Sladké brambory, známé také jako batáty, jsou plodinou svlačcovitých, a botanicky tedy zcela jinou skupinou než klasické brambory, které patří do lilkovitých. Batáty pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a v Evropě se díky kolonizaci objevily v 16. století; pro Evropu jsou tradičně pěstovány v Portugalsku, Španělsku a Itálii, kde se vyrábějí v subtropickém až tropickém klimatu.
Batáty jsou kořenové hlízy povijnice batátové, tropické rostliny příbuzné svlačci, a jejich dužina bývá oranžová, sladká a moučnatá. Po uvaření jsou batáty srovnatelné s bramborami, avšak jejich botanické zařazení i chuťové vlastnosti je odlišné. Batáty obsahují vlákninu, přírodní cukry a vitaminy včetně provitamínu A, luteinu a zeaxantinu; významné minerály zahrnují draslík, vápník a fosfor.
Batáty pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a do Evropy přišly v 16. století během kolonizace. Povijnice batátová (Ipomoea batatas) patří do čeledi svlačcovitých a pěstuje se téměř po celém světě, i když pro Evropu zůstávají preferované subtropy a teplejší lokality.
Batáty mají podlouhlé hlízy, jejich barva varí podle odrůdy od hnědavé až po bílou, vnitřek bývá oranžový a bohatý na škrob. Dužina má moučnatou konzistenci a po vaření měkne; lze je používat pečené, vařené či jako součást salátů. Tradičně se z batát připravuje kaše a další pokrmy; jejich sladká chuť je činí oblíbenými v různých kuchyních.
Batáty se nejlépe skladují v chladu, suchu a tmě, což zajišťuje delší trvanlivost. Z pohledu pěstování je důležité teplo a slunce; hlízy bývají chemicky ošetřené proti zakořenění, proto je vhodnější množení pomocí mladých výhonků. Předklíčíte-li batáty pro rychlejší výsadbu, zapíchněte špejli do hlízy a ponořte ji zhruba do jedné třetiny do vody.
Sladké brambory mají v mnoha zemích sezónu na podzim - sklízí se v septembrí až listopadu. V Evropě se pěstují nejčastěji na jihu, v Portugalsku, Španělsku a Itálii, ale s vhodnými podmínkami lze pěstovat i ve středních a severnějších podmínkách.
V obchodech bývá častější červená odrůda vhodná k vaření a zapékání, zatímco žluté batáty se výborně hodí pro smažení, pečení a do těst. Dvě hlavní odrůdy batátů tedy nabízejí různorodé kulinární možnosti a barevné variace na talíři.
Batáty lze úspěšně pěstovat i v českých podmínkách za dodržení několika zásad: vyžadují teplé a slunné stanoviště a lehkou půdu. Sazenice lze vypěstovat z hlíz nebo z výhonů; řízky lze rozmnožovat a sázet od květnu. Sklizeň probíhá od konce září do konce října; odolávají mrazům, ale pro nejlepší výnos je potřeba teplé období s dlouhým vegetačním cyklem.
Batáty nejsou bramborami a jejich botanické zařazení se liší: brambory patří k lilkovitým, batáty k svlačcovitým. V klipech zahradní zeleniny je vhodné uvážit střídání plodin a vyvarovat se pěstování blízkých druhů na stejném záhonu, aby se zmírnily škůdci a choroby.
Zelenina se dělí podle příbuznosti a způsobu využití. Například dýně a kukuřice bývají botanicky zařazovány mimo zeleninu, stejně jako houby, které tvoří zvláštní říši. Dýně a další plodová zelenina často patří do jiných botanických skupin, což má dopad na střídání plodin na záhonu.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
Batáty jsou bohaté na vlákninu, vitaminy skupiny B, provitamín A a minerály; jejich specifické nutriční hodnoty se liší podle odrůdy a způsobu přípravy. Informace o nutriční hodnotě a recepty bývají uvedeny na obalech prodávaných šarží.