Copyright © pohodanovapec.cz 
Děda nás k obědu hrál na hrnek od medu - tajemná věta, která v sobě spojuje vzpomínku, tradici, jazykovou kuriozitu i obraz dávných zvyků spojených s medem. V tomto textu se podíváme na smysl a pozadí slovního spojení, na historické i kulturní souvislosti medu v českých zemích a na praktické využití medu v domácnosti a lidovém léčitelství.
Věta „děda nás k obědu hrál na hrnek od medu“ evokuje dobovou atmosféru domova: hrnek od medu jako předmět denní potřeby, děda jako vypravěč či hudebník, který dokáže z obyčejného předmětu udělat hudební nástroj nebo pobavení. Je to kombinace obrazu rodinného sdílení a lidové tvořivosti, kde běžné věci mění svou funkci. Tento obraz lze chápat i jako symbol continuity tradice: med jako surovina s významem v kuchyni i rituálech, hrnek od medu jako relikt starších časů a děda jako nositel paměti a zvyku.
Jiráskovy Staré pověsti české v jedné ze svých nejslavnějších pasáží popisují výstup praotce Čecha na Říp a jeho okouzlení okolní krajinou. Se slovy „To je ona, země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, strdím oplývající!“ ji předává svému lidu a my se ptáme - co tím strdím vlastně myslel? No přeci med. Lze tedy mezi med a strdí položit rovnítko? Kde se vlastně vzalo, to strdí? Pojďme se na to podívat pěkně popořadě.
Dříve, ve staročeských textech, strdí obecně skutečně znamenalo med. Zcela přesně to byla plástev plná medu, v té době symbol hojnosti a úrodnosti a také důvod, proč ho praotec Čech používá při popisu kraje báječného. V současnosti strdí platí za knižní slovo. V odborné včelařské terminologii strdím označujeme „medem (pylem či plodem) zanesené dílo volně žijících (divokých nebo zdivočelých) včel“.
Teď se zaměříme přímo na slovo strdí. Je středního rodu (to strdí), ale nejdříve prý znělo strda (rod mužský), či spíše stred (rod ženský). Z druhého pádu slova stred (bez té strdi) se možná časem zformovala podoba strdí. Prapůvodní slovo je opravdu hodně staré, ostatně v různých variantách se vyskytovalo pro označení medu ve všech slovanských jazycích.
Jak se tedy strdí dostalo do úst praotce Čecha? Fráze „země mlékem a strdím oplývající“ se pro popis země zaslíbené objevila již v Bibli. Do legendárního příběhu o příchodu Čechů ji proto použil jeho tvůrce Kosmas, který se při tvorbě inspiroval dávnou lidovou pověstí. Od něj větu převzali další kronikáři (Dalimil, Václav Hájek) a nakonec též Alois Jirásek. S vývojem češtiny a novými překlady zároveň došlo k nahrazení strdí medem.
V dávných dobách se med považoval za jídlo bohů, zdroj věčného mládí nebo dokonce nesmrtelnosti a včely byly posvátné. Průkopníky v chovu včel byli však staří Egypťané. Ti jako první vyráběli úly a med používali k výrobě nejrůznějších mastí, konzervování jídla i mumifikaci. Ve starověkém Římě bylo včelařství jedním z hlavních řemesel.
V české historii se med objevuje například při výstupu praotce Čecha na horu Říp. Už od 11. století české země med vyvážely a pravidelně se zde konaly medové trhy. Naši předci tedy nebyli od pravdy daleko, když med považovali za cenný. Med je potravinou, kterou lidstvo využívá po tisíciletí, a v archeologii se jeho používání datuje až do doby kamenné - jsou doklady člověka sbírajícího med z včelího hnízda. Egypťané věřili, že včely vznikly ze slz boha slunce Ra; med byl ceněn pro své léčivé vlastnosti a byl používán při balzamování mrtvých i v hrobkách faraonů jako potrava pro posmrtný život. Z Egypta také pochází nejstarší dochovaný med.
Řečtí filozofové a lékaři jako Hippokrates doporučovali med pro jeho léčivé účinky. Med byl v historii využíván jako konzervační prostředek a v lékařství; v Evropě byl důležitou komoditou v obchodu, než byl postupně nahrazen cukrem. Statistiky ukazují významné producenty: nepřekvapivě Čína (462 028 tun medu, což představovalo 31 procent celosvětové produkce), místo patří trochu nečekaně Turecku a třetí USA.
V úlu panuje vždy řád a pořádek. Každá včela má svou funkci - krmička, čistička, strážkyně nebo nosička, a to vždy podle věku. No a jedna královna. Česká republika je zemí s největším počtem včelařů v poměru k naší rozloze.
Med má spoustu léčivých a blahodárných účinků. Komfort pro vaše hrdlo: Lžička medu rozpuštěná v ústech vytvoří jemný ochranný film, který přispívá k pocitu pohody v krku. Zlaté mléko: Sklenice teplého mléka s medem před spaním je tradice, která přetrvává generace.
Domácí pleťová maska: Naneste tenkou vrstvu medu na čistou tvář. Včelí med je díky svým hydratačním vlastnostem miláčkem přírodní kosmetiky. Péče o namáhané rty: Trápí vás suché rty v mrazivém počasí? Regenerační lázeň: Přidejte dvě lžíce medu do vany.
Cítíte odpolední útlum v práci nebo vás čeká náročný trénink? Med může posloužit i jako rychlý zdroj energie. Zdravější pečení: Díky medu zůstává pečivo vlhčí a delší dobu měkké.
Aby si med zachoval své unikátní vlastnosti (vitamíny, minerály a vzácné enzymy), uchovávejte ho v temnu, suchu a při teplotě do 25 °C. Upozornění: Med je potravina a součást zdravé, vyvážené stravy. Není určen pro děti mladší 12 měsíců.
Naši předkové si ochucený med jistě dopřávali, přestože to nemáme nikde doložené. Zato máme potvrzené, že u nás ochucený strdí určitě dostanete. Byť mu říkáme hezky česky ochucený med. Tak dobrou chuť, ať vám ochucený med chutná.
Med a jeho obrazy se objevují i v lidových písních, frazémech a příslovích. Věta „země mlékem a strdím oplývající“ ukazuje, jak hluboce byl med vnímán jako znak úrodnosti a slibu lepšího životního standardu. V lidové kultuře se med váže ke svatebním obřadům, slavnostem a hostinám - a možná právě z těchto kontextů přichází i obraz dědy, který „hraje na hrnek od medu“ jako součást rodinného veselí a sdílení.
| Účel | Jak použít | Poznámka |
|---|---|---|
| Uklidnění krku | 1 lžička medu rozpuštěná v ústech | Vhodné pro dospělé a děti nad 1 rok |
| Spánek a relaxace | Sklenice teplého mléka s medem před spaním | Tradiční „zlaté mléko“ |
| Pleťová péče | Tenounká vrstva medu na čistou tvář jako maska | Hydratační účinky |
| Regenerace pokožky | 2 lžíce medu do koupele | Relaxační a hydratační |
| Pečení | Nahradit část cukru medem | Pečivo zůstane měkčí |
Med je potravina s bohatou historií, která prostupuje kulturními i jazykovými vrstvami českého prostoru. Slovo strdí nám připomíná staročeské kořeny a obraz země „mlékem a strdím oplývající“ spojuje biblické metafory s lidovým vnímáním přírodní hojnosti. V každodenním životě pak med zůstává důležitým pomocníkem - v kuchyni, v lékárničce i v koupelně.
Takže až příště uslyšíte, že „děda nás k obědu hrál na hrnek od medu“, můžete si představit nejen veselou rodinnou scénu, ale i hluboký kulturní a historický kontext, který za touto jednoduchou větou stojí.
Copyright © pohodanovapec.cz
