Dvojí kvalita potravin je tématem, které v posledních letech rezonuje napříč Evropskou unií i jednotlivými členskými státy. Od roku 2021, kdy v Česku začal platit zákaz dvojí kvality potravin až do roku 2023 provedla SZPI řadu rozsáhlých monitoringů v České republice a dalších členských státech EU. Cílem těchto šetření bylo vytipovat produkty, u nichž by mohlo docházet k porušení zákazu dvojí kvality. K dubnu 2024 bylo porušení zákazu dvojí kvality konstatováno pouze v jednom případě. Za poslední tři roky se problematika dvojí kvality potravin posunula významně kupředu.
Regionální přizpůsobení: někteří výrobci uvádějí na různé trhy produkty s odlišnými příchutěmi nebo variantami. Například na Slovensku bylo dlouhodobě problematické postihovat dvojí kvalitu zboží. Od 1. července 2024 však na Slovensku vstoupila v účinnost nová spotřebitelská legislativa, která mimo jiné zavedla novou nekalou obchodní praktiku. Odlišnost musí být podstatná. I podstatná odlišnost může být obhajitelná. Pokud se zboží liší v podstatné složce nebo vlastnosti, může obchodník tento rozdíl odůvodnit objektivními a legitimními faktory. O takové faktory půjde zejména v případě, že rozdíl ve složení vyplývá z lokálních právních předpisů.
Další potenciálně zajímavou odchylkou od české právní úpravy je skutečnost, že zatímco česká právní úprava postihuje uvádění potravin se znaky dvojí kvality, slovenská právní úprava považuje za nekalou praktiku explicitně „pouze“ marketing zboží se znaky zakázané dvojí kvality. Je však jisté, že potravinová správa má zájem je provádět. Vzhledem k tomu, že ŠVPS vydala jeden metodický pokyn ke kontrolám (SZPI ČR má k dispozici již 5).
Ačkoli se regulace zpřísnila a kontroly pokračují, téma dvojí kvality rozhodně není uzavřené. Jedna firma, jeden výrobek, rozdílná kvalita. Věděli jste, že se potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem můžou v různých zemích EU lišit? Aneb když dva říkají totéž, není to totéž. Tkví Achillova pata v neošetřené legislativě?
Odhalení českých průzkumů: Dvojí kvalitu potravin řešily dva průzkumy, které Ministerstvo zemědělství ČR zadalo Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Jejich výsledky byly zveřejněny v červenci a říjnu letošního roku. Testy podstoupila řada výrobků v kategoriích dětské výživy, mléčných, masných nebo rybích výrobků, pracích prášků, privátních výrobků obchodních řetězců. Jednotlivé výrobky testující zakoupili v České republice, Německu, Rakousku, Slovensku a Maďarsku. Na základě prvního testu zjistili, že z 21 testovaných výrobků bylo 13 odlišných, 5 mírně odlišných a 3 byly stejné. V druhém testu z října 2017 se ukázalo, že z 21 testovaných výrobků bylo 11 odlišných, 3 mírně odlišné a 7 bylo stejné.
Jak vytěžit maximum z každé ryby
Testy ukázaly konkrétní rozdíly: luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco česká verze slouží drůbežímu separátu. Německé rybí prsty mají větší podíl masa než české. Kečupy obsahují rozdílné množství rajčat. Špagety pro český a slovenský trh vyrábějí z běžné pšenice, zatímco pro rakouský z tvrdé pšenice. Průzkumy se rozšířily i na Slovensko, kde Slovensko s Rakouskem srovnávalo potraviny zakoupené na území Rakouska s těmi slovenskými.
Evropská Komise v nedávné době uvedla, že dvojí kvalitu potravin a zboží považuje za významný problém a bude mu věnovat plnou pozornost. Brusel dokonce uvolní členským státům na testování kvality potravin a dalšího zboží až 50 milionů korun. Podle českého ministra zemědělství Mariana Jurečky by nejlepším řešením bylo změna evropské legislativy. V současné době však neexistují pevná pravidla vycházející z evropské legislativy, která by zamezila provozování dvojí kvality potravin a nejedná se tedy o porušení předpisů.
Počátek prosince 2022 a první případ dvojí kvality potraviny na českém trhu: po půl roce od platnosti novely zákona o potravinách, která dvojí kvalitu legislativně vymezila, došlo k potvrzení prvního takového případu. Případ pišingrů 7Days Bake Rolls s příchutí pizza se týká použití palmového oleje u výrobků na našem trhu, zatímco v Německu a Rakousku byl použit slunečnicový olej. Výrobek byl stažen z trhu a výrobce ho věnoval potravinovým bankám.
A co ČS spotřebitelů? Sdružení českých spotřebitelů je jednoznačného názoru, že pokud je na trhu výrobek zavedený pod určitým názvem, je klamáním spotřebitele, pokud se uvádí na různé trhy s různými vlastnostmi, zejména pokud odlišná receptura může ovlivnit kvalitu i cenu. Téma bylo otevřeno ve zprávách i v různých strukturách EU a český postoj byl reagovat na změny Legislativy EU a české novely zákona o potravinách z roku 2021.
Novela zákona č. 174/2021 Sb., která vstoupila v účinnost 12. května 2021, zavádí tzv. zákaz dvojí kvality potravin. Česká potravina a cizí potravina se mohou na první pohled zdát totožné, ale při bližším pohledu se odlišují v množství a kvalitě složek. Dohlížet na dodržování zákazu má Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která bude oprávněna udělovat pokuty za porušení zákazu. SZPI vydala několik verzí metodiky pro kontrolu dvojí kvality; první verze vyšla v únoru 2020 a k sjednocení postupu došlo postupně.
Období klidu do 22. května 2022 bylo vyhlášeno SZPI, aby provozovatelé mohli adaptovat na novou pravidla a vzájemnou spolupráci členských zemí. Po vydání čtvrté verze Metodiky byla vyhlášena tzv. „klid zbraní“ až do 28. května 2022. Od té doby se směrnice i národní legislativa vyvíjejí a dohlížení nad dodržováním pravidel zůstává v kompetenci SZPI a dalších dozorových orgánů.
Je potřeba chápat rozdíl mezi „totéž“ a „jiné“ složení či vlastnosti v různých zemích EU. Pro spotřebitele znamená dvojí kvalita riziko klamání a nárůst cen za jiné parametry. Informace o kvalitě a složení potravin by měly být dostupné, aby si spotřebitel mohl vybrat výrobek odpovídající jeho požadavkům.
| Rok | Klíčový krok | Dopad | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 2021 | Zákon č. 174/2021 Sb. - zákaz dvojí kvality | První legislativní rámec v ČR | Účinnost květen 2021 |
| 2022 | „Klid zbraní“ do 28.05.2022 | Adaptace provozovatelů | Spolupráce EU |
| 2023 | Monitoring SZPI | Podrobné posouzení trhů | Min porušení zaznamenáno |
| 2024 | Pokyn SZPI a koordinace s EU | Pokračující dohled | Pokračující vývoj |
Skutečná efektivita novely a její dopad na spotřebitele i podniky bude nadále záviset na aktivním uplatňování pravidel, mezinárodní spolupráci a schopnosti regulátorů vyvažovat potíže s regionalizací trhu a právními odlišnostmi.