Copyright © pohodanovapec.cz 
Užovka obojková (Natrix natrix) je středně velký nejedovatý had rozšířený po většině Evropy, často u vodních ploch, mokřadů, lesních potoků a luk. Dospělci dorůstají délky 70-120 cm, zřídka až 150 cm, a její zbarvení a kresba jsou výrazně variabilní v závislosti na prostředí a poddruhu. Typickým poznávacím znakem jsou žluté až oranžové půlměsíčky za hlavou, které bývají černě orámované.
Vyskytuje se po celé Evropě, západní Asii a severní Africe. Spolu se zmijí patří mezi hady s nejsevernějším místem výskytu; lze ji nalézt i těsně za polárním kruhem. Upřednostňuje blízkost vody - břehy jezer, rybníků, tůní a mokřadů - ale často obývá také luky, okraje lesů, zahrady a parky. Dospělí se vyhřívají na suchých štěrkovnách či lomech a výborně plavou a potápějí se při lovu kořisti, kterou tvoří zejména obojživelníci a ryby.
Horní strana těla bývá šedá, šedohnědá, olivová nebo šedo‑zelená, s drobnými skvrnami. Hlava je zřetelně od těla oddělená, často shora sploštělá, oči s kulatou zřítelnicí. Břicho je žluté až oranžové. Zvláštní a typický rys jsou žlutavé až oranžové půlměsíčky za hlavou, které bývají černě lemované. Některé populace mohou mít starší formy s výraznými pruhy, nebo naopak zcela jednobarevné jedince.
Užovka obojková je denně aktivní a vyhledává kořist ve vodě i na souši. Loví obojživelníky a ryby, občas i malé plazy a vajíčka ptáků. Před větším predátorem se brání syčením, zploštěním těla, nafukováním krku a zvláštními pohyby; při extrémním ohrožení předstírá i smrt - tanatóza. Hlava a ocas bývají volně pohyblivé, čímž je imitace smrti věrohodnější.
Kořist se snaží vyplašit, aby byla lépe viditelná. U žab polyká hlavou napřed, u ropuch často odzadu, aby z žáby vytlačila vzduch. Kaprovité ryby a drobné živočichy loví rovněž, avšak hlavní potravou zůstávají obojživelníci a ryby. Při lovu se uzavřou duté a nablízko drážděné pohyby žáby, na které reaguje jen po provedení pohybu kořisti.
Páření probíhá primárně na jaře, obvykle koncem dubna až května. V červnu až červenci až červenci samice klade 10-40 vajec do vlhkého substrátu, kompostu či pod kameny; inkubace trvá 4-8 týdnů v závislosti na teplotě. Mláďata se rodí živá či vejcorodá? U užovky obojkové se mláďata líhnou a jsou schopna života bezprostředně po narození; dorůst mohou 15-25 cm. Po vylíhnutí mláďata vyhledají potravu a učí se lovit podle dostupných zdrojů.
V ČR je užovka obojková chráněným druhem; její stavy v přírodě klesají kvůli ztrátě mokřad, chemizaci prostředí a narůstající urbanizaci. Hlavními hrozbami jsou ztráta biotopů, znečištění vody a nedostatek potravy v důsledku ubývání obojživelníků. Ochrana zahrnuje zachování mokřad, kamenných hrud, staré vegetace podél vodních toků, biokoridory a omezení chemických postřiků. Zvyšování osvěty a legálního chovu v teráriích by mohlo napomoci reintroducím a lepšímu porozumění druhu, avšak nelegální odchyt z přírody zůstává trestným činem. V rámci Evropy i ČR je užovka obojková vnímána jako druh s významnou ochrannou potřebou a její populace nadále čelí tlaku lidské činnosti.
V teráriu je vhodné zajistit dostatečnou ventilaci, vodní nádrž a úkryty z kůry či kamenů. Teplota denně kolem 20-25 °C s mírným nočním poklesem, zimování 3-4 měsíce při 8-10 °C stimuluje pohlavní pud a zajišťuje zdravé rozmnožování. Krmivo by mělo vycházet z obojživelníků, ryb a vhodných živočichů dostupných na trhu, s doplněním vitamínů B při krmících rybách. Při zachování správných podmínek je chov this druhu v zajetí realizovatelný a může vést k opakovaným odchovům.
Copyright © pohodanovapec.cz
