Vejce velikost M: nutriční hodnoty a makroživiny

Vejce jsou jednou z nejvýživnějších a nejdostupnějších potravin na světě. Díky svému bohatému nutričnímu profilu a vysokému obsahu kvalitních bílkovin jsou ideální součástí vyvážené stravy. Nejenže organismu poskytují potřebné proteiny, ale také obsahují řadu vitamínů, minerálů a zdravých tuků.

Vejce patří mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a zároveň i s vysokou stravitelností (u žloutku až 100 %). Díky vysoké nutriční hodnotě patří vejce mezi nejhodnotnější potraviny.

Energie a makroživiny ve vejci velikosti M

Energetická hodnota vejce kolísá podle jeho velikosti. Průměrné vejce (cca 60 g, hmotnostní skupina M) má energetickou hodnotu 332 - 387 kJ. Hlavním zdrojem energie je žloutek, na který připadá asi 75 % využitelné energie.

{{data.foodstuff.energy}}150 kcal Také {{data.foodstuff.energyAlt}}627 kJ ● Energetická hodnota fiber_manual_record Bílkoviny {{data.foodstuff.protein}}12,5 g Doporučený denní příjem: {{calculated.protein | number: 0}} g fiber_manual_record Sacharidy {{data.foodstuff.carbohydrate}}1 g Doporučený denní příjem: {{calculated.carbohydrate | number: 0}} g Cukry {{data.foodstuff.sugar}} 0,9 g {{data.foodstuff.fat}}11,2 g Doporučený denní příjem: {{calculated.fat | number: 0}} g Nasycené mastné kyseliny {{data.foodstuff.saturatedFattyAcid}} 3,2 g Trans mastné kyseliny {{data.foodstuff.transFattyAcid}} 0 g Vláknina {{data.foodstuff.fiber}} 0 g Doporučený denní příjem: {{calculated.fiber | number: 0}} g Sůl {{data.foodstuff.salt}} 0,4 g Sodík {{data.foodstuff.sodium}} 0 g PHE {{data.foodstuff.phe}} 625 mg {{calculated.percentage}}% Z doporučeného denního příjmu

{{data.foodstuff.energy}}137 kcal Také {{data.foodstuff.energyAlt}}575 kJ ● Energetická hodnota fiber_manual_record Bílkoviny {{data.foodstuff.protein}}13 g Doporučený denní příjem: {{calculated.protein | number: 0}} g fiber_manual_record Sacharidy {{data.foodstuff.carbohydrate}}1,3 g Doporučený denní příjem: {{calculated.carbohydrate | number: 0}} g Cukry {{data.foodstuff.sugar}} 0,5 g {{data.foodstuff.fat}}9,2 g Doporučený denní příjem: {{calculated.fat | number: 0}} g Nasycené mastné kyseliny {{data.foodstuff.saturatedFattyAcid}} 2,5 g Doporučený denní příjem: {{calculated.fiber | number: 0}} g Sůl {{data.foodstuff.salt}} 0,3 g PHE {{data.foodstuff.phe}} 650 mg {{calculated.percentage}}% Z doporučeného denního příjmu

Rychlý rukolový salát

ParametrHodnota (na vejce M)
Energie332 - 387 kJ
Bílkoviny12,5-13 g
Tuky9,2-11,2 g
z toho nasycené2,5-3,2 g
Sacharidy1-1,3 g
Cukry0,5-0,9 g
Sůl0,3-0,4 g
Trans mastné kyseliny0 g
Vláknina0 g
PHE625-650 mg

Bílek vs. žloutek: složení a funkce

Vejce se skládají ze dvou hlavních částí - bílku a žloutku, které se od sebe nutričně liší. Vaječné bílky obsahují hlavně bílkoviny a vodu, téměř žádný tuk a velmi málo kalorií. Žloutky jsou bohaté na tuky, vitamíny a minerály. Obsahují většinu kalorií ve vejci, ale také všechny vitamíny rozpustné v tucích, cholin, a omega-3 mastné kyseliny.

Vejce jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, obsahují okolo 10 % tuků (zejména fosfolipidů) s příznivým složením mastných kyselin, obsah sacharidů je ve vejcích zanedbatelný. Klíčový význam mají především proteiny, které jsou biologicky hodnotnější než proteiny masa nebo mléka. Jejich hlavním zdrojem je bílek, kde tvoří majoritní složku sušiny a jejich obsah se v nativním bílku pohybuje mezi 10 až 12 %.

Vitamíny a minerály

Z vitamínů jsou ve vejcích zastoupeny všechny vitamíny s výjimkou vitamínu C. Ve žloutku je významný zejména vysoký obsah lipofilních vitamínů (rozpustných v tucích) (α-tokoferol, retinol a cholekalciferol), z hydrofilních vitamínů(rozpustných ve vodě) převládají kyselina pantothenová a riboflavin. Minerální látky jsou reprezentovány hlavně vysokým obsahem železa, fosforu, draslíku a zinku, ze stopových prvků je významný např. selen.

Díky vysokému obsahu cholinu jsou vejce skvělá pro zdraví mozku. Cholin hraje klíčovou roli v produkci neurotransmiterů a podporuje paměť a kognitivní funkce.

Lipidy a mastné kyseliny

LIPIDY (TUKY)Nejvíce diskutovanou složkou vajec jsou lipidy nacházející se ve vaječném žloutku. Jsou tvořeny tri, di, a monoacylglyceroly a fosfolipidy a představují asi2/3 sušiny vaječného žloutku. Bílek lipidy neobsahuje.

Návod na bělení vajec

PUFA n-6, které tvoří větší podíl nenasycených mastných kyselin ve výživě, nevykazují žádné mimořádně pozitivní zdravotní účinky. Naopak bylo prokázáno, že PUFA n-3 mají antitrombotické, antiaterosklerotické a antizánětlivé vlastnosti a jejich zvýšená konzumace působí jako prevence vzniku kardiovaskulárních chorob (aterosklerose, trombose), rheumatické artritidy, zlepšují vidění a mají další pozitivní účinky. Pro děti, zejména děti do 3 let, jsou nezbytné pro vývoj mozku a očí. Poměr mezi PUFA n-6 a PUFA n-3 by měl být v potravě co nejbližší poměru 1:1. Nad hodnotu 14:1 se pozitivní vlastnosti PUFA n-3 již významně neprojevují.Nejbohatšími zdroji PUFA n-3 jsou tučné mořské ryby.

TUKY #1 | Jak zabránit oxidaci tuků? Jaké má být rozložení tuků ve stravě. Omega 3, jaké jíst?

Cholesterol: fakta a souvislosti

CHOLESTEROLS vaječnými lipidy je spojován i cholesterol, který je jedním z důvodů, proč bývají vejce odmítána konzumenty i lékaři. Cholesterol je však esenciálním nutrientemnezbytným pro vývoj kuřecího embrya i pro normální funkci lidského organismu. Hladina cholesterolu v organismu je silně závislá na individuálním metabolismu jedince. Stravou ji lze ovlivnit poměrně málo, max. ze 30%. Na tvorbě sérového cholesterolu se podílí zvýšený přívod celkové energie ve stravě, zejména příjem tuků s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin. Kezvýšení hladiny cholesterolu může dojít i při konzumaci vysoce energetické stravy, která neobsahuje cholesterol.

V řadě studií však bylo prokázáno, že dlouhodobá konzumace (6 měsíců) 2 vajec denně vedla naopak k mírnému snížení sérového cholesterolu. Významný je především způsob transportu cholesterolu ve formě komplexů s lipoproteiny, z nichž LDL podporují usazování cholesterolu v cévách, zatímcoHDL transportují cholesterol do jater, kde se mění ve žlučové kyseliny a je z organismu vylučován. Klinické a epidemiologické studie ukazují, že vejce majívelmi malý a klinicky nevýznamný vliv na hladinu krevního cholesterolua nezvyšují rizika kardiovaskulárních chorob, neboť mají pozitivní vliv na poměr LDL a HDL cholesterolu.

Obavy z cholesterolu patří mezi příčiny poklesu spotřeby vajec ve většině vyspělých zemí včetně ČR. Tyto hodnoty přestavují asi 150 - 340 mg cholesterolu v 1 vejci, přičemž nejčastější bývá obsah okolo 170 - 200 mg. Denní doporučená dávka příjmu cholesterolu je 300 mg, pro děti a ohrožené osoby 100 mg. Ke snížení obsahu cholesterolu ve vejcích v posledních letech přispěly nově vyšlechtěné linie nosnic, které se vyznačují nižší produkcí cholesterolu, zvýšení intenzity snášky a změny v recepturách krmných směsí.

Sytivost, hmotnostní regulace a praktické zařazení do jídelníčku

Vejce jsou velmi sytá a mohou pomoci při regulaci hmotnosti tím, že snižují pocit hladu a podporují delší pocit sytosti po jídle. Vejce nejsou jedinou potravinou bohatou na bílkoviny, jejich konzumaci je možné a vhodné doplnit též o mléčné výrobky, luštěniny a některé druhy masa.

Chutný oběd: Gratinovaná vejce

Podle Food Standards Agency není pro většinu lidí ( s výjimkou osob trpících hypercholesterolaemií) nutné omezovat spotřebu vajec. Pro zdravé jedince nepředstavuje konzumace 1-2 vajec denně žádné riziko, pokud není v jejich stravě nadměrný příjem jiných zdrojů cholesterolu a nasycených mastných kyselin. Ve výživě dětí ve věku 6-12 měsíců je doporučována konzumace 4 žloutků týdně, neboť žloutek je cenným zdrojem dobře biologicky využitelného železa.

Vliv skladování a tepelné úpravy na nutriční hodnotu

NUTRIČNÍ HODNOTABěhem skladování a kulinárních úprav vajec se jejich nutriční hodnota mění.Proteiny jsou relativně stabilní a jejich obsah zůstává konstantní, roste pouze množství volných aminokyselin. U lipidů může při nevhodném skladování docházet k oxidaci nenasycených mastných kyselin. Největší ztráty nastávají uvitamínů, zejména thiaminu a kobalaminu. Při tepelné úpravě vajec se ničí 10 - 50 % vitamínů.

Malá vejce, která obsahují méně bílku, mají vyšší energetickou hodnotu na jednotku hmotnosti (např. 32 g vejce má energetickou hodnotu 742 kJ / 100 g, 67 g vejce pouze 649 kJ / 100 g).

Rychlý přehled složení makroživin

Složení nutričních hodnot fiber_manual_record Bílkoviny {{dataChartPercent[0] | number:0}} % fiber_manual_record Sacharidy {{dataChartPercent[1] | number:0}} % {{dataChartPercent[2] | number:0}} % fiber_manual_record Bílkoviny {{dataChartPercent[0] | number:0}} % fiber_manual_record Sacharidy {{dataChartPercent[1] | number:0}} % fiber_manual_record Cukry {{dataChartPercent[2] | number:0}} % {{dataChartPercent[3] | number:0}} % fiber_manual_record Nasycené mastné kyseliny {{dataChartPercent[4] | number:0}} %

NáhradaVejce je vhodné v přiměřeném množství zařazovat do jídelníčku.

tags: #vejce #velikost #M #nutriční #hodnoty #makroživiny