Copyright © pohodanovapec.cz 
U vajec, ze kterých se líhnou kuřata, při delším skladování v líhňařských provozovnách klesá líhnivost, tedy šance, že se z oplozeného vajíčka vylíhne zdravé a silné kuře. Pokles líhnivosti je možné zvrátit tím, že se vejce vyjme ze skladu, krátkodobě zahřeje a opět zchladí. Tímto procesem preinkubace je možné zvýšit odolnost zárodku vůči dlouhodobému skladování. Tým vědkyň a vědců z Agronomické fakulty MENDELU navíc zjistil, že je nutné délku preinkubace specifikovat pro různý věk rodičovského hejna.
Při dlouhodobém skladováním tyto buňky odumírají, a proto klesá líhnivost. Pokud je vajíčko oplozené, už při snesení obsahuje šedesát až osmdesát tisíc buněk nového jedince. Vejce se skladují při nízkých teplotách, kolem 14 stupňů, aby se zárodky dále nevyvíjely a všechna vejce byla na stejné startovní čáře, až je vložíme do líhně. Při dlouhodobém skladování násadových vajec může nastat několik variant. „Může odumřít embryo a po vložení do líhně se už další dělení buněk ani nenastartuje. Nebo se po vložení do líhně může znovu rozběhnout dělení buněk a další růst embrya, které ale může uhynout díky nižší životaschopnosti už první dny inkubace. Nebo embryo může uhynout i v pozdější fázi vývoje, nejčastěji při klubání se ze skořápky, což je pro kuře velmi namáhavá a energeticky náročná záležitost.
Pokles líhnivosti je možné zvrátit tím, že se vejce vyjme ze skladu, krátkodobě zahřeje a opět zchladí. Tímto procesem preinkubace je možné zvýšit odolnost zárodku vůči dlouhodobému skladování. „V průběhu skladování vejce vezmeme ze skladu, zahřejeme, i opakovaně, což vede k tomu, že se buňky embrya začnou množit, a takto zvětšený zárodek je odolnější vůči dlouhodobému skladování. „Pokud je preinkubace provedena správně, můžeme pokles líhnivosti zmenšit o jednotky procent.
„Obecné doporučení je zahřívat vejce po krátkou dobu v závislosti na délce skladování vždy po pěti až sedmi dnech na 35 °C po dobu přibližně jedné hodiny. „Zde je potřeba si uvědomit, že buňky embrya se začínají intenzivněji dělit při teplotě nad 20 °C a s rostoucí teplotou se dělí rychleji. Důležitá není tedy jen délka aplikace nejvyšší teploty, ale také samotný průběh zahřívání a zchlazování,“ uvedla Lichovníková.
Délku preinkubace je ovšem nutné specifikovat pro různý věk rodičovského hejna. „Z našeho výzkumu vychází, že u mladého hejna je vhodné použít i delší dobu preinkubace, než zmíněnou jednu hodinu na 35 °C. Naproti tomu u staršího hejna měla delší doba preinkubace průkazně negativní vliv na líhnivost. Rodiče se chovají standardně do věku 64 týdnů. U rodičů brojlerových kuřat se za mladé považuje hejno ve věku od 25. -30. týdne, na vrcholu snášky je pak hejno ve věku 31 - 45 týdnů. Po 50. týdnu už můžeme hovořit o starším hejnu.
Při dlouhodobém skladování násadových vajec může nastat několik variant. „Může odumřít embryo a po vložení do líhně se už další dělení buněk ani nenastartuje. Nebo se po vložení do líhně může znovu rozběhnout dělení buněk a další růst embrya, které ale může uhynout díky nižší životaschopnosti už první dny inkubace. Nebo embryo může uhynout i v pozdější fázi vývoje, nejčastěji při klubání se ze skořápky, což je pro kuře velmi namáhavá a energeticky náročná záležitost.
Při druhém prosvětlování - u slepičích vajec 18. den - vyřazujeme vejce s odumřelými zárodky. Odumřelé zárodky jsou zřetelně světlejší než živé, barva se nemění. Tato vejce mimo líheň velmi rychle chladnou. Odumřelé zárodky při prvním prosvětlování zjistíme, pokud byla na začátku líhnutí v líhni vysoká teplota nebo narušena kvalita vajec vlivem nesprávné výživy hejna (narušené bílkoviny v krmivu, nadbytek soli, nedostatek vitaminů, zejména A, D, E, B). Krvavé prstence se vyskytují, byla-li vejce skladovaná při vysoké teplotě.
Násadová vejce se podle potřeby v líhňařských provozovnách skladují čtyři až patnáct, někdy i dvacet dní. Násadová vejce je vhodné skladovat v čisté místnosti s teplotou 8-15 °C a vlhkostí 55-75 %, nesmí být vystavena přímému slunečnímu světlu. Pokud vajíčka budeme skladovat v příliš teplé místnosti, průkazně klesne líhnivost. Slepičí vejce se skladují v proložkách uložena tupým koncem nahoru. Vejce hus a kachen můžeme skladovat i „naplocho“, musí se jednou denně obrátit. Uvádí se, že k líhnutí požíváme vejce do 7 dní, neskladujeme je déle než 10 dní. Pokud nasazujeme např. od malého počtu nosnic a do líhně dáváme starší vejce, musíme počítat s tím, že u starších vajec se zvyšuje úmrtnost zárodků především na počátku inkubace, kuřata se líhnou slabá, s velkými neuzavřenými pupky a prodlužuje se doba klubání.
Stáří násadových vajec lze odhadnout podle velikosti vzduchové bubliny, jejíž výška je daná vypařováním vody z bílku. U slepičích vajec by neměla být větší než 5 mm. Vejce, která jsou déle skladovaná, se líhnou později, je dobré je označit datem snesení. Vybraná vejce označíme na tupém konci datem snesení, popř. číslem slepice. K označení použijeme tužku nebo potravinářskou barvu.
Teplota v líhni musíme regulovat. Pro to, aby byla teplota stejná v celém prostoru líhně, je podstatné proudění vzduchu. V líhních s nuceným prouděním vzduchu se zárodky jednotlivých druhů drůbeže normálně vyvíjí při 37,5-38,2 °C, ve stolových líhních je teplota o něco vyšší (podle návodu výrobce). Odchyluje-li se teplota od uvedené orientační hodnoty dlouhodobě, může to mít za následek nižší počet vylíhnutých kuřat. Průměrná odchylka 0,2 °C ještě líhnutí negativně neovlivní. Při poklesu teploty o 1 °C pod orientační hodnotu se líhnutí opozdí a kuřata nemají dostatečnou vitalitu. Poklesne-li teplota o 2 °C, pokračuje embryonální vývoj příliš pomalu a líhnutí je zhoršené. Při teplotách pod 34 °C k vylíhnutí vůbec nedojde. Vyšší teplota má ve druhé polovině období v líhni horší následky a je škodlivější než příliš nízká teplota. Mírně zvýšené teploty urychlují termín líhnutí. Při příliš vysoké teplotě končí urychlený embryonální vývoj odumřením kuřat. Dochází k němu už při teplotě o 1,5 °C vyšší, než má být.
O chlazení vajec v líhni existuje mnoho teorií, nejlepším vodítkem je tu ale příroda - kvočna opouští hnízdo jednou i vícekrát denně. Důležité je to zejména ve druhé polovině inkubace. Při líhnutí kuřat stačí doba, kdy v líhni doplňujeme vodu nebo vejce obracíme, u vodní drůbeže je potřeba delší zchlazení. Vodítkem může být přiložení vejce špičkou k očnímu víčku, vychlazené vejce na něm začíná „chladit“. Mezi vejcem a jeho okolím dochází k nepřetržité výměně tepla. Vejce neustále vydává teplo, které vzniká při látkové výměně uvnitř. Ta je intenzivnější ve druhé části inkubace, proto je potřebné chlazení vajec, zejména těch od vodní drůbeže.
| Faktor | Negativní vliv | Doporučení |
|---|---|---|
| Dlouhé skladování | Úhyn embryí, snížení líhnivosti | Skladovat max 7-10 dní, při delším skladování použít preinkubaci |
| Podchlazení (příliš nízká teplota) | Zpomalení vývoje, opožděné líhnutí, slabá kuřata | Udržovat skladovací teplotu 8-15 °C; v líhni 37,5-37,8 °C |
| Přehřátí | Urychlení, odumření embryí (již +1,5 °C škodí) | Pečlivá regulace teploty, ventilace |
| Preinkubace | - | 35 °C ~1 h každých 5-7 dní; upravit dle věku hejna |
| Přeprava/otřesy | Poškození chalaz, prasknutí membrán, snížená líhnivost | Šetrné balení, nechat vejce stabilizovat 12-24 h před inkubací |
Tag: správná péče o násadová vejce a řízená preinkubace mohou významně zlepšit výsledky líhnutí po delším skladování. Pokud aplikujete preinkubaci, je nezbytné dodržet doporučené teplotní a časové postupy a přihlédnout k věku rodičovského hejna.
Vejce, která jsou déle skladovaná, se líhnou později, je dobré je označit datem snesení. Vybraná vejce označíme na tupém konci datem snesení, popř. číslem slepice. K označení použijeme tužku nebo potravinářskou barvu. Vejce poškozují i prudké nárazy při manipulaci. Velikost vajec by měla odpovídat hmotnosti stanovené vzorníkem. Vhodná k líhnutí nejsou malá ani příliš velká vejce, extrémně velká vejce mohou být dvoužloutková. Menší vejce bývají také na začátku snáškového cyklu, kdy je nižší kvalita násadových vajec. Tvar vajec musí být normální, vejčitý. Důležité je, aby skořápka násadových vajec byla pevná, hladká, bez prstenců, nálitků, mramorovitosti a deformací. Mytí zašpiněných vajec není vhodné. Spolu se špínou se setře i horní mucínový povlak a póry ve skořápce se tak otevřou různým infekcím.
Výběr vhodné líhně, správné nastavení teploty a vlhkosti, pravidelné otáčení a pečlivá manipulace s vajíčky a jejich skladování jsou klíčovými prvky, které určují úspěšnost líhnutí. Preinkubace představuje praktický prostředek ke zmírnění negativních dopadů delšího skladování, pokud je správně naprogramována dle délky skladování a věku rodičovského hejna.
Copyright © pohodanovapec.cz
