V tomto textu shrnujeme poznatky z analýzy hmotnostních ztrát masa při tepelném zpracování, založené na datovém souboru zahrnujícím 400 vzorků drůbežího masa a informace o způsobech tepelného opracování a vlivu na výsledek. Zdroje zahrnují vzorky kuřecího (n = 240) a krůtího (n = 160) masa, s porcí pro každý druh dva kusy (prsa a stehna). Maso bylo skladováno a tepelně zpracováváno za kontroly teploty a chladicího řetězce, aby se minimalizoval vliv nepříznivých podmínek na výsledky.
Maso se skládá hlavně ze svalových vláken obsahujících vodu (až 75 %), bílkoviny (16-21 %) a tuk. Během zpracování se složení masa mění; rozpouštění tuku a odpařování vody vyvolávají vysoušení masa, snížení objemu a hmotnosti. Největší úbytky vznikají během první hodiny vaření, při kterém maso ztrácí nejvíce vody a tuk působí na ztrátu šťavnatosti. Při tepelném zpracování může úbytek hmotnosti dosahovat až 50 %, zejména při řešení vysokých teplot a delší expozici teplotám.
První obecná zásada říká, že pokud zpracování probíhá bez tekutin, jsou úbytky větší. Příkladem je dušení hovězího masa, kdy vývar a nízká teplota udržují vysokou vlhkost. U pečení, smažení či uzení se úbytky mohou objevit dříve. Druhá zásada vyjadřuje význam teploty: čím déle se maso vystavuje vysoké teplotě, tím větší jsou ztráty - jídlo může být suché a ztratit požadovanou šťavnatost.
Techniky pro omezení úbytku zahrnují podlévání masa během pečení, které snižuje teplotu tuku a zabraňuje jeho rozkladu. Vaření „ve vakuu” ve vodní lázni omezuje odpařování a udržuje nízkou teplotu; úbytky jsou v tomto případě kolem 10-20 %. Tato metoda umožňuje rovnoměrné pronikání teploty do masa a minimalizuje vyplavování živin a šťávy. Lze říci, že jde o spojení pečení a vaření v páře, kdy uzavření masa ve fóliovém rukávu umožňuje pečení ve vlastní šťávě a za nižší teploty, čímž se snižují úbytky.
Podle situace a dostupných prostředků lze volit následující techniky:
V některých částech studie byly popisovány i efekty tepelných úprav na hovězí maso (nízký roštěnec, vysoký roštěnec, kulatá plec) při pečení v horkovzdušné troubě a konvektomatu. Tyto poznatky ilustrují obecné zásady: teplota a doba expozice mají zásadní vliv na úbytky, a volba technologie ovlivňuje rychlost a rozsah ztrát.
Rozumný výběr techniky připravování masa by měl vycházet z priorit, zda je cílem minimalizovat ztráty, zachovat šťavnatost, nebo maximalizovat rychlost přípravy. Při volbě techniky lze vycházet z následujících zásad:
Aplikace zjištění ukazuje širokou paletu technik, které mohou pomoci omezit úbytky v mase během zpracování. Pro drůbeží maso existuje prostor pro volbu technik, které odpovídají požadavkům na šťavnatost, texturu i vizuální dojem po porcování. U hovězího masa lze též volit mezi různými teplotními režimy a metodami tepelného opracování v závislosti na požadovaném výsledku.
V konečném souhrnu lze říci, že existuje významná variabilita ztrát hmotnosti v závislosti na typu masa, konkrétní části masa, zvoleném způsobu tepelného zpracování a podmínkách, za kterých k zpracování došlo. Správná volba techniky a řízení teploty zvyšuje šanci na dosažení cílené textury a šťavnatosti s minimalizací ztrát.
V uvedené studii byly vzorky drůbežího masa a hovězího masa použity k popisu vlivu tepelného opracování na hmotnostní ztráty; budoucí výzkum by mohl zahrnovat podrobnější srovnání mezi konkrétními technikami (např. konvektomat vs. tradiční pečicí trouba) a vlivy různých teplotních profilů a času expozice na konečnou vlhkost a texturu masa.