Řeč je o sirovodíku s chemickým vzorcem H2S, který ve skutečnosti páchne spíše jako zkažená vejce. Sirovodík (sulfan) je jedovatý plyn, který může být v ovzduší nebezpečný při vysokých koncentracích, a přesto existují i poznatky o jeho možném pozitivním vlivu v malých dávkách. Z pohledu domovních vodních systémů a ohřívačů vody (bojlerů) však jeho produkce bývá spíše problémem než přínosem a často souvisí s bakteriální činností či chemickými reakcemi uvnitř zařízení.
Sirovodík je jednou ze základních forem výskytu síry v přírodě. Přirozeně se vyskytuje v některých „sirných bakteriích“ a může vycházet z různých zdrojů, například z podzemních vod. Dále vzniká sirnými bakteriemi či chemickou reakcí uvnitř ohřívačů vody. Voda s nízkým obsahem kyslíku, železem a mangánem je náchylná k tvorbě H2S. Ohřívače vody mohou poskytnout prostředí pro konverzi sulfátu do plynu sirovodíku, zvláště pokud jsou v systému přítomny anodové kovy a probíhají korozní procesy.
Většinou pach po shnilých vejcích po uvaření nemusí znamenat hygienický problém s kvalitou vody. Sirovodík se do vody může dostat různými mechanismy, a jeho vnímání ve vůni u vařených vajec bývá spojeno s bakteriální aktivitou a chemickými procesy v ohřívači či ve vodě samotné. Oxidací ve vodě lze H2S transformovat na sírany; tato reakce může probíhat vzduchem (provzdušňováním) i pomocí silných oxidačních činidel. V některých případech je zápach z vajec způsoben kombinací krmiv, metabolismem bakterií a specifickými podmínkami v prostředí, ve kterém byla vejce skladována a vařena.
Některé tabulky a diskuse z diskusních fórech ukazují, že zápach ve vejci nemusí vždy znamenat zkažení, ale závisí na kontextu, jako jsou krmiva, podmínky chovu nosnic, a konkrétní prostředí skladování. Chcete-li minimalizovat riziko zápachu ve vařených vejcích, doporučuje se pečlivá hygiena a údržba krmiva nosnic, pravidelné čištění a dezinfekce technických systémů a zajištění konstantní nízké teploty skladování po uvaření. V každém případě je důležité rozlišovat mezi zápachem po síře a skutečnou zkažeností, která bývá provázena nepříjemnou chutí a rychlým zhoršením kvality potraviny.
U čerstvých vajec, která po uvaření zapáchají jen v některých případech, může být důvodem i specifická skladovací permutace, krmivo či dokonce chování slepic. U některých lidí se objevují příběhy, kdy jedno z deseti vajec bylo vždy špatné, i když ostatní byly čerstvé a z kvalitního chovu. V některých případech je možné, že zápach vychází z vnitřních procesů ve vejci, které nemusí rychle znamenat zkaženost, ale spíše z lokální bakteriální činnosti a metabolismu.
voňavé domácí cukroví s ořechy a kořením