Počínaje listopadem je příděl cukru snížen o čtvrt kg na osobu, takže na venkově připadá poměrně malá dávka, pouze půl kg na na osobu měsíčně. Kdo má anebo může si zaopatřiti cukrovku, má také po starostech o sladidlo. Dle návrhu statkáře p. Řepa, náležitě očistěná, opraná a na tenké řízky pořezaná, vloží se do hrnce, nejlépe kameninového, v němž se spaří vřelou vodou, v níž musí řízky ležeti 2-3 hodiny, za kteroužto dobu voda cukr vyluhuje. Voda tu s řízků slejeme a nalejeme na ně znovu horké vody, aby se cukr z nich vyluhoval všecek. Poslední vodu přidáme k první. Rizikovou vodu pak vaříme. Ježto se na povrchu jejím tvoří pěna, sbíráme ji pilně. Po dobré hodině varu se začne s přidáváním vápna, což se děje po malých částkách tak dlouho, až červený lakmusový papír začne modrat. Po každé dávce vápna treba malý ústřižek lakmusu ponořiti do šťávy a pozolevati.
Pořád se šťáva zahustí až do stavu, kdy by další odpařování bylo rizikové. Když šťáva do té míry zahoustne, že by se další odpařování vody vařením na přímém ohni neobešlo bez připalování (karamelisování) cukru, vsadíme plochou nádobu do jiné s vodou a v odpařování dále pokračujeme. Má-li býti syrup vodojasný, přidá se do něho něco kyseliny sírové. Kdo nechce odpařovati ve vodě, ať pokračuje v odpařováni na plotně až do konce. Nože na krouhání řízků z cukrovky dostaneme u železníka. Podobají se nožům okurkovým, mají však naproti noži ostré hroty, o něž se každý plátek rozřezává na nudle.
Původní zdroj historického článku: Česká hospodyně 1917. Líbí se Vám naše původní historické články? Cukrovka patřící do čeledi laskavcovitých je dvouletá rostlina. Řepa se skládá z listů, řepné bulvy a řepného kořene; obsah cukru se mění podle světla a stínu. Na světlých místech je obsah cukru zvláště vysoký, na tmavých místech nízký. Příbuznými cukrovky jsou krmná řepa, červená řepa a špenát. V prvním roce růstové fáze se tvoří tělo kořene, takzvaná řepa, která se používá pro získávání cukru.
Historie cukru a objavenie repného cukru: už v dávnych dobách lidé znali cukrovou trstinu; Marggraf v roce 1747 prokázal, že cukrová řepa obsahuje stejný cukr jako cukrová trstina. Koncem 19. století produkce repného cukru převážila nad trstinným. Cukrová řepa je dvouletá rostlina, obsah cukru 16-20 %, voda okolo 75 %. Z rostlin obsahující cukr patří mezi nejdůležitější skladby v potravinářství a průmyslu.
Výroba cukru z cukrové řepy zahrnuje řadu fází. Většina etap probíhá průběžně; cílem je získat mikrobiologicky stabilní výrobek: krystalický cukr pro skladování po celý rok nebo sirup k dalšímu zpracování. Zpracování začíná sklizní a dopravou řepy do cukrovaru, kde se řepa očistí, rozřeže na řízky a extrahuje cukr horkou vodou v protiproudu. Získaná šťáva prochází epurací (čištěním), filrováním a zahustováním; následně se šťáva krystalizuje, odstřeďuje a suší. Melasa je vedlejší produkt po odstoprnění krystalů.
Masky z papírové kaše: návod a inspirace
V důsledku energetické náročnosti se cukrové šťávy využívá v kogeneraci - pára pohání turbínu pro výrobu elektrické energie a teplo pro odpařky. Jednotný nátah (koncentrovaný roztok cukru) je převeden na zrníčka krystalů v zrničích, následně se cukr odstřeďuje, suší a balí. Melasa zůstává jako vedlejší produkt s podílem cukru a necukerných látek.
Secundární produkty: rezky (krmivo a výroba elektrické energie), saturační kal (hnojivo), melasa (pro alkoholový a droždířský průmysl). Cukrová řepa je dvouletá rostlina; nejvyšší obsah cukru typicky na podzim v prvním roce. Při skladování klesá obsah cukru, proto je důležité rychlé zpracování a efektivní zpracování v cukrovarech.
Na Slovensku a v Evropě se cukrová řepa pěstuje jako významná surovina pro výrobu cukru. Před rokem 1989 bylo cukrovarnictví uzavřené a neprůhledné, po listopadu 1989 došlo k liberalizaci trhu a transformaci odvětví. V roce 1990 se cukrovary staly státními podniky; v roce 1992 byly transformovány na akciové společnosti. Cukrovary Povážský cukor a.s. přežily restrukturalizaci a zůstaly klíčovým hráčem. Od roku 2004 Slovensko získalo kvótu pro výrobu cukru a v dalších letech došlo k reorganizaci a privatizaci některých závodů. EÚ restrukturalizovala kvóty a některé cukrovary zanikly, nicméně na Slovensku zůstaly fungovat dva hlavní závody.