Copyright © pohodanovapec.cz 
Vaječná skořápka, „odpad“, se se Setkává denně každý z nás. Vejce. Zázračná potravina, kterou na naší planetě denně produkuje až 15 miliard slepic a většina vaječných skořápek z těchto vajec pak končí v popelnici. Přitom se dá vaječná skořápka využít v domácnosti hned několikrát.
Je oválná, může mít různé zbarvení, je křehká, pórovitá a přináší život. Tohle všechno je vaječná skořápka. Napadla vás někdy otázky, jak se vůbec skořápky uvnitř slepice vytvoří do svého tvaru, jak se ve skořápce utvoří bílek se žloutkem a jak vůbec trvá, než slepička jedno vejce snese? Slepičář zná odpověď. Je prokázáno, že čas potřebný ke snesení vajíčka je téměř roven 24 hodinám, tedy celému jednomu dni.
Úplný počátek zrodu vejce vzniká ve vaječníku nosnice a je závislý na několik faktorů najednou. Vytvořený bílek kolem žloutku pomalu vstoupí do dělohy, kde je zahájena mineralizace skořápky. Vaječnou skořápku můžeme rozdělit na dvě části, a to vnitřní - mamilární vrstva a vnější. Celá je tvořena převážně z uhličitanu vápenatého, dále pak je v ní zastoupen uhličitan fosforečný a hořečnatý. Největší část tvoří uhličitan vápenatý, který je ve skořápce zastoupen 95% podílem. Aby slepice vyprodukovala jedno vajíčko, spotřebuje 2 g uhličitanu vápenatého.
Pokud slepice nemá dostatek vápníku, začne si ho brát z kostí. Pokud by to dělala dlouhodobě, je to pro ni velmi nebezpečné. Proto s tím přestane a následně se skořápka začne postupně zeslabovat. Hlavní složky skořápky tvoří uhličitan vápenatý, fosforečnan vápenatý, uhličitan hořečnatý a rozpustné i nerozpustné bílkoviny. Největší část tvoří uhličitan vápenatý, který je ve skořápce zastoupen 95% podílem.
Kdo nebo co obarví vaječnou skořápku do běla, hněda nebo dokonce zelena? Barvu mají na svědomí pigmenty, které se svým složením podobají krevnímu hemoglobinu. Skořápka je tak silná, aby unesla slepici, která na ní sedí, ale zároveň dost tenká, aby se líhnoucí kuřátko dokázalo proklovat ven na svět. Průměrná tloušťka skořápky se pohybuje do 0,27 až 0,37 mm.
tradiční uzené plecko s dušeným zelím
Všimli jste si na skořápce malých lehce vrásčitých skvrn? Tyto skvrny bývají označovány za plíce celé vaječné skořápky, neboť umožňují zárodku uvnitř vajíčka dýchat. Další částí, skrz kterou k zárodku proudí vzduch, je vzduchová komůrka na tupém konci vejce. Podskořápkové blány a skořápka se vytvářejí za 18-22 hodin. Skořápku pokrývá kutikula, která reguluje vypařování vody a chrání před proniknutím nečistot a mikroorganismů, zpomaluje stárnutí vejce.
Nedostatek živin ve stravě je významný faktor. Slepice jsou šlechtěné tak, aby co nejefektivněji přeměňovaly krmivo na vejce. Kvalita skořápky je ovlivněna především vápníkem. Poměr vápníku k fosforu by měl být ideálně 6-8:1. Pokud bude tento poměr nevhodný, hrozí rizika, jako je zhoršený zdravotní stav, špatný růst slepic, nízká produkce vajec a nekvalitní skořápky. Průběžně lze podávat doplňky ve formě minerálů a vitamínů a nadrcené skořápky, které zlepší příjem vápníku o 3-4 %.
Slepice snáší vajíčka příliš rychle - skořápka se tvoří přibližně jeden den. Pokud interval snášky je kratší než 24 hodin, může se stát, že slepička snese nedokončené vajíčko. Teplé letní dny mohou vést k tenké skořápce z důvodu vyšší spotřeby vody a nižšího příjmu krmiva. Důležitá je voda pro trávení, vstřebávání a regulaci tělesné teploty. Vitamin D3 je klíčový pro správné fungování metabolismu vápníku a fosforu, bez něj nejde minerály efektivně využít.
Věk slepice, obezita, stres a nemoci mohou také ovlivňovat kvalitu skořápky. Čím starší slepice, tím častěji mohou mít měkčí skořápku. Zvířata reagují na stres výrazně, což může narušit metabolismus vápníku. Mezi nemoci patří zánět vejcovodu, infekční bronchitida a parazitární onemocnění; prevence zahrnuje očkování, čistotu kurníku a pravidelnou deparazitaci. Špatné větrání vede k vyšší koncentraci amoniaku, která negativně ovlivňuje vstřebávání vápníku a způsobuje tenké skořápky.
Skořápky jsou výborným doplňkem stravy; obsahují uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý, kysličník křemičitý a další minerály. Rozemleté skořápky zlepšují vstřebávání vápníku a lze je používat jako potravinový doplněk pro psy a další domácí zvířata. Pro psy se doporučuje dávkování: 1 gram mletých vaječných skořápek obsahuje asi 350 mg čistého vápníku. V průměru je potřeba vápníku u psů 70-90 mg na kilogram hmotnosti; březí a kojící feny vyžadují 180-200 mg/kg. Přípravky s uhličitanem vápenatým z vaječné skořápky lze zakoupit, ale vždy podle návodu lékaře.
Vaječná skořápky lze tepelné upravit, rozložit na jemný prášek a užívat např. 3x denně 3 špičky nože s pitím. Příprava roztoku z 10 vajec ve šťávě z 1 kg citronů zničí bakterie a vstřebává se poměrně rychle. Můžete z nich vyrobit i roztok pro léčebné využití, např. skořápkový vaječný koňak s médem a alkoholem podle chuti.
Obsahuje značný podíl vápníku; z celkové hmotnosti vejce tvoří skořápka asi 10 % a u průměrné skořápky je vápník kolem 2-2,4 g v 60 g vejci. Podskořápkové blány a skořápka se podílejí na výměně vody a plynů a zajišťují pevnost a ochranu zárodku. Kutikula na skořápce reguluje vypařování vody a zároveň chrání před znečištěním a mikroorganismy.
Podrobný popis struktur skořápky uvádí, že vnitřní mamilární vrstva je tenká asi 0,11 mm a vnější houževnatá vrstva 0,23 mm; mezi vrstvami jsou póry 7 000-17 000, které umožňují výměnu plynů a vody. Po snesení se skořápka a blány postupně vyvíjejí; běžně trvají 18-22 hodin na jejich tvorbu. Omytí vajec zvyšuje čistotu a snižuje riziko bakterií.
Copyright © pohodanovapec.cz
