Na nenápadný uzenářský výrobek vyráběný z vepřového boku - anglickou slaninu - se v aktuálním vydání zaměřil spotřebitelský časopis dTest. Anglická slanina najde v kuchyni hned několikeré využití. Hodí se při vaření nebo si ji lze dát jen tak s pečivem.
Ačkoli patří mezi tradiční české uzeniny, masná vyhláška ji oficiálně nezná. Pro složení slaniny chybí pravidla. Česká anglická slanina je tradičně tepelně opracovaná a lze ji konzumovat bez další úpravy. Asi největším rozdílem mezi ostrovním a naším výrobkem je způsob zpracování.
Složení slaniny většinou není nijak složité přečíst. Maso, tuk, dusitany a sůl, v případě méně kvalitních i nějaké to éčko navíc. V případě dvou výrobků dokonce velmi výrazně nižší. Jinak řečeno, mají její složení i kvalitu pouze ve své režii a jediné, co musí dodržet, je složení uvedené na obalu.
Ani tak si většina výrobců s uváděním pravdivých údajů hlavu nedělá. Ani s tím si ale v mnoha případech hlavu nelámou, jak ukázaly výsledky dTestu, který se mimo jiné zaměřil na deklarované hodnoty masa, tuku nebo soli.
Ze 17 vzorků totiž plně vyhovělo pouhých šest. Do testu bylo zařazeno 17 vzorků nakoupených v různých obchodech. Test uzenin provádí redakce dTestu poměrně pravidelně. tentokrát je to o anglické slanině. Bez potíží laboratorní maraton proběhlo pouze šest z nich, což činí anglickou slaninu jednou z nejproblematičtějších uzenin, jaké kdy dTest testoval.
Problém slaniny, která je u nás hojně konzumovaná a oblíbená, je ten, že ji masná vyhláška oficiálně nezná. Což je mimo jiné důvodem, proč mohou výrobci s jejím složením „čarovat“. Problémem nebyla kvalita masa nebo způsob zpracování. Problémem byly nepřesné údaje na obalech klamoucí spotřebitele. A právě s deklarovanými údaji byl největší problém.
U části testovaných výrobků laboratoř zjistila nižší hodnoty než ty napsané na etiketách. U části testovaných výrobků laboratoř zjistila nižší hodnoty než ty napsané na etiketách. „U dvou výrobků jsme zaznamenali rozdíly v obsahu vepřového boku, které již nebylo možné vysvětlit nejistotou měření. U anglické slaniny značky Albert/Česká chuť naměřila laboratoř pouze 76,3 % vepřového boku namísto avizovaných 85 %. U druhého výrobku Billa/Clever byl rozdíl ještě vyšší: 83,9 % oproti uváděným 94 %. Nedodržení slibovaného obsahu klíčové ingredience je závažným klamáním spotřebitelů,“ vysvětlila na webu spotřebitelské organizace dTest Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, s tím, že obě tyto slaniny kvůli tomu získaly nedostatečné hodnocení.
S nepřesnými výživovými tabulkami se laboratoř setkala i v případě měření tučnosti. I tučnost byla u řady slanin uváděná nepřesně. Nejvýraznější rozdíl odhalila u značky Naše maso Anglická slanina krájená - její nutriční tabulka uváděla 30% tučnost, podle naměřených hodnot má ovšem výrobek 66,2 % tuku. Nejvýraznější rozdíl v laboratoři naměřili u výrobku Naše maso Anglická slanina krájená, která byla současně s cenou 52,60 Kč / 100 g nejdražší ze všech testovaných vzorků. V obsahu tuku klamalo 10 ze 17 výrobků.
I v měření soli se mimo úředně tolerovanou odchylku ocitlo několik výrobků. Výrobek Lidl/Pikok Pure byl výrazně slanější, než by zákazník dle obalu čekal. laboratoře 2,93 g/100 g, ačkoliv obal uváděl 2,2 g/100 g. Mimo toleranci se ocitly i slaniny značek Naše maso a Ponnath.
Dalším z hodnocených kritérií byl obsah dusitanů a dusičnanů. Jedná se o konzervační látky, které ve slanině zamezují produkci nebezpečného botulotoxinu, zároveň dodávají typickou růžovou barvu a chuť. Dusitany chrání slaninu před nebezpečným jedem botulinem a dávají jim růžovou barvu. Mají však i svou nevýhodu - při zahřátí na vysokou teplotu se z nich mohou vytvořit karcinogenní nitrosaminy.
Z testovaných výrobků se problém vyskytl například u slaniny značky Lidl / Pikok Pure, která na obalu sice uváděla obsah bez přídavku konzervantů, nicméně výsledky měření ukázaly, že se v ní dusitany a dusičnany přesto objevují. Výrobek, který ve svém složení přítomnost dusitanů nezmiňuje, tak může být pro spotřebitele lákavý. Výsledky měření ale zklamaly. Slanina Lidl/Pikok Pure nejenže dusitany i dusičnany obsahovala, ale dokonce u ní laboratoř zaznamenala jedny z nejvyšších koncentrací těchto látek.
„Výrobce sice nepoužil přímo konzervant E 250, ale v receptuře zmiňuje několik rostlinných ingrediencí, které mohou dusičnany obsahovat přirozeně, a mohly se tak dostat do finálního výrobku. Z našeho pohledu ale jde o matení spotřebitele,“ vysvětlila Hoffmannová a dodala, že v porovnání s ostatními slaninami laboratoř dokonce zaznamenala jednu z nejvyšších koncentrací těchto látek.
Na závěr pak dTest dodává, že senzorické hodnocení vzhledu, chutě, vůně a konzistence dopadlo u sledovaných slanin mnohem lépe než chemické složení. Test jako obvykle zahrnoval i senzorické hodnocení. Při něm 7mi členná komise sledovala a známkovala vzhled, chuť, vůni a konzistenci. d krájené anglické slaniny se očekávají soudržné netrhající se plátky typického proužkovaného vzhledu s případným tmavým krajem. Výrazná chuť i vůně mají evokovat čerstvou uzeninu, na skusu má být slanina pevná.
Body se naopak ubíraly za nesoudržné rozpadavé plátky, nevýraznou chuť i vůni či jakékoliv nepříjemné pachy a příchutě. Chybou byla i přílišná měkkost na skusu.
Nejvyšší počet bodů v testu získala Tesco Anglická slanina. Solidní kvalitu za nejvýhodnější cenu nabídla Lidl/Pikok Anglická slanina. U anglické slaniny si situaci vedoucí ke vzniku nitrosaminů lze snadno představit, například při jejím opékání na pánvi.
Výrobek Lidl/Pikok Pure sice nepoužil přímo konzervant E 250, avšak receptura zmiňuje několik rostlinných ingrediencí, které se u ostatních výrobků neobjevují. Konkrétně šlo o mangold, acerolu, mrkev a rozmarýn. Ty mohou dusičnany obsahovat přirozeně a dokážeme si představit, že se tak dostaly i do finálního výrobku. Obsah dusičnanů a dusitanů tak byl zcela srovnatelný s ostatními „běžnými“ slaninami.
| Aspekt | Co dTest zjistil |
|---|---|
| Počet testovaných vzorků | 17 (6 plně vyhovělo) |
| Obsah vepřového boku (příklady) | Albert/Česká chuť 76,3 % vs deklarovaných 85 %; Billa/Clever 83,9 % vs 94 % |
| Tučnost (příklad) | Naše maso: deklarováno 30 %, naměřeno 66,2 % |
| Dusitany/dusičnany | Byly nalezeny ve všech vzorcích; Lidl/Pikok Pure mezi nejvyššími koncentracemi |
| Sůl | Lidl/Pikok Pure: 2,93 g/100 g vs obal 2,2 g/100 g |
Výsledky testu ukazují, že u anglické slaniny je důležité sledovat nejen chuť a vzhled, ale i přesnost deklarací na obalu. Přesvědčte se sami při nákupu - vybírejte značky s průhledným složením a důvěryhodnými výsledky testů.