hodnoty z počátku covidové pandemie, meziročně vzrostla o 5,8 l (+2,3 %). Vajec bylo spotřebováno v průměru 238, meziročně o 1,3 ks více (+0,5 %), což znamená jen zmírnění předminulého 11% propadu spotřeby vajec.
Spotřeba olejů a tuků ukazuje vyšší zájem o živočišné tuky, například máslo (+0,3 kg; +5,5 %) a vepřové sádlo (+0,2 kg; +5,3 %). Mírně vzrostla i spotřeba rostlinných tuků a olejů (+0,1 kg; +0,6 %).
Spotřeba ovoce v roce 2024 meziročně klesla o 0,9 kg (-1 %). Jen mírně vzrostla spotřeba ovoce Mírného pásma (+4,1 %), zatímco jižní ovoce zaznamenalo růst (+4,1 %). Zvyšuje se spotřeba zeleniny o 4,5 kg (+5,1 %) a brambor o 2,1 kg (+3,1 %).
Spotřeba cukru klesla o 3,0 kg (-9,0 %). Naopak výrazně vzrostla spotřeba kakaového prášku (+44,8 %) a včelího medu (+32,4 %). Čokoláda a čokoládové cukrovinky klesly (-9,3 %), nečokoládové cukrovinky zůstaly téměř stejné (+0,2 %). Spotřeba soli stoupla o 3,2 %. Čaj a zrnková káva klesla výrazně (-16,7 %, resp. -14,1 %).
Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů vzrostla o 8,9 l (+4,0 %). Spotřeba alkoholických nápojů celkem klesla o 4,3 litrů (-2,7 %): pivo o 2,7 l (-2 %) na 130,5 litrů, víno o 1,1 l (-5,1 %) na 19,5 l a lihoviny o 0,6 l (-8,7 %).
Podle dat ČSÚ roste v posledních letech význam cenové dynamiky i zahraničního původu potravin. Výroba a export pšenice a mouky zůstávají důležitými položkami českého agrárního hospodářství, ale saldo pohybu pšeničné mouky přes hranice zůstává záporné. Soběstačnost v potravinářské výrobě je omezená: nejvíce brečíme v ovoce a zelenině a v dalších klíčových komoditách roste závislost na dovozu.
Přes deklarovaný trend soběstačnosti zůstávají výdaje domácností na potraviny ovlivněny všeobecnou ekonomikou - mzdy rostou, nezaměstnanost klesá, ale ceny potravin a energií zvyšují tlak na rodinný rozpočet. Z hlediska environmentálního a bezpečnostního významu je důležitá debata o podílu českých potravin v obchodech, kterou ilustruje návrh novely zákona o potravinách na dosažení podílu českých potravin 65 % s postupným navýšením na 85 % do roku 2027.
Podrobnosti o soběstačnosti ukazují, že Česká republika je soběstačná zejména v obilovinách, hovězím masem, mléku, cukru a pivu, avšak s klesající tendencí u dalších položek. Zároveň roste export základních surovin a živých zvířat a klesá podíl zpracovaných výrobků s přidanou hodnotou.
| Komodita | Směr změny 2023 vs 2022 | Poznámka |
|---|---|---|
| Pšeničná mouka | -3 kg (-3,2 %) | Hlavní složka mouky |
| Žitná mouka | -0,8 kg (-10 %) | |
| Ostatní mouky | +0,2 kg (+9,4 %) | |
| Chleba | +0,6 kg (+1,6 %) | |
| Těstoviny | +0,5 kg (+6,8 %) | |
| Vepřové maso | -2,2 kg (-5 %) | |
| Hovězí maso | +0,4 kg (+4 %) | |
| Ovoce | -2,2 kg (-2,5 %) | Jablek +1 kg |
| Brambory | -1,1 kg (-1,6 %) | |
| Cukr | -3,1 kg (-8,4 %) |
Datum zveřejnění: 01. 12. 2025. Data a časové řady ve veřejné databázi ČSÚ online: Spotřeba vybraných potravin a nápojů na obyvatele za rok v ČR 2017-2024.
Copyright © pohodanovapec.cz
