Copyright © pohodanovapec.cz 
Zatímco na Vánoce je slavnostní menu téměř neměnné, Velikonoce dávají mnohem větší prostor vyzkoušet něco nového. Zimaložene, které zvyky a pokrmy patří k oslavám jara, a jak se vyvíjely od pohanských tradic k současním rodinným tabulím, vám představíme v tomto článku. Velikonoce jsou nejen oslavy příchodu jara, ale i bohatá soustava jídel a symbolů, která se tradičně mění podle regionu a rodinných zvyklostí.
Jednou z nejtypičtějších velikonočních tradic je zdobení kraslic. Zajímavé je, že právě tento zvyk pochází ještě z dob předkřesťanských, kdy vajíčko symbolizovalo zrození a nový život. Dalším symbolem je velikonoční posel - zajíček, jenž byl převzat ze západních zemí, kde zajíček přináší vajíčka. Zvyk vyobrazovat zajíčka byl pravděpodobně motivován jarním obdobím a představami o plodnosti. Na Zelený čtvrtek bývalo zvykem jíst zelené pokrmy a v některých krajích se pekly škvarkové placky či preclíky. Velikonoční období se totiž vyvíjelo z postního období, kdy konzumace masa a vajec nebyla povolena.
Pečení velikonočního beránka je jasně spojeno s hebrejskou tradicí, podle které je Bůh pastýř a Izraelité jeho ovečkami. Beránek byl obětován na památku vyvedení z egyptského otroctví. Dnes beránek patří k nejvýznamnějším pokrmům na slavnostní tabuli; může být připraven z různých těst - piškotového, třeného, tvarohového, mrkvového, ořechového či kokosového. Zvyk připravovat sladkého beránka na Velikonoce je tedy symbolem nevinnosti a nového začátku.
Na Zelený čtvrtek se tradičně pečou jidáše - kynuté housky, které svým zamotáním připomínají provaz Jidáše. Potírají se medem, což má přinášet pevné zdraví po celý rok a chránit před úzkostmi a hmyzem. Velikonoční nádivka je hlavním slaná i teplá pokrma; její náplň bývá z pečiva, vajec, bylin a často i uzeného masa, a někdy se doplňuje o mléčnou složku, zelené byliny jako symbol nového růstu. Nádivka symbolizuje přechod od půstu k hojnosti a bývá konzumována teplá i studená.
Pomlázka patří mezi mladší tradice, která vznikla v období středověku. Je to nástroj spletený z vrbových proutků, do kterého se vplétají stuhy; má předat ženám mládí, zdraví, svěžest a plodnost. Místo pomlázky se občas používá jalovcová větvička nebo vařečka. Pomlázka se používá při Velikonočním pondělí - chlapci šlehají dívky a ženy, nechávají se však vést jemností a výkladem původu, aby šlo jen o symbolické poplácání. Kraslice vznikají zbarvováním vajec a jejich zdobení mělo původně praktický i symbolický význam.
Cukroví a moučníky na Velikonoce
Na slavnostní tabuli nesmí chybět beránek a mazanec, které se připravují na Bílou sobotu. Mazanec má dlouhou historii - od bochánků až po sladké kynuté těsto s rozinkami a mandlemi. Jidáše, tradiční sladké pečivo, se pečou na Zelený čtvrtek a bývají potřené medem. Nádivka připomíná, že se jedlo na přechodu od půstu k hojnosti a bývá využívána i jako náplň do drůbeže. Vejce nadále zůstávají hlavní velikonoční surovinou a v různých podobách se jí na Velikonoční pondělí.
Velikonoční zajíček je dnes významnou postavou - roznáší čokoládové vajíčka a další sladkosti. Původní spojení zajíčka s vajíčky má kořeny jak v biblické roli zrození, tak v lidových představách o plodnosti; v 18. století se z Německa a Pensylvánie rozšířil do Ameriky a poté do Evropy. Čokoládová kombinace zajíčků a vajíček se stala moderní ikonou Velikonoc, která doprovází tradiční pečivo a dárkové koše. Zlatý zajíček Lindt se stal symbolem oslavy Velikonoc s bohatým příběhem a kvalitními ingrediencemi.
Vejce reprezentuje nový život a znovuzrození; barvení vajíček pochází z dávných časů i z Balkánu a Lužických Srbů, kteří dodnes udržují specifickou tradiční techniku barvení voskem a barvami. Dříve se vajíčka malovala na červeno kvůli rozpoznání čerstvosti, dnes se používají různé barvy a způsoby zdobení. Velikonoční svíce symbolizuje zmrtvýchvstání a světlo, které přináší Ježíš Kristus. Svou symboliku mají i ohně a motivy na svíci jako kříž, jehně, holubice či voda.
Jak nejlépe představit děti tradice Velikonoc? Zabalte Velikonoce do příběhu o návratu jara, ukazujte kolem sebe přírodu a živá mláďata, a nechte děti tradice zkoušet na vlastní kůži. Společné pletení pomlázky je skvělá aktivita pro ukázání vrbových proutků a vysvětlení jejich významu. Učte se koledy a užívejte si keramické kraslice spolu s dětmi. Barvení vajec lze zjednodušit pro malé děti a pro starší děti zkusit tradiční cibulové slupky, červenou řepu či kurkumu. Pokud preferujete klidnější oslavu, nabídněte rodině program v BRuNO family parku, kde je připraven bohatý program pro děti a dospělé.
Česká kuchyně do Velikonoc vnáší domácí pečení a vaření; mnohé rodiny si alespoň jeden tradiční pokrm upečou doma. V supermarketech najdete široký sortiment pro ty, kteří dávají přednost snadnému vaření. Přesto vlastní příprava pokrmů doma zlepšuje atmosféru a připomíná dodržování zvyků. Video níže nabízí návod na vláčný mazanec se základem kefíru, který si můžete vyzkoušet.
Bezpečnostní aspekty Kinder Surprise Maxi
Tento výčet zahrnuje beránek, mazance, jidáše a nádivku jako nejtradičnější kusy české velikonoční tabule, ale svět Velikonoc je mnohem širší a každá rodina si může dopřát své variace. Velikonoce jsou tak nejen oslavou jara, ale i příležitostí pro rodinné setkání, sdílení, vaření a předávání tradic z generace na generaci.
osvědčený postup na velikonočního beránka
tags: #tradice #velikonoční #zajíček #a #velikonoční #oběd
Copyright © pohodanovapec.cz
