Copyright © pohodanovapec.cz 
Svatek Pesach patří mezi poutní svátky a koná se jako první z nich. Upomíná na vyvedení Židů z Egypta Mojžíšem. Jedná se o jeden z nejdůležitějších a nejstarších svátků judaismu, který se slaví převážně v rodinném kruhu, ačkoli přizvat ke stolu i nějakého cizince se vítá. Pesach v Izraeli trvá sedm dní, v jiných částech světa se však slaví osm dní. Začátek letošního Pesachu v České republice připadá na 13. dubna. Někdy se mu říká Chag ha-macot, svátek nekvašených chlebů, protože je nutné zbavit se před začátkem svátku všeho kvašeného.
Hlavní symbol Pesachu, macése (nekynuté placky), vyjadřuje uspěchaný odchod z Egypta, když nebyl čas na vykynutí těsta. Ztělesňují prostotu a pokoru oproti nafoukanosti kynutého těsta. Pesach má i další názvy: Chag ha-aviv (svátek jara) a Chag ha-cherut (oslavující osvobození z egyptského otroctví). Pesach je národní svátek, připomínající dva důležité momenty judaismu: vyjití z Egypta a přijetí Tóry na Sinaji. Během sedmi dní trvání svátku se konzumují pouze nekvašené potraviny. Podle Tóry by se Židé v těchto dnech měli vyvarovat obilovinám (pšenice, žito, ječmen, špalda a oves), z nichž by se připravil chámec (kynuté pečivo); ten nesmí být konzumován ani nacházet v domácnosti.
Rozdíl mezi sefardskými a aškenázskými Židy spočívá v tom, že posledně uvedení ještě navíc vyřazují rýži a luštěniny. Jako první se v rámci Pesachu připomíná sederová večeře. Seder je hebrejské slovo znamenající řád; má pevně daný průběh. Večer začíná zapálením svíček a požehnáním nad pohárem vína. Poté se čte Hagada, text vyprávějící o zotročení a osvobození Izraelitů, o egyptských ranách a o oběti pesachového beránka. Nejmladší účastník klade otci předem předepsané otázky a postupně se odkrývá příběh plný rituálů.
Sederová večeře obsahuje pokrmy a suroviny související s uvedenými událostmi. Hořké byliny připomínají tíhu otroctví, kořenová zelenina namáčená ve slané vodě symbolizuje slzy a rozdělené Rudé moře. Pokrmy se ukládají na sederovou mísu, která bývá rozdělena do úseků připomínajících Davidovu hvězdu, a každý pokrm má své pevně vytyčené místo. Během večeře se také popíjí červené víno, tradičně čtyři poháry. Na stole jsou tři macése, které připomínají praotce Abrahamova, Izáka a Jákoba, a zároveň symbolizují tři složky Židů: Kohanimy, Levitové a Izraelité.
Rozlomená prostřední macáse má ještě jednu roli: afikoman, kterou děti často odkládají stranou a později ji otci „ukradou“ jako zábavu a motivaci k odměně. Při sederu by se účastníci měli naklonit na levou stranu jako připomínka starověkých hodů na lehátkách. Před samotným sederem se uklízí domov, aby se nenašel ani drobeček kvašeného. Ortodoxní Židé tyto zbytky pálí.
Hned po předvečeru svátku začíná hledání chamecu, tzv. bdikat chamec. Dne 14. nisanu se prvorození postí na památku první egyptské rány. Patnáctého nisanu začíná vlastní Pesach a končí poslední den (v Izraeli první dva dny). Dvě hlavní části večera jsou spojené: sederové večeře a čtení Hagady. K dodržení rituálů patří tři macesy, zelenina karpas (např. petržel), hořké byliny maror a haroset (směs mandlí, ořechů, jablek a vína). Dále se na stole nachází vejce, symbol plodnosti a připomínka zničeného chrámu.
Protože Židé odcházeli z Egypta náhle, neproběhlo vykynutí těsta. Proto se Pesach nazývá i svátkem nekvašených chlebů a jeho znakem jsou placky macése. Všechny kvašené zásoby se před Pesachem vyřadí nebo zničí. 13. nisanu večer se hledá chamec, 14. nisanu se prvorození postí, a 15. nisanu začíná svátek s sederovými večeřemi. Při sederu se čtou texty ze Hagady a vypráví se příběh o výstupu z Egypta a o Rákosovém moři. Dvě hlavní písně, které se při sederu zpívají, jsou Má Ništana a Echad mi odea. V Hagadě se také představí čtyři synové: chytrý, zlý, prostý a ten, který se neumí zeptat. S Vánočním odkazem se při Pesachu čte i Píseň nad písněmi (Šir haširim), která vyjadřuje vztah Izraele k Bohu a slaví svobodu člověka.
Beránek, který byl donedávna obětován v jeruzalémském chrámu, dnes na stole nikdy nevisí. Místo něho bývá často zobrazen symbol beránka v podobě opečené ovčí kosti. Křesťanské Velikonoce a Pesach bývají zasazeny do stejného období; podle křesťanského výkladu byl Ježíš jako ukřižovaný Syn Boží definitivním obětním beránkem, který vykoupil lidstvo. Odtud vychází paralela mezi židovským vyjitím z Egypta a křesťanskými Velikonocemi - obě slaví svobodu, naději a vykoupení. V židovské kultuře připomínka vyvedení z Egypta přežívá i jako symbol touhy po volnosti a objevuje se i v černošských spirituálech a dalších kulturních projevech.
Pesach je tedy bohatý na rituály, symboly a tradiční pokrmy, které spojují rodiny a komunity při oslavení svobody a nového začátku. Tento svátek je zároveň výrazně národní a každoroční připomínkou historie Izraele a identity židovského lidu.
matematika pro velikonoční svátky
Copyright © pohodanovapec.cz
