Copyright © pohodanovapec.cz 
Starověcí Arabové jedli vepřové maso. Že muslimové a židé nejedí vepřové maso, ví každé malé dítě. Že je to z náboženských důvodů, vám také asi řekne kdekdo. Nová studie amerického antropologa Richarda W. Reddinga přichází s nečekanými poznatky: lidé, kteří žili na Arabském poloostrově v době mezi roky 5000 a 2000 před Kristem normálně prasata chovali a jejich maso konzumovali. Další z teorií tvrdila, že Arabové i židé měli kočovné předky - a v těchto kmenech, které relativně rychle mění bydliště, byla prasata extrémně nevhodná. Professor Redding má vlastní vysvětlení záhadného zmizení vepřů z jídelníčku na Blízkém východě. Viní z toho kuřata. Právě příchod drůbeže by mohl být příčinou úbytku vepřů a posléze jejich rituálního zákazu. Proč? Vepř potřebuje na vytvoření jednoho kilogramu masa 6000 litrů vody, zato kuřeti stačí „pouhých“ 3500 litrů. Navíc dávají, na rozdíl od prasat, také vejce, která se velmi snadno a rychle transportují i konzumují. V horkém prostředí se maso velice rychle kazí - když zabijete vepře, máte rázem velký problém s tím, co s masem uděláte. Prasata se v této konkurenci stala bezcennými - a proto se přestala chovat.
Zrod hinduismu pro mnohé, především indické obyvatelstvo, měl hluboký význam, který přetrvává až do dnes. Nejenže se jedná o nejstarší dosud existující náboženství, ale také výrazně změnilo životy mnoha lidí. Hinduisté věří v nadpřirozenou existenci, tajemství duše a vesmíru jako celku. Zajímavým a důležitým faktem je, že hinduismus není náboženství, které bychom si mohli zvolit, ale náboženství, do kterého se musíme narodit, abychom se mohli stát hinduistou v pravém slova smyslu. Ačkoli se to zdá jako jednoduchá záležitost, opak je pravdou. Již v historii toto náboženství mělo mnoho podob, díky kterým se rozdělilo do čtyř kast, jinak zvaných varny.
Hinduismus představuje velké množství morálních pravidel, kterými se příslušníci tohoto náboženství řídí. My jsme se zaměřili na stravování, které má pro hinduisty velký a hluboký význam. Stravování hinduistů je typické a známé striktním dodržováním vegetariánství. Cílem naší práce je získat relativně velké množství informací o stravování hinduistů a seznámit s nimi naše široké okolí. Tématem stravování v hinduismu se zabývá článek The meat - free life 2), který pojednává o základní tradici hinduismu, kterou je vegetariánství a především odmítání vepřového masa.
Prvním a také hlavním důvodem odmítání masových pokrmů je především to, že každý život pokládají za rovnocenný a důležitý. Dodržování tohoto zvyku je důsledek víry v převtělení do další fáze života a tento jev se obecně nazývá karma. Dalším ovlivňujícím faktorem jejich stravování je individuální vnitřní zákon, obecně známý jako Dharma, který by měl být dodržován, jestliže jedinec má být v rovnováze s přírodními zákony a podstatou samotného bytí.
Kolektiv autorů knihy Svátky světových náboženství 3) se zabývá samotnými tradicemi a zvyky, které hinduisté dodržují na jednotlivé hinduistické svátky. Jednotlivé hinduistické pokrmy jsou typické pro různé hinduistické svátky. Jedním z významných hinduistických svátků je svátek Holí. Tento svátek patří bohu Višnuovi, kdy mu hinduisté vzdávají dík. Den před tímto svátkem se podpaluje oheň, který je známý jako Holika. V tomto ohni má shořet veškeré zlo z minulého roku, poté může začít nový rok. Lidé do tohoto ohně házejí zrnka rýže, kamínky nebo písek. Tento rituál symbolizuje zničení všech špatných myšlenek. Svátek je završen označením všech účastníků tečkou, která se dělá z popela. To symbolizuje celkovou očistu duše.
Kniha také popisuje obřady v životě jednotlivce, jako například iniciační rituál. Iniciační rituál se koná 40 dnů po narození dítěte a 6 měsíců po narození potomka se oslavuje odstavení kojence od matky. Tento obřad doprovází krmení dítěte pevnou stravou, což často bývá takzvaná obětní rýže. Článek The Pillar of life 4) je jedním z článků, který se zaměřuje na Ájurvédu a základní pravidla správného stravování. Jídlo by mělo být zpracováno z čerstvých surovin a podáváno v poklidné atmosféře.
Mezi svátky s významným stravovacím rámcem patří Makar Sankranti, Mauni Amavasya, Rámnavámi a Diwali. Půst se drží na mnoha svátcích a bývá rozšířen i o pravidelné půsty jednou týdně. Při svátku narození Kršny se jí khír, sladký pokrm připravený z rýže v ogeněném mléce ochuceném kardamomem a dalšími dochucovadly. Diwali, svátek světla, je spojen se slavnostmi, jídlem a tradičním oblečením. Pokrmy bývají slané i sladké, hlavní jídlo často zahrnuje pulao a tandoori kuře.
Toto téma je pro hinduisty atraktivní a v Indii je možné setkat se s vysokými školami ajurvédy, kde se studuje ta problematika. Ajurvéda je indická tradiční medicína, která dokáže lidi léčit téměř z čehokoliv díky dokonalému vědomí o vlastnostech potravin. Hinduisté věří, že každé jídlo je úzce spojeno s Bohem a že jídlo je nositelem vědomé energie ovlivněné působením předchozího děje s potravou. Tímto způsobem se rostliny vrací Bohu, zatímco naše tělo není určeno k přijímání zvířat.
V české i indické společnosti lze vidět rozdíly v etikete stolování. Hinduistům stačí lžíce, protože jejich jídla neobsahují maso, ke kterému je zapotřebí nůž a vidlička. Chleba se jí rukama, a pravá ruka je preferována kvůli představám o čistotě. Před zahájením stolování je na stole prasád - tradiční cukroví ze sladkých kuliček a kokosu. Hinduisté považují každou konzumaci jídla za velký obřad a konzumaci provádějí s úctou. Většina hinduistů v ČR odmítá česká těžká jídla, ale nevyhýbají se českým polévám; naopak vyhledávají čínské, vietnamské či indické restaurace.
Respondent Radim Paluš uvádí, že hlavním důvodem proč nejí česká jídla je přítomnost masa a vajec a také cibule a česneku. Hinduisté se snaží upravovat česká jídla do zdravější podoby a masové pokrmy nahrazují rostlinnou variantou. Půst a období půstu jsou v hinduistické tradici rozšířenější než v židovsko-křesťanských kruzích. Postní období u různých církví má své specifické rysy, ale hinduismus klade důraz na pravidelné půsty během svátků a na duchovno spojené s jídlem.
Jak funguje kypřící prášek v pečení
Rovněž se uvádí, že židovské stravovací předpisy vycházejí z Tory a Talmudu. Kashrut (košer stravování) vymezuje povolené a zakázané druhy zvěře, způsob zabíjení (šochet) a pravidla oddělení masitých a mléčných pokrmů. Půst v židovství bývá vyhlašován v specifických příležitostech, jako Jom Kipur. Muslimové dodržují pět pilířů islámu, mezi nimi i půst v Ramadánu, a vyhýbají se vepřovému, alkoholu a některým druhům masa. Pokud jde o hovězí maso, hinduisté původně hovězí maso konzumovali, avšak postupně bylo po celé Indii jeho porážení zakázáno, zejména po vzniku dynastie Guptů, a dnes je v mnoha regionech tabu, v jiných výjimkou pro vyšší kastu.
V Indii je maso stále součástí jídelníčku, přesto čtvrtina až pětina populace dodržuje vegetariánskou dietu a koexistuje s velkou poptávkou po mase. Krávy jsou posvátné a klíčové k posvátným aspektům hinduismu, ačkoliv ve svátečních příležitostech bývalo hovězí maso konzumováno. Situace se za poslední století mění, s nárůstem konzumace drůbeže a masa v některých regionech a se zvyšující se dostupností masných výrobků. Chov drůbeže roste a 45 % veškerého zkonzumovaného masa v Indii představuje kuřecí maso.
V českém environmentu a zdravotní kultuře hraje roli omezení masitého jídla, avšak hinduisté v ČR často preferují vegetariánskou kuchyni a hledají restaurace, které vyhovují jejich stravovacím pravidlům a duchovnímu záměru. Důraz na čerstvost surovin, tradiční koření a dharmu se projevuje i v české adaptaci jejich jídel a postojů k jídlu jako k duchovní praxi.
Hinduisté typicky dodržují vegetariánství a vyhýbají se masu z etických a duchovních důvodů, včetně víry v karmu a dharmu. Význam stravování v hinduismu je provázán s vírou, rituály a kulturou stolování, která zahrnuje prasád, půsty během svátků a důraz na čistotu a šťávnost jídla. Zároveň se ukazují regionální odlišnosti a historické změny v konzumaci masa, zvláště co se týče hovězího masa a konzumace masa obecně ve vztahu k kastám a sociálním strukturám. Hinduistické svátky, jako Holí, Diwali, Rámnavámi a další, jsou spojeny s tradičními pokrmy a půsty, které odrážejí duchovní význam jídla a jeho očistný charakter.
Copyright © pohodanovapec.cz
