Brokolice (lat. Brassica oleracea var. botrytis italica) je jedním z mnoha kultivarů brukve zelné a patří do čeledi brukvovitých rostlin. Původem je ze Středomoří a dnes se těší rostoucí popularitě na zahrádkách i mezi profesionálními pěstiteli, kteří oceňují její vysoký obsah vitamínů a dalších pro zdraví prospěšných látek.
Brokolice je po botanické stránce jedna z forem Brassica oleracea a je blízkou příbuznou květáku, zelí, kapusty a kedlubny. Jako „matka“ květáku a dalších brukvovitých rostlin zahrnuje širokou škálu kultivarů, ze kterých vznikají různé druhy růžic.
Mezi hlavní odrůdy patří Marathon, Limba a Miranda, z nichž každá má své specifické vlastnosti: např. Marathon nabízí velké zelené růžice a vysokou odolnost vůči chorobám, Limba tvoří centrální růžici s bočními, Miranda má fialové růžice a lze ji pěstovat z předpěstované sadby i ze vsazení.
Brokolice se nejlépe daří v propustných hlinitopísčitých půdách s dostatkem vápníku. Ideální teploty pro pěstování jsou cca 10-25 °C, ale rostlina preferuje chladnější podmínky; příliš teplé období vede k rychlému vykvétání. Předpěstovat ji lze již v lednu-únoru, na záhon se sázet v dubnu až květnu s rozložením sponu cca 50 x 40 cm. Větší sklizeň lze očekávat během podzimu.
Při výsevu na záhony lze postupovat od dubna podle počasí. Do vyšších výnosů přispívá pravidelné hnojení komplexním hnojivem určeným pro zeleninu, například NPK nebo Cererit. Brokolice je bohatým zdrojem vápníku, vlákniny a beta karotenu a obsahuje vitamíny C, D, B6, B12, E, kyselinu listovou, draslík, železo, selen i hořčík.
Brokolice s Nivou: Jednoduchý oběd
Brokolice působí jako účinná prevence proti nachlazení a chřipce, posiluje cévy, srdce a krevní oběh, a má pozitivní vliv na krvetvorbu a trávení. Díky obsahu vitamínu C a dalších látek podporuje imunitní systém, metabolismus a může mít blahodárný vliv na prevenci některých nádorů, včetně rakoviny tlustého střeva a prostaty.
V porovnání s ovocem a jinou zeleninou se postavíme otázce, co je ovoce a co zelenina. Botanická definice rozlišuje plody se semeny (ovoce) a nadzemní části rostlin (zelenina). Zelenina zahrnuje listy, stonky a bulvy a často má nižší obsah cukru a vyšší obsah vlákniny než ovoce. Doporučený denní příjem ovoce a zeleniny bývá 400-500 gramů denně, s preferencí vyššího podílu zeleniny (přibližně 2:1).
Nejlépe je brokolici připravovat šetrně, aby neztratila své prospěšné látky. Příprava v páře je ideální; vařením ve vodě ztrácí zelenina část vitamínů. Délka vaření závisí na velikosti růžiček, obvykle kolem 10 minut. Před tepelnou úpravou hlavu rozčtvrťte na menší růžičky a v průběhu vaření ledabyle kontrolujte jejich tvrdost nožem či vidličkou.
Zároveň lze brokolici využít i v dalších receptech: zapečené s vejcem a sýrem, do polévek, krémů, rizot či misek Buddha Bowl. Sýrové vrstvy lze doplnit o mléko a vajíčko, případně o vegetariánské náhražky jako tempeh či tofu. Blanšírování, resp. rychlé ponoření do horké vody a následné ochlazení, usnadňuje loupání a zjemňuje texturu.
Syrová brokolice je vhodná do salátů a smoothies a je považována za dobrou variantu pro uchování vitamínů. Pokud ji konzumujete vařenou, snažte se o co nejkratší dobu tepelné úpravy a o zachování křupavosti. Skladování v lednici v uzavřeném obalu pomůže uchovat čerstvost až 10 dní. Alternativou je mražená brokolice pro období mimo sezónu.
Jak připravit zapečenou brokolici s těstovinami
Někteří považují brokolici za „sessestru“ květáku - je to však jen botanická blízkost v rámci košťálových zelenin. Brokolice obsahuje více než dvojnásobek vitamínu C než některé citrusové plody a je bohatá na provitamin A, vitaminy E, K a řadu vitamínů skupiny B. Z hlediska nutriční hodnoty je brokolice i významným zdrojem bílkovin pro rostlinnou stravu (přibližně 3,5 g bílkovin na 100 g). Dlouhodobě se ukazuje, že spojení brokolice s biotinem a vitaminy B12 může zlepšit využitelnost bílkovin, zejména v kombinaci s potravinami bohatými na biotin a kyselinu listovou.
Brokolice také vyniká silným obsahem draslíku, který pozitivně působí na odvodnění a krevní tlak. Klíčky z brokolice přinášejí vyšší obsah sulforafanu, kyslíkových radikálů a protizánětlivých látek a bývají vyhledávány biohackery jako potravina s výraznými zdravotními benefity.
Na trhu vybírejte čerstvé a nepoškozené růžičky bez skvrn. U čerstvé brokolice je hlavní sezóna podzim a jaro. Pokud je mimo sezónu, sáhněte po mražené brokolici. Před zpracováním hlavu omyjte a rozdělte na růžičky. Při delším tepelném zpracování může brokolice ztratit chuť a texturu, proto dbejte na optimální dobu vaření.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Hlavní výhody | Vápník, vláknina, vitamíny A, C, E, K, B-komplex; sulforafan |
| Optimum teploty pěstování | 10-25 °C |
| Ideální pěstební vzdálenost | 50 x 40 cm |
| Instrukce pro skladování | Chladnička, vzduchotěsný obal, max. 10 dní; alternativně mražená |
Chceme-li dokonale využít živiny brokolice, je vhodné ji kombinovat se zeleninou obsahující biotin a vitamín B12, např. rajčata, avokádo, špenát, ořechy. Díky tomuto složení se zvyšuje využití bílkovin v těle.
Víte, že: Brokolice je často mylně označována jako „zelenina chudých“, jelikož díky své výživové hodnotě a univerzálnímu využití v kuchyni překonává mnoho obyčejných potravin. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že pravidelná konzumace košťálové zeleniny může mít pozitivní vliv na prevenci některých onemocnění a podporuje udržení zdravé váhy.
Bez mouky: Slaný koláč s brokolicí
Celkově lze říci, že brokolice je kombinací „košťálové zeleniny“ a stravitelného zdraví: je to zelenina bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu, která může být konzumována syrová i vařená, a její využití v kuchyni je opravdu široké.