Česká zelenina ze skleníku: Druhy a pěstování

Skleníky jsou relativně malé, uzavřené prostory s mnoha funkcemi. Každá rostlina zde musí najít své místo a vyžaduje konkrétní péči. Klíčové je tedy vhodné osazení skleníku a to nejen ve smyslu volby rostlinných druhů, ale i jejich počtu. Pěstební plochy ve sklenících mívají obvykle záhony do tvaru U a nebo jako dvě rovnoběžky podél stěn. Ty širší pak mohou mít další záhon i uprostřed.

Velmi praktická je realizace základů pro konstrukci skleníku tak, abychom zde rostliny pěstovali na vyvýšených záhonech a při péči o záhony se nemuseli ohýbat. Pokud nemůže mít pěstební plocha tvar písmene U, je to z toho důvodu, že má skleník dva vstupy. Na jednu stranu tak přicházíme o kus záhonu, ovšem o to lepší je větrání skleníku.

Naprostým neštěstím jsou skleníky s jedním vstupem a jedním či dvěma otevíravými okny. Prostě nevyvětratelné a za největších veder je zde doslova nedýchatelno, i když skleník přistiňujeme. Pokud ale máme skleník se záhony do tvaru U, získáváme ideálně členěnou pěstební plochu, je však třeba zajistit dostatečné větrání dostatečným počtem otevíravých oken.

Ve sklenících je vhodné pěstovat především teplomilnější zeleninu, problém zde však bývá s prostorem, běžné skleníky nejsou příliš rozměrné a jen obtížně pak do skleníku dostaneme vše, co zde chceme pěstovat. Každý rostlinný druh má své specifické nároky na prostor, závlahu, výživu, světlo, ale i vlhkost a pohyb vzduchu. A obzvláště ve stísněných prostorech skleníků je nadmíru těžké všem zde pěstovaným rostlinám vyhovět.

Nejčastěji pěstovanými plodinami ve skleníku jsou rajčata, salátové okurky a papriky, v předjaří se zde vysévají rajčata a saláty, načež jsou nahrazeny či doplněny a později až nahrazeny právě plodovou zeleninou. Pěstují se zde například i kedlubny (ideálně mezi saláty). Ovšem neprohloupíme také například patizonem a nebo lilkem. Určitě do skleníku nepatří cukety a dýně s velkými nároky na prostor, rebarbora, která je vytrvalá a časem též obroste velkou plochu.

Inspirace pro lehkou večeři

Vinná réva má ve skleníku pro svůj růst ideální teplotní podmínky a ideální vlhkost, hrozny nám zde dozrají dříve a navíc jsou chráněny před hmyzem a především ptáky. Pod přistíněním vinnou révou se výborně daří například rajčatům. Prodávají se přitom odrůdy vinné révy určené přímo pro skleníky. Vypěstované hrozny pak využijeme jako ovoce, víno z nich vyrábět nebudeme.

Salátové okurky a rajčata vyvazujeme ve skleníku na výšku, čímž získáme místo ve spodním patře a to je třeba zaplnit nižšími druhy. Určitě se sem nehodí papriky, ty je třeba dát na samostatnou vymezenou plochu a nepřehánět to příliš s hustotou jejich výsadby. Do přízemí se mezi rajčata hodí saláty a kedlubny, kterým necháme okolo sebe prostor vždy o průměru cca 20 cm. Hodí se sem však také ředkvičky, cibule, některé druhy mrkve, řeřicha, kopr, kmín a bazalka. Je třeba zvážit, zda zde chceme druhy s delší vegetační dobou, které poskytnou v sezóně jen jednu sklizeň a nebo druhy, které můžeme pěstovat opakovaně.

Například saláty, ředkvičky a řeřichu můžeme pěstovat opakovaně ve vlnách, sklízet je můžeme podle odrůdy za 20 až 40 dní. A pokud je pak teplý podzim, dozrají nám ve skleníku i ty rostliny, které vysejeme na začátku září.

Skleník je ideálním místem pro pěstování vlastní zeleniny na zahradě: protože je chráněn před deštěm, větrem a sněhem, je předpěstování často mnohem úspěšnější než venku. Kromě toho je možné provést výsev o několik týdnů dříve, což výrazně prodlužuje dobu sklizně. Dále může skleník zajistit vyšší teploty, což usnadní pěstování teplomilné zeleniny, jako jsou papriky, rajčata a lilky. V zimě můžete rostliny v nádobách navíc nechat přezimovat ve skleníku.

Především je třeba rozlišovat mezi vytápěnými a nevytápěnými skleníky. Pro pěstování tropických rostlin, teplomilných odrůd ovoce a zeleniny nebo pro pěstování zeleniny nezávisle na ročním období je lepší zvolit vytápěný skleník. K pěstování regionální sezónní zeleniny však bohatě postačí nevytápěný model. Existují také rozdíly mezi různými typy konstrukce: můžete si například vybrat volně stojící skleník, skleník ke stěně domu nebo podle svého vkusu pavilon.

Spirulina: Superpotravina pro zdraví

Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky. Ne všechny druhy zeleniny jsou však vzájemně kompatibilní. Pokud pěstujete různé druhy zeleniny, dávejte pozor, co sázíte vedle sebe: Například papriky a rajčata nejsou dobrými sousedy, ale papriky a endivie spolu vycházejí velmi dobře. Důvodem, proč se některé druhy zeleniny nesnášejí, jsou rozdílné nároky na vodu, prostor a živiny. V nejnepříznivějším případě může mezi nesprávnými sousedy dojít k přenosu nemocí a škůdců. Proto je nejlepší si připravit plán, jakou zeleninu chcete ve skleníku pěstovat a jak ji rozmístíte, abyste získali opravdu dobrou úrodu.

Pokud jde o skleník, měli byste zelenině poskytnout dostatek prostoru. Pro zdravé rostliny a odpovídající dobrou úrodu je navíc důležitá také půda. Půda by měla být zbavena plevele, zkypřená a zásobená živinami podle druhu zeleniny. Půdu můžete obohatit vlastním kompostem, kopřivovým nálevem nebo hnojivem. Jakmile si dobře rozdělíte prostor a připravíte půdu, můžete začít.

V závislosti na druhu zeleniny a na tom, zda máte na zahradě vytápěný, nebo nevytápěný skleník, můžete začít s výsevem v různých ročních obdobích. Přitom platí: rostliny s nejdelší dobou dozrávání by si měly najít místo ve skleníku jako první. U druhů zeleniny s krátkou dobou klíčení je užitečný přímý výsev ve skleníku - sem patří například ředkvičky a salát. Zeleninu s delší dobou klíčení je vhodné předem předpěstovat a teprve pak ji vysadit do skleníku. To platí například pro rajčata, papriky a chilli papričky. Předpěstujte zeleninu na okenním parapetu v hliněných nebo plastových květináčích nebo v miniskleníku. Pokud chcete předpěstované rostliny později přemístit do skleníku, měli byste se ujistit, že rozdíl teplot není příliš velký.

Po zasazení sazenic nebo výsevu semen je třeba se o rostliny postarat. V závislosti na druhu zeleniny zalévejte rostliny individuálně a zabraňte přemokření. Kromě toho nezapomínejte zelenině pravidelně dopřát čerstvý vzduch, aby se v létě příliš nepřehřívala nebo aby v ní nevznikla plíseň kvůli přílišné vlhkosti. Pro optimální růst rostlin je zásadní také správná teplota: pokud například pěstujete zeleninu, která nesnáší mráz, a náhle se ochladí o více než 5 stupňů, můžete přijmout nouzová opatření, jako je dočasné vyhřátí nevytápěného skleníku pomocí topného ventilátoru nebo ohřívače na čajové svíčky nebo přikrytí rostlin textilií jako ochrana před mrazem. Při používání ohřívače na čajové svíčky se však ujistěte, že jsou zajištěna odpovídající protipožární opatření a větrání. Vzhledem k rychlejšímu růstu zeleniny ve skleníku byste také měli dbát na pravidelné hnojení.

Protože ve skleníku se sklízí déle než venku, můžete si vlastní zeleninu užívat delší dobu. Letní zelenina, jako jsou okurky, papriky a rajčata, se obvykle sklízí do konce srpna, ale tím pěstování nemusí končit. Nyní je čas vysadit nové plodiny, například polníček, endivii nebo špenát. Po opětovném pohnojení půdy je můžete zasít a již na podzim opětovně sklidit.

Klasická česká kuchyně

Ať už se rozhodnete ve skleníku pěstovat cokoliv, nezapomeňte, že péče, trpělivost a radost z práce jsou tím nejlepším receptem na bohatou úrodu a spokojenost ze zahradničení po celý rok.

Co pěstovat ve skleníku na podzim a v zimě?

PODZIMNÍ A ZIMNÍ SKLENÍK - Pěstování zeleniny ve skleníku na podzim a v zimě

Vysévat a vysazovat některé druhy zeleniny a bylinek lze totiž ještě několik měsíců. Pokud jste jedním z hrdých majitelů skleníku, pak máte možnost protáhnout sklizeň a s ní i zásoby chutných a čerstvých plodin klidně až do zimy, nebo zasít tak, abyste mohli sklízet již časně z jara. Než se pustíme do konkrétností, je dobré si uvědomit několik věcí, na kterých pak lze podzimní pěstování úspěšně postavit. Zaprvé mějte na paměti, že ať už se rozhodnete ve skleníku pěstovat a sklízet během podzimu a zimy cokoliv, tak to musíte stihnout vysít nebo vysadit nejpozději do poloviny října. Protože poté už není dostatek světla a dramaticky se také snižují teploty.

Zadruhé, když se překlene říjen do listopadu, tak je stále nutné kontrolovat plevel, přiměřeně zalévat a - tak jako jste zvyklí z léta - během slunných dní skleník větrat. A co dělat, když už přijdou mrazy? V těchto případech se rostliny ve skleníku zakrývají bílou netkanou textilií. Řeč je ale o mrazících kolem -5 °C a nižších. Kdyby venku panovala teplota do 1 stupně pod nulou, pak zakrývání ještě u většiny zeleniny ve skleníku nutné není. Opačně zase, kdyby přišly mnohem krutější mrazy, tak není na škodu zakrýt rostliny i dvěma vrstvami „netkanky“.

Ač nemůžeme říct nic zlého o sušených bylinkách, musí se také nechat, že čerstvá pažitka, kadeřavá petrželka, koriandr, rukola, kopr či kerblík přímo ze zahrádky chutnají zkrátka skvostně. Všechny tyto bylinky můžete pěstovat ve skleníku i na podzim. Bylinky nemusíme mít během zimy jen sušené či z obchodu. Ta přechodová období, jako je podzim a jaro, jsou vždy zkouškou pro naše imunitní systémy. Právě proto je dobré dopovat své tělo vitamíny a jednou ze zaručených cest je zvýšená konzumace zeleniny a ovoce. Třeba ve formě salátů. Hlávkové saláty lze ve skleníku pěstovat velice dlouho. Pokud chcete sklízet do konce listopadu, pak je potřeba vysadit sazenice začátkem září. Sazenice si lze koupit v zahradnictví, nebo si je můžete vypěstovat sami, jen je výsev nutný 3 až 4 týdny před výsadbou. Existuje také možnost přímého výsevu, a to od poloviny srpna do poloviny září. Zde je zásadní udržovat striktní „bezplevelnost“ a pravidelně zalévat. Hlávkové saláty tradičně vyséváme do řádku přibližně 30 cm od sebe, ale lze je vyset také na husto v trsech. Takto vyseté pak lépe odolávají nízkým teplotám. Pro přímý výsev doporučujeme sáhnout po odrůdách vhodných k přezimování.

Ředkvičky můžete vysévat ve skleníku až zhruba do 20. září, načež následuje sklizeň koncem října až začátkem listopadu. Ze všech různých odrůd jsou k celoročnímu pěstování nejvhodnější Kvintara F1, Tercia, Kvinta, Faraon, Zlata, Duo či Slavia. A víte, jak nejlépe na to? Průběžným výsevem. Když totiž budete průběžně každý týden ředkvičky vysévat, tak máte zaručenou postupnou sklizeň a téměř konstantní přísun lahodných a čerstvých ředkviček.

Špenát dokáže snášet až úctyhodných -20 °C. Odrůdy jako Matador či Winterriesen, které jsou určené k přezimování, se vysévají do skleníku od konce září do poloviny října. Vysetí by mělo být do hloubky 1 až 2 cm do řádků, přičemž v řádcích mezi rostlinami udržujeme odstup 4 až 6 centimetrů a mezi řádky pak 20 až 25 cm. Důležité je udržovat vlhký substrát , aby všechna semena vyklíčila a při nízkých teplotách opět zakrývat netkanou textilií. Sice to závisí na počasí v září a říjnu, ale už zhruba za 50 dní lze za první bezmrazé příležitosti sklízet jako takzvaný „babyleaf“ (stádium mladých listů) nebo standardní velké rostliny.

Nejvhodnější je odrůda Larged Leaved a pokud stihnete výsev na začátku září, tak je možné většinu sklidit ještě na podzim. Pokud byste vyseli později, pak přezimuje a lze ho sklízet během dní, kdy nemrzne, hned jakmile doroste do dostatečně velikosti. Správný postup výsevu je do hloubky 1,5 až 2 cm a do řádku, kde mezi sebou mají rostliny odstup 8 až 10 cm a jednotlivé řádky pak 10 až 15 cm. Po vysetí je potřeba důkladně zalít a také udržovat zeminu vlhkou, aby semena vyklíčila rovnoměrně.

Řadíme sem více druhů z čeledi brukvovitých, které rostou i při nízkých teplotách a dokonce rychleji než polníček. Zářnými příklady je například japonská hořčice mizuna, mibuna či hořčice čínská. Výsev provádíme přímo na záhon ve skleníku během září a sklízíme v listopadu. Podobně jako v předchozích případech vyséváme do řádků, anebo na široko. Hloubka výsevu je 1,5 až 2 cm, v případě řádků mezi nimi necháváme 15 cm s 3cm odstupy mezi rostlinami.V nevytápěném skleníku či v pařeništi dokonce můžeme od konce září do listopadu vysévat ve dvoutýdenních intervalech, čímž si zajistíme sklizeň přes celou zimu. Důležité je rostliny také chránit netkanou textilií, kdyby přišly opravdu tuhé mrazy. A kdy sklízíme? Jakmile budou mít rostlinky 15 až 20 cm, tak je odřízneme zhruba 3 cm nad spodními listy, díky čemuž znovu obrazí. Mizuna a mibuna znějí stejně exoticky, jako chutnají.

Další exotičtější rostlinou je Pak Choi. Tato odrůda čínského zelí je zástupcem listové zeleniny s krátkou vegetační dobou. Výsev je proto možný ještě v září, pouze je potřeba pro dobrý vývoj zajistit dostatečnou půdní vlhkost. A dobrý vývoj znamená kvalitní produkci. Jeho křehké listy se hodí jak do salátů, tak k tepelným úpravám.

Na podobné bázi jako uvedené rostliny lze přes podzim a zimu pěstovat i mnoho dalších druhů. V září můžeme vyset také tuto rostlinu, která je podobná tuřínu, ale oproti němu má rychlejší růst. Tento zdravím prosycený poklad vysévejte v září. Obdobně jako v předchozím případě sejeme v září. Pokud jste nikdy neochutnali výhonky hrachu, pak vřele doporučujeme.

Pěstování ve skleníku

Pěstováním rostlin ve skleníků také můžete dosáhnout mnohem vyšší úrodnosti, než bez něj. Ve skleníku můžete zeleninu - stejně jako na záhonu - pěstovat jak ze semen (ředkvičky, mrkev, petržel, salát), tak i z předem zakoupených sazeniček (rajčata, kedlubny, okurky, papriky). Taktéž si můžete ve skleníku předpěstovat vlastní sazenice ze semen. Se samotným výsevem můžete klidně začít už v únoru. Výhodou skleníku navíc je, že v něm lze pěstovat i exotičtější druhy ovoce či zeleniny, které byste jinak na české zahrádce vypěstovali jen stěží. Zkuste si koutek ve skleníku vyhradit také pro pěstování koření a bylinek. Některé (například pažitku a petrželku) sem můžete přenést na zimní měsíce, jiné tu můžete pěstovat po celý rok. Ve skleníku se bude dařit kopru, bazalce, tymiánu či rozmarýnu. Zasadit sem můžete také trs libečku, dobromysl nebo saturejku.

Svůj význam má skleník i pro pěstitele, kteří se zabývají okrasným pěstitelstvím - tedy květinami. Nejen, že si ve skleníku mohou předpěstovat sadbu ze semen, což platí třeba pro různé primulky, astry, afrikány nebo hvozdíky, ale můžete sem i umístit pokojové květiny, kterým nesvědčí suchý a teplý vzduch v bytě. Skleníkové klima bude vhodné pro výsev některých exotických rostlin, například tabáku, durmanu nebo mochyně. Dobře se tam bude dařit i papyru nebo oleandru.

Skleník je velkým přínosem, protože vám umožní prodloužit sezónu pro pěstování a vyprodukovat tedy lahodné plodiny i v zimě. Skleník lze používat po většinu roku. Vyhřívané skleníky dokonce umožňují maximální celoroční využití, ale je potřeba zvážit, zda se náklady na vytápění vyplatí. Pomocí skleníku můžete ve své zahradě vytvořit místo, které je o něco teplejší a příznivější i pro náročnější rostliny. Skleníky chrání před potenciálními škůdci a mohou snížit množství napadení hmyzem. Skleníky jsou také bariérou proti silnému dešti, krupobití a silnému větru.

Až po dlouhé zimě konečně dorazí teplejší počasí, je čas naplánovat, co pěstovat ve skleníku na jaře. Zasejte odolné rostliny, jako je růžičková kapusta, zelí, celer, pórek, hlávkový salát, cibule a hrášek. Vyhřívání pomůže zajistit klíčení. Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky. V polovině jara vypěstujte rychle rostoucí rostliny, jako jsou cukety, tykve a dýně. Kupte si také připravené rostliny paprik a rajčat.

Letní skleník je vhodný pro pěstování mnoha plodin odolných vůči teplu. Mnoho druhů bylin vzkvétá v horkých a suchých podmínkách, takže jsou ideální pro letní skleníkové prostředí. Vyzkoušejte rozmarýn, levanduli, šalvěj, oregano, tymián, majoránku, mátu, bazalku, petržel a pažitku. I melounům se daří v teplejších podmínkách.

Až získáte ve skleníku více místa, ideálně v říjnu a v listopadu, začněte vysévat zeleninu, která bude připravena pro časnou jarní sklizeň. Ze salátů je to například polníček a špenát. Nezapomínejte ani na vysazení vlastních sazenic květáku, hlávkové kapusty nebo kedlubny.

V zimě můžete do skleníku umístit okrasné dřeviny v kontejnerech, trvalky i cibuloviny. I čínské zelí v truhlících lze ve skleníku uchovávat, pouze však v případě, že není příliš tuhá zima. Například celer můžeme vysadit ideálně na konci ledna a papriku již v polovině tohoto měsíce, ta však potřebuje vytápěný typ skleníku. V nevytápěném sadíme až o měsíc později. Začátkem března vyséváme papriky jako přípravu pro následnou květnovou výsadbu ven.

Jak používat skleník pro pěstování zeleniny po celý rok?

  1. Změřte plochu pro pěstování ve vašem skleníku.
  2. Jakmile klíčky vyklíčí, budou muset růst dále na světle a bez mrazu; nevytápěný skleník nemusí být do dubna dostatečně teplý.
  3. U okurek milujících teplo mohou být větrací otvory zavřené, ale vlhkost musí být zvýšena.
  4. Některá zelenina v našich podmínkách nejlépe prospívá venku. Jiné odrůdy se však vyvinuly v teplejším podnebí nebo byly vyvinuty tak, aby se jim dařilo ve skleníkovém prostředí.

Protože téměř všechny odrůdy papriky se přirozeně vyskytují v teplejším podnebí, jsou ideálním kandidátem na pěstování ve skleníku. Chilli a Jalapenos jsou populární volbou, protože jsou vynikající pro přípravu pokrmů, aniž by ve skleníku zabíraly obrovské množství místa. Vzhledem k tomu, že papriky potřebují minimální noční teplotu asi 13 stupňů Celsia, je velmi riskantní mít je venku v našich podmínkách.

Některá rajčata se nejlépe pěstují venku, ale pokud najdete odrůdu vhodnou pro skleníkové prostředí, budete schopni sklízet krásnou úrodu mnohem delší dobu. A s mnohem menším množstvím škůdců!

Okurkám se dobře daří v zemi, v pěstitelských pytlích nebo dokonce v květináčích!

I když je pravda, že kořenová zelenina, jako je mrkev a brambory, může v našich podmínkách růst docela dobře, pěstování ve skleníku znamená, že můžete vysadit uprostřed zimy pro sklizeň v polovině jara a dokonce udržet produkci v provozu až do podzimu.

Je snadné ji pěstovat, roste velmi rychle a je super zdravá.

Kukuřice cukrová, stejně jako každá sladká zelenina, chutná nejlépe, když je čerstvá. Pokud ji pěstujete ve skleníku, budete mít přístup k čerstvé, sladké a lahodné kukuřici. Můžete pěstovat miniaturní odrůdu, abyste ušetřili místo - některé odrůdy také produkují až šest klasů na rostlinu. Kukuřice cukrová může být v našich podmínkách úspěšně pěstována i venku.

Dýně je originální plodinou pro vaše pěstování ve skleníku. Dodává se v široké škále velikostí, tvarů a chutí, takže si můžete vyzkoušet spoustu z nich a najít si své oblíbence.

Růžičková kapusta je skvělé jídlo. Pokud vůči ní tedy nechováte averzi. Tato zelenina pochází z Belgie a je to přímo super zdravá zelenina a jako bonus má vynikající chuť! Dobře se jí daří i v chladnějším počasí. Kapusty jsou skvělé pro sklizeň v zimních měsících, kdy zásoby některých druhů zeleniny klesají.

Salát může být skvělým oživením, protože rychle roste, je velký a krásně zelený. Navíc je lahodnou součástí téměř jakéhokoli jídla! Pokud jej pěstujete ve skleníku, měli byste být schopni sklízet po celý rok.

Některým odrůdám hrášku se daří nejlépe venku, zatímco jiné jsou vhodné pro pěstování právě ve skleníku. Vylaďte jídlo k dokonalosti a vypěstujte si čerstvý hrášek z vlastní zásoby, který se stane hvězdou vašich pokrmů.

Skleníky i fóliovníky poskytují příjemné prostředí pro teplomilnou zeleninu. Výborně v nich prospívají papriky, okurky hadovky, rajčata i lilky. Plodová zelenina potřebuje teplo, světlo, vláhu a živiny. Rostliny v dobrých podmínkách značně narůstají, ale přitom jsou některé druhy náchylné k houbovým chorobám.

Tyčková rajčata pěstujeme u dřevěných tyček nebo kovových spirál, další možností je vodorovně natáhnout drát a od něj spustit provázky k přivazování rajčat. Bez opor by rostliny polehávaly a snadno by je napadly plísně. Okurky hadovky pěstujeme vždy s oporou. Využít můžeme sítě (různé varianty např. kari síť) nebo vhodně vedené provázky.

Papriky jsou sice nižší, ale bez opory dochází k vylamování rostlin. Narůstající plody jsou těžké a pro stonky to je velký nápor. K paprikám dáváme buď dřevěné tyčky (stačí výrazně kratší než k rajčatům) nebo je zajistíme horizontálně nataženými provázky, v tom případě papriky pěstujeme v řádcích. Mochyně (různé odrůdy) mají sice drobnější plody, ale jsou úrodné. Dobře udržované rostliny prospívají a rychle rostou. Opora jim poskytuje ochranu před zlomením a také pomáhá udržovat vzdušnost.

Co pěstovat ve skleníku

Tipy pro úspěšné pěstování ve skleníku

tags: #ceska #zelenina #ze #skleniku #druhy #pestovani