Copyright © pohodanovapec.cz 
Pusťte zimní zeleninu do kuchyně a nebudete litovat. Některé plodiny jsou odolnější vůči chladnému počasí než jiné. Zima obvykle nepředstavuje ideální období pro pěstování zeleniny, ale s několika chytrými strategiemi a vhodnými plodinami můžete udržet svou zahradu aktivní i v chladných měsících.
Mezi zimní klasiku patří skladovaná mrkev, petržel / pastinák, celer, brambory, cibule, česnek, v Česku oblíbené zelí a dýně. Určitě bychom neměli zapomínat na květák, brokolici (skvělá veganská dvojice, kterou zařazujte aspoň 1x týdně), kapustu, růžičkovou kapustu, kadeřávek, batáty, červenou řepu či pórek. A přidala bych sem i jedlé kaštany, zejména kvůli jejich výživové hodnotě a relativně dobré dostupnosti minimálně před Vánoci.
Mrazuvzdorné bývají především vytrvalé zeleniny. Díky hlízám a kořenům schovaným pod zemí přežijí zimu a na jaře znovu obrazí. Jedná se například o křen, chřest, či topinambur. Mezi prvním a druhým rokem pěstování dokážou vzdorovat nízkým teplotám i dvouleté zeleniny - například černý kořen, petržel, pastinák a další. Rovněž cibuloviny jsou vesměs mrazuvzdorné, a to vytrvalé i dvouleté druhy.
Zato růžičková kapusta a kadeřávek jsou otužilci k pohledání. Kapusta kadeřávek: tato velmi otužilá zelenina přečká běžnou zimu i bez ochrany. Labužníci dokonce sklízejí zkadeřené listy zásadně až po prvních mrazících, kdy teprve dostávají tu pravou chuť. Pro větší sklizeň v průběhu celé zimy se vyplatí: vyjmout celou rostlinu i s kořeny, zasadit ji do větší nádoby nebo polyetylenového pytle a umístit ve světlejším sklepě, nevytápěném skleníku nebo alespoň v chladné místnosti.
Růžičková kapusta však špatně snáší velké tepelné rozdíly, a proto ji při častém střídání mrazů a prudkého oteplení raději sklidíme už v prosinci. V klimaticky příznivějších podmínkách, pokud je chráněná sněhovou peřinou, ji můžeme nechat na záhonku třeba až do února. Při zimní sklizni neodlamujeme postupně jednotlivé růžičky ani listy, ale raději s růžičkami odřízneme i košťál. K delšímu uchování můžeme celou rostlinu vyrýt i s kořeny a založit ji do hlubokého pařeniště.
Špenát sklízíme postupným otrháváním listů nebo vyříznutím celé rostliny i s částí kořenů. Sklízíme zásadně za suchého počasí, protože mokré listy se snadno zapaří a rychle vadnou. V takovém případě rostlinu bezprostředně po sklizni zpracujeme. Obnaženou zem po odebraných rostlinách či listech znovu zakryjeme, abychom ochránili zbylé rostlinky.
"Předzimní" výsev bude úspěšný pouze v době, kdy zem není zmrzlá ani rozbahněná. Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy lze vysévat tuto zeleninu: mrkev, petržel kořenovou i naťovou, pastinák, cibuli včetně šalotky, zimní odrůdy česneku, paličáku i nepaličáku, ozimé odrůdy košťálovin (například květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a přezimující špičaté zelí.
I když je určitý druh zeleniny mrazuvzdorný, neznamená to, že by nevyžadoval před zimou žádnou péči. Důležitá je zejména ochrana proti holomrazům, kdy chybí přirozená izolační sněhová peřinka. K rostlinám přihrneme trochu více zeminy či kompostu. Záhon po celé ploše obložíme slámou, popřípadě suchým listím nebo chvojím.
Při rozhodování, zda zeleninu na záhoně chránit před mrazem, vezměte v úvahu nadmořskou výšku, místní mikroklima apod. "Nejjistější je ji zakrýt. Můžeme využít buď klasickou bílou netkanou textilií, nebo slámu, listí, chvojí. Můžeme si také vyrobit nebo koupit nějakou konstrukci, přes kterou přetáhneme fólii. Anebo rovnou pěstovat v pařeništi, případně ve skleníku," radí pěstitelka.
Skleníky nebo fóliovníky jsou skvělým způsobem, jak vytvořit teplejší mikroklima, které ochrání rostliny před mrazy. Zimní zahrada může vyžadovat opatrnější přístup k zalévání. Zalévání by mělo být provedeno při teplotách nad bodem mrazu, ideálně brzy ráno, aby se zabránilo zamrznutí vody na rostlinách. Pokud přemýšlíte, jakou zahradní stavbu si pořídíte, zimní zahrady jsou tou pravou volbou. Díky zimní zahradě rozšíříte domácnost o další místnost a zároveň vám může v zimních měsících pomoci ušetřit výdaje za vytápění.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
Údaj o tom, kdy semínka dané plodiny sít, najdeme vždy na sáčku s osivem. Obecně se v jiný čas sejí různé druhy zeleniny, musíme mít však na paměti také to, že zároveň záleží i na dané odrůdě. Některé odrůdy jsou rané, jiné pozdní. Stejně tak musíme přihlédnout k aktuálnímu počasí, nadmořské výšce, lokálnímu klimatu či k samotné poloze záhonu.
V únoru jsou dny ještě tuze krátké, proto je lepší s předpěstováním začít až v druhé polovině měsíce. Předpěstovávat můžeme rajčata, papriky, lilky, nesmíme zapomenout na rané saláty, některé druhy cibule a celer. V březnu pokračujeme v předpěstovávání lilků, paprik a rajčat, stejně tak brokolice, květáku, kedlubny, salátu, cibule či celeru. Kdo má pařeniště, fóliovník nebo skleník, v březnu je ještě užije k výsevu rané mrkve a ředkviček, vedle kterých může zasadit předpěstované sazeničky salátu.
Domácí zelenina po celý rok? Bylinky, zdravé klíčky nebo lahodnou zeleninu si můžete vypěstovat i doma. Rostlinám se bude dařit kdekoliv jsou k tomu vhodné podmínky, tedy dostatek světla a tepla. A to i v zimě. Některé nenáročné druhy (máta, listová zelenina) potřebují jen několik hodin světla denně a jednoduše je vypěstujete třeba na parapetu okna. Více světla vyžadují zejména plodící rostliny (rajčata, chilli papričky) a při jejich pěstování se neobejdete bez speciálního indoor osvětlení.
Bazalka, oregano, šalvěj, máta, tymián, rozmarýn, kopr a další bylinky jsou pro začátečníky nejjednodušším vstupem do světa indoor pěstování. Nejméně náročná je máta, stačí jí jen několik málo hodin přímého slunečního svitu denně a vyroste téměř kdekoliv. Vypěstovat v zimě saláty, rukolu, špenát, listové zelí a další listovou zeleninu je neskutečně jednoduché. Nejlépe chutnají, když je sklidíte ještě mladé a šťavnaté. Vysejte každých několik týdnů novou várku semínek a zajistíte si přísun čerstvého salátu po celou zimu.
Za mě nejlepší způsob a typ přípravy pro zimní zeleninu. Na rozdíl od letní, která je hodně vodnatá a sluší ji spíše úprava za syrova, v zimě sáhněte po delší tepelné úpravě. Zapékejte s bílkovinou, ať už použijete tofu, tempeh, seitan, kukuřízek či luštěniny, nezapomeňte na důkladně omaštění nebo podlití, aby se kousky nespálily. Výbornou a levnou alternativou je použití uvařených luštěnin. Zde doporučuji přidávat až v polovině pečení, pokud máte směs suchou, jinak se může stát, že luštěniny ztvrdnou. Používejte bešamel, pokrm bude krémovější, sytější.
Recept na kuřecí plátek a pečenou zeleninu
Nebojte se použít zeleninu i do moučníků, sachr dort z červené řepy nebo perník ze syrové dýně? Proč vlastně ne? Kvůli zimnímu období doporučují upřednostňovat delší vaření než rychlé minutky. Oblíbeným českým pokrmem je bezesporu guláš, v rostlinné verzi uděláte luxusní bramborový guláš, ale nebojte se vyzkoušet i další druhy zeleniny a přidat do něj batát, mrkev či topinambury.
Kromě hlavních jídel neopomínejme na syté polévky. Buď můžeme sáhnout po jednodruhových nebo kombinovat. V momentě kdy k zelenině přidáte obilovinu i luštěninu, máte na stole polévku našich prababiček, která byla jediným a plnohodnotným obědovým jídlem. K jednodruhovým krémům se krásně hodí opečené krutony, nastavit je můžete například jáhly, quinoou. Krémovitost vyčarujete přidáním brambor, ovesných vloček, lahůdkového droždí, smetany či Hrašky.
Určitě tady nesmí chybět tip na kvašení a nakládání. Kvašené produkty jsou výborným zdrojem vitamínů (např. C, K2) a probiotik, nakládané produkty vás zase očarují svou chutí. Kvašená a nakládaná zelenina je perfektní k pečivu s pomazánkou. Na nakládání doporučuji spíše pevnější druhy zeleniny, které před marinováním lehce povaříte.
Co se týče kvašení, tak existují dva základní typy - krátkodobé a dlouhodobé kvašení. Obě varianty jsou zdravé, chutné, liší se délkou čekání na výsledek a taky chutí. Co můžete kvasit? Skvělé je zelí (překvapivě) včetně červeného či pekingského, řepa, mrkev, tuřín, ale i celer, květák. Doplnit můžete o ředkev (například bílou vodnici), ředkvičky, jarní cibulku a jiné. Zeleninu nakrájejte nebo nahrubo nastrouhejte a posypte solí (na 1 kg zeleniny 15 g soli) a nechejte hodinu křehnout. Zelenina pustí vodu a zlepší konzistenci. Následně zeleninu napěchujte do vysterilizované zavařovací sklenice (nebo nádoby na pickles).
Mezi možnosti, jak zpracovat některé druhy zimní zeleniny, zmíním i odšťavování. Ideální varianta, kdy potřebujete dodat tělu nálož vitamínů a antioxidantů. Na odšťavování se perfektně hodí mrkev, červená řepa, kadeřávek, zázvor. Můžete zkusit odšťavnit i jiné druhy zeleniny. Jen opatrná bych byla u syrových brambor, dýně zas nemá dostatek vody v dužině, proto odšťavníte spíše pyré.
Poslední kapitolou jsou pomazánky, kam se hodí téměř jakákoliv zelenina, ne jinak je tomu u zimní zeleniny. Můžete volit syrové verze nebo obvyklejší varianty z vařené zeleniny. Nejjednodušší způsob pomazánky je ten, že zeleninu uvaříte doměkka, směs rozmixujete najemno, přidáte kvalitní olej a koření a nejjednodušší pomazánka je na světě.
| Druh zeleniny | Vhodnost pro zimu | Poznámka |
|---|---|---|
| Kadeřávek | vysoká | sklízí se i po prvních mrazících |
| Růžičková kapusta | vysoká | špatně snáší velké tepelné rozdíly |
| Špenát | střední | sklízet za suchého počasí |
| Topinambur | vysoká | hlízy vybírat i v zimě |
| Tuřín | vysoká | snese průměrný mráz, skladovat v písku |
Postup: Ze surovin připravte marinádu a potřete s ní lehce povařený květák, dejte do pekáče, lehce podlijte vodou a pečte do úplného změknutí květáku a opečení dozlatova.
Postup: Celer nakrájejte na tenké nudličky, zakápněte citronem a zalijte vroucí vodou. Nechejte 10 minut než celer zkřehne. Poté vodu slijte, celerové nudličky osušte, osolte, opepřete a promíchejte se sójanézou. Nechejte opět uležet.
Nemusíte si lámat hlavu ani s uskladněním kořenové zeleniny, pokud například máte malý nebo žádný sklep. "Když zrovna nemrzne, do půdy se dostaneme. Mrkev, petržel, červenou řepu, pastinák nebo třeba topinambury nám v záhonu vydrží celou zimu. Jen je dobré si ohlídat, aby s jejich spotřebováním nebyli rychlejší myši a hryzci," varuje pěstitelka. Ušetří vám starosti se skladováním i místo ve skladu.
Vysévání semínek je pořádná věda, a tak bychom si na to měli trochu posvítit. Doporučuji zkontrolovat údaje na sáčku s osivem a přihlédnout k odrůdě, místnímu klimatu a nadmořské výšce. Pokud tápete, kdy jakou zeleninu vysít, už nemusíte! V tomto článku zjistíte, kdy lze semínka vysít do skleníku, do pařeniště nebo ven na záhon a jaká je správná doba k zasetí semínek daného druhu zeleniny.
Copyright © pohodanovapec.cz
