Uvaříme brambory v osolené vodě a rozšťoucháme. Na sádle osmahneme dozlatova cibulí, přidáme drť ze škvarků nebo nakrájené škvarky a celý kmín, prohřejeme, přidáme rozšťouchané brambory, osmahneme a nakonec přidáme kysané zelí a chvíli opekáme.
Je to vlastně taková variace na lepenici, značně vylepšená těmi škvarky. Toto jídlo není o dokonalé prezentaci, i když na talíři nevypadá vůbec špatně, spíše lákavě, ale je to jídlo vonící, teplé a spokojené. Takové, které se rozpadá na jazyku a jeho příprava provoní celý dům. Kdysi to byl oběd pro těžce pracující lidi, kteří nepotřebovali luxus, ale sílu a chuť.
450 g brambor, varný typ B nebo C, 350 g kysaného bílého zelí, 100 g škvarků, 60 g hladké mouky, 3 stroužky česneku, 2 vejce, 4 lžíce sádla na smažení, 2 lžičky sušené majoránky, 2 lžičky drceného kmínu, mletý pepř, sůl.
Brambory oloupeme a nastrouháme najemno. Důkladně z nich vymačkáme tekutinu. Ze zelí také vymačkáme tekutinu a dáme ho okapat na cedník. Česnek oloupeme a prolisujeme. Škvarky nakrájíme najemno.
Na pánvi na středním ohni rozehřejeme sádlo a ze 2 lžic těsta na něm vytvarujeme placky o průměru 7 cm. Smažíme je dozlatova 2-3 minuty z každé strany. Výborné jsou na oba dva způsoby - mastnější a křupavější z pánve i pečené na plechu.
Kulinářské inspirace: Dračí směs
Bramborářské dny v Havlíčkově Brodě se i letos vydařily a opět se podávala spousta bramborových specialit. Paní Jana Exnarová to s bramborami umí. Nejen, že pracuje ve výzkumném ústavu bramborářském, ale také ještě nesmírně ráda vaří. Když své dobroty přinese někam na ukázku, tak se po nich jen zapráší. Vynikající jsou například bramborové placky se škvarky a zelím.
Bude to výborné, jen to nebudu přehánět s chlebem, asi mi bude stačit skrovná skýva. Tak !! Ten chleba bych taky vynechala, ale chápu chlapa …..
Mnozí se dnes k tomuto jídlu vracíme s nostalgií, ale s respektem k poctivému vaření, které neplýtvá, ale využívá vše, co příroda dá. Ale každý kraj a každá rodina má na tyto jídla svůj “správný” způsob a to je na takových jídlech to nejhezčí.
Bramborák jinak: Inspirace od Jánošíka