Už jste si všimli, jak se lesy pomalu barví do podzimních tónů? S nimi přichází i čas václavek, neprávem opomíjených hub. Sběr a příprava václavek: Václavky jsou jedlé až po tepelné úpravě. Pokud se rozhodnete vyrazit na sběr václavek, hledejte mladé klobouky s průměrem kolem pěti centimetrů. Třeň je obvykle tuhý a náročný na žvýkání. Trsy václavek bývají často složeny z několika desítek jednotlivých hub. Václavky začínají růst kolem 28. září a můžete je sbírat až do konce října a někdy i do listopadu, pokud počasí nepřekvapí mrazy.
Co si z nasbíraných václavek připravit? Máme pro vás několik receptů a tipů. Jemně pikantní sladkokyselá pochoutka skvěle chutná k masům, ale i jen tak. Hodí se také do salátů, pomazánek, nádivek, omáček, polévek nebo třeba jako ozdoba na chlebíčky či jednohubky. Při zavařování je důležité dbát na dostatečnou tepelnou úpravu a na správný výběr částí hub (klobouky - nohy jsou tuhé).
Václavky očistěte, menší kloboučky nechte vcelku, větší můžete podle potřeby rozkrájet, a vložte je do hrnce s osolenou vodou a kořením. Houby musí být zcela ponořené. Přiveďte je k varu a vařte asi 20-25 minut. Mezitím si připravte lák. Houby slijte přes sítko, prolijte studenou vodou a nechte okapat. Předvařené václavky rovnoměrně rozložte do sklenic, přidejte stroužek česneku a měsíček cibule a zalijte ještě horkým nálevem. Sterilizujte 20-30 minut podle velikosti sklenic. Nechte 3-4 týdny odležet, aby se chutě propojily.
Václavka obecná, Armillaria mellea, má medově béžový až světle hnědý klobouk pokrytý šupinkami. Lupeny jsou světlé v mládí, později tmavnou do rezavě hnědé. Třeň je válcovitý a směrem ke klobouku se zužuje. Václavky se vyznačují výrazným aroma a mohou mít jemně pikantní chuť. V lidovém léčitelství byly ceněnými pomocníky proti bakteriální a plísňové infekci a používají se i v tradiční čínské medicíně.
V syrovém stavu jsou václavky natrpklé; tepelná úprava tento problém odstraňuje. Houby se zpracovávají jen klobouky, nohy jsou příliš tuhé. Důležité je je dobře povařit - nejméně 20-25 minut, aby se odstranily případné toxiny. Do vody vždy doporučujeme přidat 1 lžíci octa.
Samosběr okurek a cuket v okolí
Václavky očistěte, pokrájejte a povařte ve vodě s octem a solí. Na 1 litr vody vezměte cca 1 lžíci octa a 2 lžíce soli. Dále budete potřebovat hlubokou pánev a 2 cibule - osmahněte do zlatova na oleji. Přidejte václavky, poprašte paprikou a kmínem, a nechte dusit 30-45 minut. Ke konci vaření přidejte červenou papriku a případně zahustěte polévku moukou rozmíchanou v mléce nebo vodě.
Pro čalamádu připravte nálev z octa a vody a následně vrstvěte vařené václavky s vrstvičkami zelí, květáku a papriky. Horké naplňte sklenice a sterilujte. Ve stejném duchu lze připravit i václavky na kyselo, které skvěle doplní pečené maso či saláty.
V syrovém stavu václavky bývají natrpklé; tepelné zpracování je klíčové. Při zavařování doba sterilizace by měla být dodržena a sklenice by měly odpočívat na tmavém a chladném místě. Plodnice se zpracovávají v trsech, jednotlivé houby se podle potřeby krájí. Pro výraznější chuť lze koření měnit podle preferencí, například přidat majoránku, rozmarýn či tymián.
Pokud máte rád(a) rychlé varianty, vyzkoušejte topinky s václavkami nebo houbovou omáčku z václavek. Václavky jsou vhodné i do salátů, pomazánek a nádivek, a díky jejich vůni se stávají krásnou ozdobou na různých stolech během podzimu.
Václavka obecná, Armillaria mellea, roste v trsech v lesích od září do listopadu. Klobouk je medově béžový až světle hnědý, pokrytý šupinkami, lupeny světlé, třeň válcovitý a zúžený k klobouku. Mycelium václavek světélkuje za soumraku (bioluminiscence). Důležité poznámky k bezpečnosti: vařte václavky důkladně, nejméně 20-25 minut, vždy používejte jen klobouky a postupujte podle receptu pro nálev a doby zavaření.
Okurkový salát pro každé roční období
Připravte si zásoby na další rok. Nakládané václavky se podle receptury dají uchovat až dva roky a výborně doplňují studené i teplé pokrmy. Až budete mít volnou chvíli, vyrazte do lesa a pusťte se do nakládání. Václavky vynikají jako součást gulášů, polévek, omáček i jako ozdoby na chlebíčky a jednohubky.