Pokud vám zbyl chléb, který by maximálně chytil ve spíži plíseň, protože na něj už nemáte jednoduše chuť, vrhněte se do přípravy chlebových placiček. Nevěříte, že to může být dobré? Nejprve vyzkoušejte, pak zhodnoťte, protože je to mňamka! Někdo jim říká chleboráčky. Nejspíš je název odvozen od bramboráků, neboť chlebové placičky bramboráky svým zjevem připomínají. Jídlo, které se dá jíst teplé i studené a je jednoduché a chutné. Věřte, že bude nadšená celá rodina a nemusíte jim vykládat, z čeho že ty placičky vlastně jsou.
Chlebové placky patřily mezi nejranější zpracované potraviny. První placky vznikaly z obilí z pražených zrn a později se vyvýjely v neolitické období do nekvašeného nebo kváskového chleba. První chleby pečou Egypťané a později i v dalších civilizacích; nejstarší chlebové placky byly zpracovány na rozžhaveném kameni, často za pouhého slunce. Vznikl tak základ jídelníčku mnoha kultur, který se později rozvinul do široké škály plackových variant včetně pitas, naanů, chapátí, roti a dalších.
V Česku byla nejstarší pec na pečení chlebových placek objevena v Bylanech u Olomouce a historici mají za to, že pochází z období okolo 4800 let př. n. l. S rozvojem kvásku a droždí se chléb stával vzdušnějším a plackám se dostávalo stále větší variabilnosti surovin. Z hlediska časového vývoje tak placky předcházely bochníkům a zůstaly základem jídelníčku mnoha regionů až do současnosti.
Historie dále ukazuje, že na rozdíl od kynutého chleba jsou placky často nekynuté, hutnější a mohou mít tloušťku od méně než 1 mm po několik centimetrů. Různé kultury si vyvinuly své varianty: pita, naan, roti, chapati, tortilly, laváš, lefse a další. V Indii a na Středním východě zůstávají chlebové placky centrem místní kuchyně a jejich příprava je často jednoduchá a rychlá.
Další varianty vznikaly po celém světě z důvodu dostupnosti paliva i surovin. V Indii a afrických a asijských regionech se placky často připravují bez kynutí a slouží jako rychlá a dostupná forma chleba k polévkám a omáčkám.
Výhoda oproti chlebu spočívá v tom, že placky mohou mít tloušťku od méně než 1 mm do několika centimetrů a lze je péct různými způsoby: v troubě, na rozpáleném oleji, na roštu či na pánvi. Dají se konzumovat samotné i s omáčkami, s masem či sýrmi, a slouží jako alternativa k nošení a konzumaci tradičního chleba.
Kaloricky se placky mohou lišit podle typu surovin a způsobu přípravy. Obecně bílé pšeničné chleby bývají kaloricky bohatší než některé plackové varianty (např. naan či tortilla). Placky bývají často nekynuté, což je činí hutnějšími než standardní chléb, a mohou být smažené na oleji, což zvyšuje kalorickou hodnotu.
V dnešním světě patří chlebové placky mezi nejstarší a zároveň nejrozšířenější potraviny. Jsou cenově dostupné, zakořeněné v tradicích různých kultur a jejich široká škála využití podněcuje kuchaře k tvorbě nových variant. Podle některých studií jsou chlebové placky považovány za zdravější volbu vzhledem k možnosti použití celozrnných surovin a snadné flexibilitě pro veganů či alergiky.
Ztvrdlý chleba lze oživit různými způsoby. Jedním z nejjednodušších je příprava ochucené strouhanky - chleba rozmixujte, osmahněte s trochou oleje a dochuťte solí, pepřem a bylinkami. Dají se také vyrobit krutóny do polévky, nakrájené na kostičky a opečené na pánvi s olejem. Někteří používají mléko při namáčení plackových těst a přidávají cibuli pro intenzivnější chuť.
Nepodceňujte svou indickou inspiraci: roti, naan a chapati jsou ukázkou, jak plackové těsto jednoduše vyrobíte i doma. Pro rychlé pokrmy můžete sáhnout po jednoduše připravené plackové směsi a vychutnat si jejich rozmanitost v různých variantách.
Zdravá svačina: placky ze sušených jablek
Indie, Střední východ a Evropa ukazují, že chlebové placky se stále pečou ve velkém množství a jejich uplatnění v kuchyni zůstává bohaté. Placky lze dokončit s náplněmi, omáčkami či sypkami - podle chuti a potřeb rodiny.
Globální trh s chlebovými plackami byl v roce 2018 odhadován na 38,8 miliardy dolarů a v roce 2019 vzrostl na 41,17 miliardy; předpokládá se, že do roku 2026 dosáhne 62,8 miliardy dolarů. Každá země má svůj vlastní chléb, ale placka z mouky, vody a soli bývá common denominátorem většiny regionů; nekvašené i kvašené varianty jsou běžné.
Chléb a placky se liší hlavně v tom, zda jde o kynuté těsto a jaké suroviny se do nich použijí. Placky bývají hutnější a nekynuté, zatímco chléb bývá lehčí a nadýchanější díky vzduchovým bublinám vznikajícím během kynutí.