Copyright © pohodanovapec.cz 
Aljašská treska - treska pestrá (Theragra chalcogramma) je druh tresky, široce rozšiřený v Severním Pacifiku, zejména v Beringově moři. Patří mezi rychle rostoucí druhy ryb, dorůstá maximální délky asi 80 cm. Pohlavní dospělost dosahuje po dvou letech, má velmi chutné a pevné maso. Je druhou nejvýznamnější lovnou rybou na světě, roční výlov je asi okolo tří milionů tun. Velmi dobře se množí. Nejvýznamnější producenti jsou USA a Rusko. Většinou se zamražuje na moři, ale část výlovu jde ve formě celých mražených ryb jako surovina do Číny, kde se znovu rozmrazí, filetuje a jako doublefrozen (tedy dvakrát zmražená) se dováží mimo jiné i do EU. Vysoce kvalitní filé, zamražené na moři, je bílé, s nižším obsahem tuku, využiívá se mimo jiné pro výrobu napodobeniny krabího masa-surimi. Je to nejprodávanější ryba v USA.
Na moři zamražená surovina se vyrábí ve dvou základních druzích a to jako filety nebo filety slisované do bloku. Kvalitativně mezi nimi není rozdíl. Pouze celé filety mohou obsahovat, zejména v hlavové části, občas drobnou kost, značí se proto jako PBI (pin bone in-špendlíkové kosti uvnitř), z nich může být vyroben i blok. Vyšší kategorie je filetový blok prakticky bez kosti, značeno PBO (pin bone out-bez kostí), kde podle standardu nesmí být více než jedna drobná kůstka na 1 kg výrobku. Maso aljašské tresky je velmi oblíbené pro svoji pevnou konzistenci a je nenáročné na přípravu. Je možné ho použít pro všechny druhy kuchyňské přípravy, tedy obalování, smažení, přípravu v páře, pečení v troubě.
Nebojte se přípravy omáček, pokud vypustíte proces dušení masa, můžete rybí maso použít do jakékoliv omáčky místo masa, nepotřebujete ho dusit, neobsahuje kolagen, takže nikdy nebude tuhé. Pokud budete připravovat rybu na pánvi, použijte rostlinný olej a před přípravou lehce přelijte rozpuštěným máslem. Lov aljašské tresky je vysoce regulován systémem lovných kvót. Aljašská treska byla v r. Surovina používaná v našem eshopu pochází střídavě z obou zdrojů, z USA i Ruska. Je v nejvyšší možné kvalitě, není rozdíl mezi ruskou nebo americkou výrobou, velká část ruské produkce putuje na americké trhy.
Treska obecná (Gadus morhua, angl. cod) je dravá ryba, která se nejčastěji vyskytuje v severních vodách Atlantického oceánu od Špicberk k západnímu pobřeží Velké Británie a podél břehů Grónska a severní Ameriky. Mladé exempláře se živí měkkýši a malými kraby, později loví i menší ryby. Každoročně od února do začátku dubna podnikají obrovská hejna tresek asi 600 km dlouhou pouť ze Severního ledového oceánu k norskému souostroví Lofoty, kde kladou jikry. Jejich lov je přísně regulovaný, smějí se lovit jen ryby určitých rozměrů a povoleným způsobem (udice, dlouhé šňůry s udicemi a malé sítě). Maso volně žijících tresek, které byly uloveny v krátké, jen několik měsíců trvající sezoně zimního tahu, je výjimečně kvalitní a chutné.
Norsko je průkopníkem farmového chovu tresek a zavedlo řadu přísných opatření, aby zaručilo jeho optimální rozvoj při respektování okolních ekosystémů. Ryby musejí mít dostatek prostoru, kvalitní vodu a správné krmivo. Jednotlivé fáze chovu nesmějí narušovat přírodní cykly ostatních živočichů a farmovaným exemplářům se zamezuje únik do volné přírody, aby neoslabovaly populaci volně žijících ryb. Treska má tři odělené hřbetní ploutve, hnědozelený, tmavě skvrnitý hřbet a světlejší břicho. Tlama se nachází na spodní části hlavy. Většinou dorůstá délky necelých 80 cm, tresky ze severních moří bývají menší, atlantické vzácně dosahují délky 200 cm při hmotnosti kolem 90 kg, průměrná ryba váží kolem 6 kg.
Díky dostatku pohybu i bohaté, pestré a zdravé stravě je bílé tresčí maso pevné, jemné a šťavnaté. Je libovější než maso jiných ryb tohoto druhu a nemá mnoho kostí. Skvěle voní a chutná a navíc obsahuje vitaminy B1, B2 a B12, dále draslík, sodík, hořčík, vápník a fosfor. Ze zhruba 200g filetů lze připravit širokou škálu pokrmů středomořské či asijské kuchyně. Ingredience nesmějí přehlušit jemnou chuť rybího masa, jehož vlastnosti nejlépe vyniknou při šetrném vaření v teplotě 71-82 °C nebo při přípravě v páře. Rybu lze také péct, smažit, fritovat či grilovat jak vcelku, tak ve formě filetů. Chuť masa se nejlépe rozvine, pokud uvnitř zůstane průhledné. Klasickou variantou je pečení jemně osolené a opepřené tresky s kůží. Jemný a chutný pokrm vznikne vařením tresčího masa ve vývaru se zeleninou a čerstvými bylinkami. Tradičním norským předkrmem je treska marinovaná zasyrova ve vysoce kvalitním oleji.
V makro Vám nabízíme jen ty nejčerstvější ryby a mořské plody - podívejte se, jak probíhá jejich kontrola. Naučte se filetovat ryby podle našeho návodu. Tresku můžete filetovat podobně jako mořského vlka - podívejte se, jak na to. Její lov mimochodem odpustí i některé drobné rybářské chyby, jelikož když treskám vyhládne, bezhlavě útočí na vše, co se hýbe. Na severu Norska respektive též ve vodách kolem Islandu je podvodní svět tresek zatím ještě v pořádku. Nikde jinde není šance na 20kg rybu reálnější! Zdůrazňuji „šance“! Samozřejmě existuje mnoho výjimek.
Asi nejznámějším revírem velkých tresek (Skrei) jsou lofotská trdliště. S rybařením to v brzkých jarních měsících ale nemá moc společného, protože ryby potravu příliš nepřijímají a všude kolem je tolik sítí, šňůr a lodí profesionálních rybářů, že to člověku bere chuť do života. Dostat se tažným atlantským treskám na kobylku, je velmi těžké. Hejna Skrei dávají jednoznačně přednost otevřenému moři, a tak po zbytek roku vegetují poměrně daleko od břehu. Není jen „lofotský rod“, tady je i „vesterálský rod“ a další, velmi početná populace tresek má své trdliště u Rorviku trochu dále na moři.
Po březnovém tření vyjíždějí hejna pomalu směrem k jihu do svých letních lovišť u Molde. V dubnu je ještě zastihneme v oblastech Lauvsnes a Bessaker, začátkem května míjejí region kolem Suly a po zbytek roku se prohánějí na velkých lavicích Mebotnen a Svatangane, hodně daleko od pobřeží More og Romsdalu. To není v žádném případě doporučení, abyste se s malou lodičkou vydali na otevřené moře. Tato informace měla být pouze upozorněním pro všechny, kteří si chtějí ulovit svou kapitální tresku a nechtějí jezdit tak daleko. Severní populace tresek Skrei táhne v létě do Barentsova moře, kde se též u vnějších ostrovů Vannoy, Arnoy a Soroya často loví. Na počátku léta se ale hejna tresek ještě zdržují severovýchodněji od Finnmarku (východně od Nordkappu).
Tresku Skrei poznáte především podle štíhlejšího tvaru těla, nemá typickou „leopardí kresbu“ a na hřbetě je téměř šedozelená. Pravidelné úlovky větších tresek můžete očekávat teprve severně od ostrovů Hitra/Froya. Eldoráda pro lovce velkých tresek leží daleko na severu a jmenují se Soroya, Arnoya nebo Ingoya (koncovka -yoa znamená v norštině ostrov). Kdo si myslí, že rozhodující je ve správný čas na správném místě pouze zablýskat pilkrem, je od své kapitální tresky daleko stejně jako na začátku. Zažil jsem, když několik rybářů v nejlepší čas ve špičkovém revíru snů za absolutně příznivých podmínek nepřekročilo ani magickou metrovou hranici, a to jen protože si celý týden mysleli, že pilkr funguje vždy! To ovšem není pravda! Nefunguje především v případě, když ryby nestojí u dna a rybáři tuto skutečnost neregistrují.
Pečená treska: jednoduchý recept
Celá řada potravy tresek hledá tu svou ve sloupci - sledi, makrely, tresky tmavé, abychom vyjmenovali hlavní. Varianta 1) - pilkrování ve sloupci. Sice to jde, ale úspěchy nelze garantovat. Velké pilkry nemají téměř žádnou akci, malé často nepasují do jídelníčku nebo je atakují malé ryby. Pilkry pracující do strany se hodí více. Vertikální nástrahy jako je Seawaver jsou pro lov ve sloupci velmi účelné. Velmi často stojí velké tresky mezi 70 a 90 metry. Pro tyto hloubky jsou často potřeba nástrahy o hmotnosti mezi 200 a 400 gramy a tomu přizpůsobené náčiní. Není potřeba obrovský mutiplikátor, připravíte se tím akorát o požitek ze zdolávání.
Varianta 2) - velké gumové ryby. V obchodech existuje celá řada gumových ryb s integrovanou zátěží. Jejich nevýhodou je, že se pomalu potápějí. Giant Jighead se stal nejpoužívanější nástrahou na velké tresky, a to především kvůli dobré variabilitě a selekci malých ryb. Rybaření je bez stresu, protože gumová rybka se nade dnem nebo ve sloupci nemusí vést příliš aktivně. Velké gumy potřebují ze dvou důvodů tvrdé pruty. Za prvé je to setrvačnost nástrahy a za druhé se často může stát, že ryba uchopí pouze gumové tělo. Zásah by tedy měl být razantní. Osobně dávám přednost opravdu tvrdému prutu kategorie 30-50 lb a délce 2,10-2,40 m.
Při používání pilkrů a gumových ryb se často diskutuje o barvách. Sám sázím na akcenty: tmavé varianty (černá, růžová/černá, červená/černá) a světlé varianty. Treska není velkým fanouškem rybích cárů, ale cár na pilkru nebo hlava z kelera na velkém trojháčku mohou pořádně zabodovat. Při lovu v hejnech potravních rybek je dobré sáhnout po celém kelerovi, kterého připevňuji hlavou k trojháčku o velikosti 8/0, lépe 12/0.
Varianta 4) - čerstvá nástražní ryba na systémku. Existuje několik variant: předimenzovaný Drachkovitch sytém s velkou olověnou hlavou a dvěma trojháčky, nebo rybaření s velkými dvojháčky (10/0-12/0) na bočních přívěsech. Výhoda je možnost lovit současně v různých hloubkách. Staré nástražní rybky tresky nechtějí. Mnoho rybářů řeší přívěsy podle hesla „Mnoho, mnoho pomůže!“, ale tato metoda bývá známá také jako vánoční stromeček. Pro zde popsané metody lovu doporučuji buď na přívěsy zapomenout úplně, nebo navázat jednoho gummimaka. Posledně jmenovaná metoda vyžaduje větší výdrž, ale podle mého názoru je nejjistější technikou na velkou rybu. Dostat se přes 20kg hranici je hodně těžké. Tito giganti mění své stravovací návyky. Nejlepší místa na velké tresky jsou mezi 20-80 m nad skalnatým a písčitým dnem. Nejvíce velkých tresek nad 10 kg jsem ulovil mezi 60 a 90 metry u skalnatých hran.
Slovo „hrana“ by nemělo být zavádějící, protože často jde o příkřejší srázy z rovných úseků se stejnou hloubkou. Stalo se mi, že jsem lovil velké tresky v mělké vodě, a to je výjimečná situace. Elektromapa ukazovala jen bod, ale stačilo pár minut a byly pruty ohnuté do kruhu. Tresky nestály nad kopcem, ale po překročení hloubky nad 90 m přišly záběry na velké gumové ryby. V každém případě tresky nad deset kilogramů téměř výhradně loví rybami. Treska obecná byla dlouhá léta pilířem průmyslového rybolovu a hojně se využívala pro výrobu rybího oleje. Přílišný rybolov vedl k poklesu populace a dnes je tato úžasná ryba ohrožená.
Treska obecná obývá chladnější vody severního Atlantického oceánu. Vyskytuje se i v Baltském moři, kam proniká z Atlantského oceánu. Její bílé maso je připravováno na mnoho způsobů a patří mezi hodně oceňované. Distribuuje se čerstvá, mražená, uzená, jako filé či je z jejich jater vyráběn rybí olej. Další části těla jako kůže či vzduchový měchýř jsou používány na výrobu klihu. Sušená nasolená treska Bacalhau je portugalským národním jídlem. Ta se do Portugalska dostala již v 15. století.
Postup: Troubu předehřejte na 180 °C. Na rozpáleném olivovém oleji opečte osolené filety tresky dozlatova. Vyjměte a přilijte do pánve zbylý olej. Opečte nadrobno pokrájené šalotky dosklovata. Přisypte rozmělněný česnek a cherry rajčata. Za stálého míchání opékejte 3 minuty a podlijte vínem. Nechte odpařit, přidejte loupaná rajčata a okořeňte.
tags: #Treska #publiones #vydavatelství #informace
Copyright © pohodanovapec.cz
