Identifikace a likvidace škůdců na listech rostlin

I když se jedná o poměrně nenápadné škůdce, jejich včasná identifikace a boj je nezbytný pro udržení zdraví a krásy vašich rostlin. Tento článek vám pomůže rozpoznat běžné druhy bílých škůdců, seznámit vás s jejich životním cyklem a nabídnout efektivní metody, jak se jich zbavit.

Bílí škůdci se často vyskytují skryti v substrátu a napadají rostliny zespodu. Mezi nejčastější škůdce patří třásněnky a smutnice.

ZBAVTE SE TŘÁSNĚNEK (a ujistěte se, že se už nikdy nevrátí)

Třásněnky (Thrips sp.)

Třásněnky jsou nebezpeční škůdci všech květin hlavně proto, že přenášejí virové choroby a svým sáním mohou rostlinu zcela zničit. Mají velmi drobné čárkovité tělo dlouhé 1-2 mm, dospělci jsou tmaví, larvy mají světlé zbarvení. Největší škody způsobují sáním na květech a listech. Na listech se objevují stříbřité plošky spolu s drobnými černými kupičkami trusu. Třásněnky mohou škodit také sáním na skladovaných cibulích.

Nejdůležitější druhy, které se mohou vyskytnout, jsou tabáková třásněnka, kalifornská třásněnka a třásněnka růžová. Jejich barva závisí na druhu a látkách, které požívají, ale když dospějí, mají většinou žlutohnědou barvu.

Jako u většiny hmyzu závisí doba, po kterou se vyvíjejí, na teplotě. Čím vyšší teplota, tím kratší doba vývoje. Nejrychleji se vyvíjejí při cca 30°C, při více než 35°C však zase vývoj ustává.

Rychlý rukolový salát

Škody, které páchají, jsou způsobené tím, že třásněnky se nabodnou do rostlinných buněk a vysají je. Tkáň pak okolo odumře, čímž vznikají stříbřitě šedé fleky, na nichž lze pozorovat černé tečky (exkrementy třásněnek). Kromě toho díky ztrátě zeleně na listech stagnuje aktivita rostliny.

Třásněnky na listech

Třásněnky jsou jedněmi z nejvážnějších škůdců skleníkových kultur a pokojových květin. Napadají okurky, rajčata, papriky a řadu druhů květin. Na rostlinách škodí nejen sáním, ale i přenosem karanténních virových chorob. Dospělí jedinci vypadají jako malé drobné mušky, vyskytující se nejčastěji na pupenech a poupatech rostlin. Jejich křídla jsou zakončena dlouhými jemnými chloupky, díky kterým dostaly třásněnky své jméno. Barva těla se liší podle druhů, nejčastěji se vyskytující tásněnka skleníková má tmavohnědé válcové tělo a na spodní části má žluté tečky.

Třásněnka může mít až 15 generací do roka a při teplotě 25 °C trvá vývoj jedné generace 18 dní. Třásněnky ve všech vývojových stádiích jsou schopné přezimovat v zemině a množí se bez ohledu na roční období. Jejich přítomnost zjistíme poté, kdy se na listech rostlin začnou objevovat malé stříbřité skvrnky, způsobené vzduchem, který do listových tkání vtlačují sající škůdci.

Ochrana proti třásněnkám

Proti třásněnkám lze aplikovat modré lepové desky. Používají se do bytu, skleníku a ven na signalizaci a odchyt nenápadného, ale nebezpečného škůdce. Jsou vhodné k signalizaci a částečné přímé ochraně proti třásněnkám.

Dravý roztoč je asi 0,5 mm velký, mléčné barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak i svilušky. Je schopen vyvýjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce trvá v závislosti na potravě 6 až 10 dnů. Za jeden den vysaje roztoč asi 3 larvy třásněnek.

Návod na bělení vajec

Nasazení tohoto druhu je vhodné na začátku sezóny v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a dravý roztoč kolonizuje rostliny i bez jejich přítomnosti. Tím se vytvoří optimální populace roztoče, která chrání rostliny v průběhu celé sezóny. Tento roztoč je velmi citlivý vůči některým chemickým přípravkům. Je dodáván v substrátu obsahujícím obilné klíčky a moučné roztoče, jimiž se během transportu živí. Tito mouční roztoči nenapadají rostliny.

Vysazuje se preventivně ve sklenících, zimních zahradách i bytech. Dobrá účinnost je podmíněna teplotami nad 18°C a vzdušnou vlhkostí nad 65%.

Přírodní nepřátelé

Jako přírodní nepřátelé (predátoři) mohou být nasazeni draví roztoči Phytoseiulus persimilis, raubwanze a thripsparaziten. Úspěch thripsraubmilben závisí na jejich hladu a na velikosti požíraných larev. Velké larvy třásněnek se mohou totiž bránit tím, že dravé roztoče Phytoseiulus persimilis postříkají vlhkou látkou, což má za následek, že roztoč se musí nejprve očistit a teprve potom může myslet na potravu.

Smutnice

Dospělí a larvy žijí ve vlhkých, stinných oblastech. Dospělí kladou vejce na půdě, blízko základu stonku, a trvá asi 4 dny, než se vylíhnou. Larvy se živí kořeny rostlin a organickými látkami. Larvy začínají tím, že jí vlasy kořenu rostliny a pak se prožírají rostlinou. Komáři houby rádi jedí organickou látku, takže odčerpávají živiny z vašich rostlin, takže je nejlepší se jich zbavit úplně.

Prevence a likvidace smutnic

Obecné rady pro boj se škůdci

Pokud se rozhodneme použít chemický posřik proti škůdcům, musíme si nejříve pozorně přečíst příbalový leták a poté se přesně držet instrukcí. Důležitá je správná koncentrace a vhodné vnější podmínky. Například použijeme-li biool, rostliny ošetřujeme v podvečer nebo za oblačného počasí. Nikdy ne pod přímým světlem!

Chutný oběd: Gratinovaná vejce

Dalším velmi důležitým údajem je ochranná lhůta. Některé přípravky jsou jen založené na přírodní bázi, proto nikterak neškodí a mají ochranou lhůtu 0 dnů. Mezi ně patří například biool, bioton a bioan. Pokud není ochranná lhůta nulová, je třeba postřik použít maximálně tolik dnů před sklizní, kolik ochranná lhůta udává. Tato doba se liší u jednotlivých přípravků podle druhu rostliny, na který ho budeme používat.

Boj se škůdci je většinou velmi zdlouhavý a málokdy 100% účinný. Chemické přípravky navíc negativně působí na rostliny a zhoršují životní prostředí. Proto je lepší se pokusit výskytu škůdců předcházet a případně zakročit co možná nejdříve.

Tabulka přípravků a ochranných lhůt

Přípravek Účinná látka Ochranná lhůta
Actellic 50 EC pirimiphos-methyl dle příbalového letáku
Biool přírodní báze 0 dnů
Bioton přírodní báze 0 dnů
Bioan přírodní báze 0 dnů

tags: #brouk #vejce #na #listech #identifikace