Vařené brambory, bílá plíseň: příčiny a zdravotní rizika

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Při růstu vytvářejí reprodukční orgány, ze kterých uvolňují do okolního ovzduší spory (rozmnožovací částice). Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Plísně patří k významným faktorům, které mohou velmi negativně ovlivnit zdraví člověka zejména z hlediska jejich podílu na vzniku celé řady alergických a mykotických onemocnění. Z důvodu výše uvedeného působení na zdraví nelze výskyt plísní v bytech lidí podceňovat.

Co jsou plísně a kde se vyskytují?

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Při růstu vytvářejí reprodukční orgány, ze kterých uvolňují do okolního ovzduší spory. Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném odpadu a v půdě. Ve venkovním ovzduší se vyskytují převážně od jara do podzimu. Uvnitř budov mohou plísně růst a rozmnožovat se na zdech nebo i předmětech. Základní podmínkou je určitý obsah vody v substrátu, na kterém rostou.

Příčiny vzniku plísní v bytech

  1. Stavební závadou je nejčastěji zatékání vody do objektu, ať už střechou nebo netěsnostmi kolem oken, vzlínání půdní vlhkosti nebo kondenzovaná vodní pára z ovzduší v místě kde je snížená tepelně-izolační schopnost části obvodové konstrukce tzv. tepelný most. V těchto případech dochází k přísunu vody do zdí dlouhodobě, mnohdy i v malém množství.
  2. K nevhodnému užívání bytu, v jehož důsledku rostou plísně na zdech, patří zejména činnosti spojené s vytvářením vodní páry, jako je vaření, praní a sušení v kombinaci s nedostatečným větráním. Důsledek je časté zvyšování vlhkosti a tvorba podmínek pro růst plísní.
  3. Nedostatečné či nárazové vytápění, neprovádění řádného úklidu a sušení prádla v bytě. Plísně se často objevují v rozích, koutech a za nábytkem, kde vzduchochl neprokrví a vlhkost zůstává.
  4. Další faktory zahrnují plastová okna, nevhodně provedené stavební úpravy a příliš mnoho zalévaných květin.

Význam plísní pro zdraví

Spóry plísní mohou vyvolávat alergie a mykotická onemocnění. Koncentrace spor v ovzduší určují vznik alergických onemocnění včetně astmatu bronchiale. Alergie na plísně je častá zejména u dětí; u atopiků může podíl dosahovat 20-30 %. Některé plísně produkují mykotoxiny, látky, které mohou mít rizikové účinky na zdraví při dlouhodobé expozici. Plísně mohou poškozovat zdraví i tím, že způsobují mykotická onemocnění.

Některé druhy plísní se používají v potravinářství (např. Penicillium roqueforti při výrobě sýrů), ale většinou jejich přítomnost v domácnosti znamená zdravotní rizika. Plísně uvolňují výtrusy, které mohou kontaminovat povrchy a při dlouhodobé expozici vyvolat potíže dýchací i jiné symptomy.

Mykotoxiny a potraviny

Mykotoxiny jsou vedlejší produkty metabolismu plísní a vznikají v pozdější fázi růstu. Při požití mohou způsobit akutní otravy s příznaky jako horečka, zvracení, nevolnost, poškození jater a při dlouhodobé konzumaci mohou mít karcinogenní a imunotoxické účinky. Evropská unie má přísné normy pro kontrolu mykotoxinů v potravinách. Na plesnivění jsou náchylné hlavně čerstvé potraviny s vysokým obsahem vody (ovoce, zelenina, mléčné výrobky, maso), suché potraviny jsou naopak méně náchylné. Pro bezpečné skladování je důležité mít suché a chladné prostředí a kontrolovat obaly při nákupu.

Uvařte si perfektní vejce

Co dělat s plesnivým pečivem a bramborami?

Plíseň na chlebu je riziková; i malé množství plísně může skrývat mykotoxiny, které pronikají do celé potraviny. Doporučuje se plísně z pečiva nikdy nekonzumovat a v případě nejistoty vyhodit celý kus. U tvrdých potravin lze u některých druhů plesnivění odříznout sx části, ale bezpečnostní pravidla říkají: raději celý odpad. U brambor a dalších potravin mohou plísně vést k rozsáhlému poškození v důsledku šíření mykotoxinů; u některých potravin je třeba dávat pozor na mykotoxiny, zejména pokud bylo skladování delší dobu.

Plíseň bramborová a její šíření

Nejzávažnější chorobou brambor je plíseň bramboru, patogen Phytophthora infestans. Tato choroba napadá nadzemní části rostlin i hlízy a šíří se větrem i vodními kapkami. První příznaky se objevují na listech koncem jara až začátkem léta, po srážkách. Na listech se tvoří vodnaté skvrny a na spodní straně se objevují bílé plísňové povlaky. Hlízy mohou být infikovány pod slupkou a vnitřní dužnina může zhnědnout a měknout. Prevence zahrnuje volbu vhodné lokality, uznanou sadbu, správné spony výsadby a dostatečné vzdálenosti mezi bramborem a rajčaty, stejně jako chemickou ochranu rostlin a v ekologickém hospodaření alternativní metody.

Existuje řada různých odrůd brambor s vyšší odolností vůči plísni bramborové (např. Sarpo Mira, Sarpo Axona, Carolus, Athlete, Alouette). Pro ochranu se používají fungicidy (měďnatý Champion 50 WP, Ortiva s azoxystrobinem) a alternativy jako Bio Plantella Natur-F-R z přesličky či chytrá houba (Pythium oligandrum) prodávaná jako Polyversum. Pro domácí domácí postřiky se uvádí i česnek a přeslička, které mají fungicidní a posilující účinky na rostliny.

Domácí tipy a prevence v domácnosti

Postupy a tabulky

SituaceOpatřeníMožnosti
Vlhká zeď, skládané povrchy, šíření plísníZjistit zdroj vody, opravit netěsnosti, zlepšit větráníOdstřihnout napadené části, aplikovat fungicid, kontrolovat vlhkost
Napadené brambory nebo rajčataOdstranit napadené části, vyhnout se kontaktu s hlízamiPreventivní postřik, výběr odrůd s rezistencí
Potraviny s plísníNeodstraňovat plameny, raději vyhoditKontrola obalů, skladování v suchu a chladu

Jak vzniká plíseň, jak se jí zbavit a jak zabránit jejímu návratu

Vařené kuřecí maso pro kojence

Tradiční česká delikatesa

tags: #vařené #brambory #bílá #plíseň #příčiny #a