Copyright © pohodanovapec.cz 
Roky nám lékaři spílají, nesolte jak diví, necukrujte všechno a vždy. A výsledek? „Dnes do výživy mluví každý. Protože každý už někdy jedl housku a připálil čaj. Je třeba si uvědomit, že je to velmi složité téma,“ řekla Věra Adámková, přednostka preventivní kardiologie z IKEMu na odborné konferenci iniciativy Vím, co jím. „Před mnoha lety si lidé museli najít med od lesních včel, aby měli něco sladkého. První cukr je znám od dob Karla IV., kdy se s ním sladilo maso i brambory. Jako s šafránem už ale dávno s cukrem nezacházíme. Sladkosti jsou poměrně snadno dostupné, jak finančně, tak i nabídkou, a ze sváteční sladkosti se stala všední a každodenní záležitost. „Doporučení nebo spíše tolerovaná spotřeba cukru se dnes pohybuje kolem dvaceti kilogramů, my ale v České republice máme spotřebu dvojnásobnou, v Americe dokonce tří až čtyřnásobnou,“ říká Věra Adámková. Ale možná se blýská na lepší časy. Prof. MUDr. Největší spotřebitel cukru? Lékaři by ale přes pozitivně vyhlížející trend rádi znali přesnější statistiky, ze kterých by mohli detailně vysledovat, jaké spektrum lidí cukr kupuje. Byť jisté náznaky již mají. Jiné velké studie jim totiž ukazují, že mezi největší konzumenty cukru patří mladí muži a senioři. „Senioři si raději dají vlastní upečenou buchtu než plátek masa, který se jim špatně kouše,“ říká Věra Adámková a doplňuje: „Docela nás ale děsí i fakt, že od roku 2002 přibývá spotřeba cukru u mužů mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, významně u nich také stoupá BMI. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že pokud je alespoň jeden rodič obézní, je jeho dítě v osmdesáti procentech také obézní. A už „pouhá“ nadváha rodičů zvyšuje riziko obezity u dětí dvakrát až třikrát. Ale cukr samosebou nejsou jen kostky v cukřence, což mnozí lidé, kteří k prof. Adámkové chodí, často vůbec netuší, resp. si to neuvědomují. Podle lékařů spotřeba pšeničných výrobků úzce souvisí se spotřebou soli. V pečivu údajně spotřebujeme velkou část soli z celkového denního příjmu. Lékaři bědují, že to s námi jde od desíti k pěti, že si jednoduše nedáme říct. Zatímco Světová zdravotnická organizace doporučuje konzumovat denně pět gramů soli, tedy dva gramy sodíku, my si klidně dopřejeme i třikrát více. „Dobře edukovaný pacient přinese z osmdesáti pěti procent pravdivě sestavený jídelníček, protože je mu jedno, co si myslíte o něm i o tom, jestli jí špatně nebo dobře. Takový pacient má v jídelníčku kolem deseti gramů soli. Ve spotřebě soli si mezi Evropskými státy držíme společně s Maďarskem prvenství. Shodně konzumujeme denně čtrnáct až šestnáct gramů soli. V Evropě se ale toto číslo pohybuje mezi osmi až dvanácti. V Německu, Rakousku a Švýcarsku je to dokonce pouze šest gramů. close Cukr a sůl by měly být konzumovány s mírou v doporučených dávkách google Chcete upřednostnit v Google naše články? Cukr a sůl. Jak jistě tušíte, přílišné množství obou zmiňovaných dochucovadel tělu nesvědčí a způsobuje řadu zdravotních komplikací. Když se budeme soustředit na naše srdce, příliš mnoho soli vede k vysokému krevnímu tlaku. A pokud si myslíte, že jediné, čemu škodí cukr, jsou zuby a štíhlá linie, jste na omylu. Které dochucovadlo je ale horší? Jak by dopadl jejich souboj?
Už od malička nám bylo vtloukáno do hlavy, že příliš mnoho cukru v naší stravě škodí a podepisuje se především na stavu našeho chrupu. V kombinaci s nedostatečným pohybem vede zvýšený příjem cukru k obezitě, ale i dalším vážným zdravotním komplikacím. Ani sůl ale za svým odvěkým rivalem nestojí v pozadí, jelikož při vysoké konzumaci se rychle přiblížíte k hodnotám ohrožujícím vaše zdraví, a krevní tlak raketově stoupá.
Rizika zvýšené konzumace soli: Lidské tělo by bez sodíku fungovat nemohlo. Ke správné funkci nervových vzruchů, zatínání svalů i udržení správné rovnováhy vody a minerálů potřebujeme denně přijmout dle webu Harvardské univerzity zhruba 500 mg sodíku denně, což odpovídá zhruba 1,3 g soli. Doporučené denní množství je o něco vyšší a činí pět gramů na osobu a den. Zhruba čtyři gramy jsou ukryté v potravinách, tudíž na solení vám už zbývá pouhý jeden gram. Nadměrná konzumace solise vede ke zvýšení krevního tlaku, riziku infarktu či mrtvice, poškození ledvin a kostí. Sůl je nad zlato, ale ani bez cukru se lidské tělo neobejde.
Rizika příjmu cukru: Smrtelná dávka cukru se podle webu Martina Barny pohybuje kolem 450 gramů. Dospělý člověk by neměl denně pozřít více než třicet gramů volných cukrů, což je asi sedm kostek cukru. Nadbytečný příjem cukru vede k obezitě, cukrovce, ateroskleróze a dalším rizikům. Volné cukry a choroby, riziko předčasných úmrtí a souvislost s kardiovaskulárním zdravím jsou potvrzeny v několika studiích.
Fruktóza a sacharidy: Fruktóza má vyšší obsah cukru v ovoci a některých výrobcích; nadbytečný příjem vede ke zvýšené tvorbě triacylglycerolů a rizikům metabolického syndromu. Celkový příjem sacharidů by měl tvořit 50-60 % energetického příjmu; volný cukr max 8-10 %. Příjem přirozeně se vyskytujících cukrů by neměl překročit 10 % energetického příjmu.
Velká část reklamy propaguje sladká a slaná jídla, která vytvářejí návyk a zvyšují poptávku. Průmyslové potraviny často manipulují se „vrcholy blaha“ - množstvím cukru, soli a tuku ve výrobku, aby bylo pro spotřebitele lákavé a motivovalo ho ke koupi. Odborníci upozorňují na to, že snižování jedné ze složek bývá vyváženo zvýšením dvou zbylých.
Historie a poznámky: Kelloggovi ukázali, jak může cukr změnit slazené cereálie a jak obchodně zrodila slazené snídaně. Will Kellogg prosazoval slazené cereálie, John byl proti, a nakonec došlo k právním sporům. Tento příběh ilustruje tlak průmyslu na sladké výrobky a vliv na veřejné zdraví.
Abychom lépe porozuměli spojení cukru, soli a zdraví, je důležité znát rozdíl mezi monosacharidy, disacharidy a polysacharidy, a jejich vliv na stabilitu krevního cukru a pocit sytosti. Sacharidy by měly hradit 50-60 % energetického příjmu; volné cukry co nejnižší, ideálně 8-10 %. Uvyklý režim a pravidelné stravování pomáhají vyvarovat se nárazových výkyvů krevního cukru a s tím souvisejících chutí k jídlu.
Sůl i cukr mají své role v jídelníčku, ale nadměrná konzumace zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku, obezity a dalších chorob. Klíčem k zdravému srdci je střídmost a vyváženost: dostatek draslíku z ovoce a zeleniny, menší příjem sodíku a omezování vysoce zpracovaných potravin. Při posuzování potravin sledujte nutriční tabulky a vybírejte produkty s nižším obsahem soli a cukru. Důležité je pochopení, že i když se konzumace cukru a soli může zdát neškodná, jejich dlouhodobé působení na organismus má významné dopady na zdraví.
Copyright © pohodanovapec.cz
