Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je napodobeninou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Ve čtyřicátých letech 20. století se název Roquefort stal chráněným názvem, a proto tento podobný sýr musel dostat jiné jméno. Technologa, ruského (donského) kozáka Charitonova z mlékárny v Českém Krumlově (později Jihočeské mlékárny, od roku 2002 Madeta), napadla niva, protože modrozelená barva sýru mu připomínala úrodnou louku. Tehdy zkoušel, který sýr by byl vůbec nejvhodnější pro výrobu v českokrumlovské pobočce. Nivu jako zavedený název používají všichni stávající výrobci v Česku.
Pouze dvě značky, Jihočeská niva a Jihočeská zlatá niva, mají chráněné označení Evropské unie. Byl veden spor o užívání tohoto názvu se Slovenskem, které spor prohrálo (26:1), kde je pojmenování sýru Niva/niva také známo, díky předchozí historii ve společném státě a trhu. Ve většině států EU není vůbec tento název znám. Sýr má barvu smetanovou až sýrově žlutou, podobá se francouzskému sýru Fourme d'Ambert. Povrch je světle hnědý a celistvý se zřetelnými vpichy a na řezu s mramorovitým prorostem světlé až tmavě zelené ušlechtilé plísně.
Sýr se vyrábí z mléka krav, soli, chloridu vápenatého, smetanového zákysu, syřidla a plísně Penicillium roqueforti. Důležitý je proces solení a zrání. Sýřenina se zpracovává na zrno - základní surovinu pro výrobu sýra. Solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se pravidelně obrací. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Pro průduchy nezbytné pro růst plísně je potřeba provést asi 35 vpichů z každé strany bochníku.
Niva vyrábí Madeta, a.s. Mlékárna Otinoves s. r. o. (Obec Niva leží nedaleko Otinovsi). Sýr má válec průměrně 2 kg. Teď se vyrábí více druhů Nivy s různou dobou zrání a obsahem tuku. Dříve bývalo dozrávání někde v jeskyni Michalce v Moravském krasu. V průběhu času vznikla i varianta Jihočeské niva a Jihočeská zlatá niva s chráněným označením EU.
Ve skutečnosti je sýr Niva měkký či poloměkký, rozdíl oproti tvrdým sýrům spočívá ve formování do válce. Povrch bývá vpichy po solení. K rozvinutí chuti se doporučuje vyndat sýr z lednice alespoň 20 minut před konzumací.
kompletní návod na domácí dršťkovou polévku
Chutí je sýr slaný a výrazný s příchutí ušlechtilé plísně. Barva sýrové plísně bývá světle až tmavě zelená. Dlouhé zrání zvyšuje bohatost chuti a vůně; při nadměrném chloridu vápenatého a teplotě zrání mohou nastat problémy s konzistencí. Niva se výborně hodí do pomazánek, dochucování polévek, náplní do slaného pečiva a masových pokrmů. Doporučuje se před podáváním nechat sýr dojít na pokojovou teplotu.
Jihočeská niva, Jihočeská zlatá niva a další varianty se od sebe liší dobou zrání a tukovým obsahem. Jihočeská niva FIT 30 % je vhodná pro sportovce a lehká jídla, 3 týdny zrání. Jihočeská niva 45 %, 60 % a Premium 70 % se liší tukovým obsahem a dobou zrání (4 týdny, déle po 2 měsíce).
Niva s.r.o. Dolní Přím vznikla privatizací v roce 1995; v původní tradici sahá výroba až do roku 1879. Dříve patřila ke Sýrárně Dolní Přím a postupně prošla rekonstrukcemi i modernizací. V současnosti se roční produkce Nivy pohybuje kolem 1 200 tun.
| Typ nivy | Tuk v sušině | |
|---|---|---|
| Jihočeská niva FIT | 30 % | 3 týdny |
| Jihočeská niva | 45 % | 4 týdny |
| Jihočeská niva 60 % | 60 % | 4 týdny |
| Jihočeská niva Premium | 70 % | 2 měsíce |
Praha 4. 5. 2026 - Získat více informací o delikátním jihočeském sýru Niva s chráněným zeměpisným označením bylo záměrem vědců z výzkumného centra DRIFT-FOOD při Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Výsledky ukazují, že antioxidační kapacita sýrů Niva zůstává s dobou zrání do značné míry nezměněna a je srovnatelná s plísňovými sýry vyráběnými v zahraničí. Obsah tuku a tvrdost sýrů se mění s dobou zrání.