Copyright © pohodanovapec.cz 
Dostavěli jste dům a nyní přemýšlíte, jak naložit se zahradou? Vyčleňte alespoň část pozemku na užitkovou zahradu, na které vám poroste vlastní zelenina. Jaro je vhodná doba na založení zeleninové zahrady. Ukážeme vám, jak záhony vytvořit a co zasít, abyste v průběhu celého léta měli zásoby mrkve, salátu nebo cuket. Nemusíte hned trhat rekordy v kilech vypěstované zeleniny. Zvlášť, když s pěstováním začínáte, založte si nejdříve menší záhonek pro radost. Až se do pěstování zeleniny zapracujete, můžete vždycky užitkovou zahradu rozšířit.
Zeleninový záhon zakládejte na slunném místě. Vyhněte se tmavým, zapadlým a vlhkým zahradním koutům. Záhon by měl být dobře přístupný ze všech stran kvůli okopávání, setí a sázení. Zeleninový záhon založte nejlépe na jižní, případně jihovýchodní nebo jihozápadní straně pozemku. Vyhněte se místům, kde řádí živly, vyberte spíše závětrný a chráněný prostor, aby rostliny zbytečně netrpěly. Záleží na tom, kolik zeleniny chcete vypěstovat a jaké dispozice má vaše zahrada. Záhon by neměl být příliš široký, měli byste pohodlně dosáhnout do jeho středu, abyste o něho mohli bez problémů pečovat. Optimální je šíře záhonu kolem 100-120 cm.
Až záhon vyměříte, vyznačte si ho pomocí kolíků a provázku. Zvolit můžete klasický obdélníkový tvar. Oblíbené jsou i čtvercové záhony. Nejprve místo zbavte drnů a trávy. Trávu odvezte na kompost, kde se rozloží a přemění na skvělou zeminu. Pokud nemáte na zahradě kvalitní zeminu, obohaťte záhon o kompostovanou zeminu nebo si přivezte substrát ze zahradnictví. Okraje je možno udržovat a občas je okopat; zpevnění záhonu je možné kameny, dřevo nebo cihly, ale dřevo a cihly časem pracují. Cestu mezi záhony můžete zpevnit například ji vypodložit cihlami nebo starým prknem. Pokud ještě nemáte založený kompost, je nejvyšší čas to napravit. Nejdůležitější je také pravidelná zálivka, nejlépe dešťovou vodou uchovanou v sudech či nádržích.
Pokud nemáte kvalitní půdu, obohaťte záhon kompostem nebo substrátem ze zahradnictví. Jílovitá půda dobře zadržuje vodu a živiny, ale vyžaduje pravidelné prokypření. Písčitá půda potřebuje doplnění kompostem či substrátem. Pokud je půda kamenitá, doporučuje se vyvýšený záhon, abyste si mohli půdu sami upravit. Zahradničení ve vzpřímené poloze šetří záda. Před sázením zvažte také pH půdy; většině druhů zeleniny vyhovuje mírně kyselé až neutrální prostředí (pH kolem 6-7).
Předpěstování sadby se vyplácí zejména pro plodovou zeleninu, protože nabízí širší výběr odrůd. Papriky a lilky klíčí při teplotách kolem 25 °C; rajčata rostou rychleji a klíčí při 20 °C. Saláty lze pěstovat již v únoru pod fólií, kedlubny a brokolici je možné předpěstovat rovněž nyní. Vysévat lze postupně, zejména saláty k řezu a ředkvičky, které lze vysévat již od konce února. Pro správné osázení řádků se doporučují rozestupy, které uvádějí jednotlivé plodiny (např. řádky 15-20 cm u špenátu, 25 cm u hlávkové salátu).
Postup výroby placek s vlastním designem
Ukladat ředkvičky je vhodné v řádcích, řádek vyznačte kolíkem a zhruba 2 cm hlubokou brázdou narovnejte semena. Více o fóliování: fólie chrání proti jarním mrazíkům a škůdcům. Můžete zvolit propustnou fólii pro světlo, polopropustnou nebo černou pro vybělování zeleniny. Fólie by měla být volně položená a zapuštěná po okrajích do jamek a zeminou zajištěná. Sundává se až po mrazících obdobích.
V následujícím textu najdete jedenáct druhů zeleniny vhodných pro začátečníky, které jsou nenáročné na péči a odolné. Ředkvičky - v březnu přímo do záhonu; řídké protrhávání na 5 cm. Rukola/roketa - roste sama, lze vysévat od začátku jara, vyžaduje jen pravidelnou zálivku a plevel. Hlávkový salát - lze sázet přímo do záhonu nebo předpěstovat v květináčích; salát chraňte před slimáky. Špenát - nejlépe v polostínu, vyžaduje hojnost zálivky. Mrkev - vyžaduje kyprou, hlubokou půdu a živiny; vysévat v březnu až dubnu. Cibule - nejlepší volba sazečky, výsadba co nejdříve, nejlépe v březnu; pro výsev se hodí i semena. Dýně - Hokkaidó na kompostu nebo vyvýšeném záhonu, sazečky stačí v květnu; pravidelná zálivka. Červená řepa - výsev duben; bulvy sklízet průběžně. A další druhy: fazole, hrášek, rajčata, okurky, cukety, lilky, paprika, kedlubny a další podle sezóny.
Jednoleté plodiny je vhodné střídat na záhonech, aby se obnovily živiny a snížilo riziko chorob. V prvním roce lze zaměřit na brukvovitou zeleninu, v druhém na kořenovou a listovou, v třetím na bobovité a následně plodovou zeleninu. Rajčata a brambory vyžadují střídání kvůli houbovým chorobám, cibuloviny se pěstují na různých místech kvůli chorobám. Příkladem střídání je využití kompostem obohaceného záhonu pro brukvovitou zeleninu a poté postupné přesouvání na kořenovou a nakonec bobovitou.
Zeleninová zahrada může být i estetická. Mandala, vyvýšené záhony, bedýnky a vertikální zahradní prvky umožní efektivní využití prostoru a vizuální atraktivitu. Bylinky na okrajích a lichořerišnice pro ochranu proti mšicím dodají pestrost. Do detaily jako obruby a cestičky ze štěrku, kůry či cihel dodají zahradě ucelený vzhled.
Vlastnoručně vytvořena zeleninová zahrada je dostupná každému. S trochou nápaditosti můžete proměnit běžné věci ve funkční záhony a zaměřit se na vertikální pěstování pro malé prostory. Naše doporučení vycházejí z praktických zkušeností a pomohou vám rychle dosáhnout pěkné a výživné sklizně.
| Druh | Ideální období výsevu | Rozestupy | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Ředkvičky | únor-březen | řádek 2 cm | sklízet 4-6 týdnů po výsevu |
| Salát hlávkový | konec března | 25 cm | chránit proti slimákům |
| Mrkev | březen-duben | 20-25 cm | kyprá půda, živiny |
| Cibule (sazečky) | březen | 15-20 cm | možné i výsev |
| Dýně Hokkaidó | květen | dm | vyžaduje prostor |
Informativní meta description: Jak založit malou zeleninovou zahradu pro začátečníky - výběr místa, druhy plodin, půda, výsev a péče, s praktickými tipy a šablonou pro první úrodu.
Copyright © pohodanovapec.cz
