Bavorský chléb krále Ludvíka: Historie a recept
Určitě jste slyšeli o slavném německém festivalu piva zvaném Oktoberfest, který se koná každoročně od konce září do začátku října v Mnichově. Víte ale, jak vznikl a kdy se konal první ročník těchto největších pivních oslav na světě?
Píše se 12. října 1810 a bavorský korunní princ Ludvík Bavorský (později král Ludvík I.) si s velkou pompou bere princeznu Terezu Sasko-Hildeburgskou. Rok po svatebním veselí se celé město shodlo, že chce slavit zase.
Organizace celé akce se zhostil bavorský zemědělský spolek, pro nějž byly nově vzniklé slavnosti ideální příležitostí, jak propagovat vlastní produkty. Zástupci města totiž vytušili, že Oktoberfest přiláká davy lidí a tím pádem přinese spoustu příjmů do městské kasy.
Od roku 1960 na Oktoberfest vyráží i spoustu zahraničních hostů a stává se tak významnou mezinárodní turistickou atrakcí. V současnosti je Oktoberfest největším pravidelně se opakujícím festivalem na světě.
Každoročně se ho účastní miliony lidí, kteří zde podle serveru Statista v průměru vypijí přes pět milionů litrů piva. Zajímavostí také je, že se festival v průběhu let přesunul z října na září z důvodu teplejšího počasí.
Spoustu měst po celém světě také pořádá vlastní pivní festivaly a ani ta v České republice nejsou výjimkou.
Už dávno jsem chtěl vidět onen pohádkový zámek Neuschwanstein s mnoha věžičkami a cimbuřím, který nechal postavit ještě s několika dalšími, bavorský král Ludvík II., někdy zvaný Šílený. Jeho slavný zámek pak inspiroval nejen animovanou verzi Šípkové Růženky, ale především zámky ve všech světových Disneylandech.
Kdo byl Ludvík II. Bavorský?
Nejdřív krátce o Ludvíku II. Bavorském, zajímavé to osobě předminulého století, který byl ve druhé půli 19. století bavorským králem, pokud to není někomu známo. Z politického hlediska ne příliš významným, ale do historie vstoupil jako velký mecenáš umění. Díky zámkům, které vybudoval a také pro svůj tragický osud byl nazýván pohádkovým králem. Byl trochu podivný. V čem?
Stále chtěl něco mimořádného a úsloví, že veškerý pokrok zapřičinili lidé alespoň trochu jinačejší, na něj tzv. sedělo. Cpali mu různé šlechtičny, i z carského dvora - nikdy se neoženil. Byl zamilován do Sisi, tedy Alžběty Bavorské, ale ta si vzala rakouského císaře Františka Josefa I., zasnoubil se tedy s její sestrou Sofií, zasnoubení pak třikrát zrušil.
S největší pravděpodobností byl homosexuál, měl vztahy se svými komorníky, operními pěvci a herci, což vedlo ke skandálům. Prohloubily se u něj pocity osamělosti, vášní se mu stalo jídlo, značně ztloustl. Na svých hradech měl tzv. "stolečku prostři se" - tedy stůl, který mu vyjížděl ze spodního patra, kde byla kuchyně, s vybranými lahůdkami, plněný několikrát za sebou.
Měl sklony k melancholii, záchvaty vzteku. Jeho největším potěšením byla ale pro něj výstavba a výzdoba jeho zámků a taky operní představení, kdy byl třeba jen jediným divákem. Chtěl se i vzdát trůnu a odstěhovat se do ciziny - neudělal to. Jeho bratr byl ve 28 letech prohlášen za duševně chorého.
Ludvíka ovlivnila hudba Richarda Wagnera a podnítila jeho zájem o mýtické hrdiny, báje a pohádky. Wagnera k sobě povolal a platil mu rentu a nic mu nedokázal odmítnout. Když na něm Wagner ale žádal soukromé divadlo, které mělo stát 5 milionů zlatých, míra trpělivosti občanů i ministerské rady byla překročena a Wagner byl z Bavorska vyhnán.
Ludvík II. Bavorský
Nejvíc peněz ale pohltila výstavby zámků Neuschwansteinu, Herrenchiemsee a Linderhofu, jejichž stavební rozpočet byl až trojnásobně překročen. U poddaných byl Ludvík oblíbený, u bavorské vlády a vyšších kruhů nikoliv. Už za života byl považován za duševně chorého, z medicinského hlediska ale ne. Ludvík II. vždy toužil žít a vládnout jako jeho velký vzor francouzský Král Slunce Ludvík XIV., ale jeho politické schopnosti ani finanční možnosti neměl.
Ludvíkův zámek Herrenchiemsee je kopií francouzských Versailles s větším zrcadlovým sálem než ten v nich, ale nemá postranní křídla - na ně už peníze nezbyly. Jej ministerská rada odvezla na hrad Berg a tam za nejasných okolností skonal.
Kváskový chléb – recept a složení
Vyrazili jsme po jeho stopách. Přes Mnichov do podhůří Alp do Ludvíkova prvního zámku Linderhof. Co o něm říci? Nádherný, ve stylu rokoka, samozřejmě se samoobslužným jídelním stolkem a s krajinnou zahradou integrovanou do okolní alpské přírody.
Zámek Linderhof
Následoval hlavní cíl cesty - zámek Neuschwanstein. Jeho návštěva je ale stále vyprodána, ročně jej chce zhlédnout zhruba jeden milion šest set tisíc návštěvníků. Podařilo se zajistit prohlídku v podvečer v 18. 10 hodin a tak v mezidobí předtím byl navštíven ten, co stojí proti němu, tedy Hohenschwangau, spojovaný s mýtickou postavou Lohengrina, Labutího rytíře. V podvečer tedy následoval Neuschwanstein. Připomíná středověký hrad, ale jde o poměrně mladý zámek, v interiérech obložen drahocenným novogotickým řezbářským obložením ve stylu novoromantismu a historismu. Nejkrásnější a nejproslulejší místností zámku je trůnní sál, zhotovený podle vzoru známé Hagia Sofia z Istanbulu.
Zámek Neuschwanstein
Poslední ze čtyř zámků spojených s osobou krále Ludvíka II. leží přímo v "bavorském moři", na ostrově uprostřed jezera Chiemsee. Zámek Herrenchiemsee je kopií francouzských Versailles. Kašny, vnitřní výzdoba, Zrcadlový sál, opět "stolečku prostři se" a další zajímavosti.
Zámek Herrenchiemsee
Bavorský král, sice podivný, s chutí více se věnovat umění než vládnout, mnohými nepochopený, milovaný svým lidem, zanechal po sobě mimořádné stavby, na něž se jezdí dívat miliony návštěvníků.
Recept na Bavorský chléb krále Ludvíka König Ludwig
Chléb pšenično-žitný s vysokým obsahem slunečnicových a lněných semínek.Složení: PŠENIČNÁ MOUKA a ŽITNÁ MOUKA, voda, směs (slunečnicové semeno, lněné semeno, cukr, sůl, PŠENIČNÝ LEPEK, sušený PŠENIČNÝ KVAS, PŠENIČNÁ MOUKA, sušený ŽITNÝ CELOZRNNNÝ KVAS, protispékavá látka E (170), ŽITNÁ SLADOVÁ MOUKA, slunečnicový olej, stabilizátor (E 412), koření, enzymy, látka zlepšující mouku (E 300)), droždí, rostlinný olej řepkový, přípravek zlepšující mouku (PŠENIČNÝ LEPEK, PŠENIČNÁ MOUKA, zahušťovadlo (E 412), bramborová mouka, JEČNÁ SLADOVÁ MOUKA, látka zlepšující mouku (E 300), enzymy).
Nutriční hodnoty (na 100g):
- Energetická hodnota: 214 kcal / 895 kJ
- Bílkoviny: 7,6 g
- Sacharidy: 39,5 g
- Cukry: 2,9 g
- Tuky: 1,2 g
- Nasycené mastné kyseliny: 0,4 g
- Vláknina: 5,9 g
- Sůl: 1,4 g
Výrobce: Pekárna Racek, s.r.o., Přerov
