Copyright © pohodanovapec.cz 
Říká se mu Fabergého vejce. Originálů existuje na světě jen kolem padesáti. Jedna z novodoných verzí je nově k vidění v Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem.
Jde o mistrovské dílo, na kterém jeden trutnovský zlatník dennodenně pracoval celý půlrok. „Tady máme to zlaté vejce, vyrobené na zakázku. Nahoře, když se odklopí víčko, tak je přesná kopie této naší budovy ve zmenšeném měřítku. Je to úplně přesné, včetně okýnek vyřezaných z bílého zlata,“ ukazuje Luboš Bláha, majitel galerie.
Přišli jsme do místnosti, kde je dominantou jedna jediná vitrína uprostřed. Už to evokuje u návštěvníka pocit, že se jedná o něco velmi vzácného. „Ano, je to mimořádné. Jedná se o novodobou verzi Fabergého vejce.“
Peter Carl Fabergé byl ruský zlatník a klenotník hugenotsko-německého původu. Většina by určitě řekla, že známý klenotník pochází z Francie. Není tomu tak, Fabergé měl ruskou národnost, ostatně vyrostl v prostorných bulvárech Petrohradu.
Vyrůstal v rodině Gustava Fabergé, tudíž jeho celé jméno je dle ruských zvyklostí Karl Gustavovič Fabergé. Kořeny klanu vedly až do francouzské Pikardie, Fabergé se řadili k hugenotům, ti museli po zrušení Nantského ediktu uprchnout. Po zhruba 115 letech (okolo roku 1800) přesídlil Peterův dědeček Carl do tehdejší ruské provincie Pernau u Baltu v jihozápadním Estonsku.
Otevření petrohradské klenotnické dílny firmy Fabergé v roce 1842 završilo dosavadní snažení rodiny a otevřelo jí v novém prostředí nečekané možnosti. Po něm dílnu převzal o třicet let později už se zkušenostmi z učení u respektovaných zlatníků v Německu, Francii i Británii.
Peter se s klenotnickým řemeslem seznamoval nejprve v dílně vyhlášeného frankfurtského odborníka Friedemanna, formální vzdělání pak ukončil absolutoriem na šperkařské škole v Hanau. Společně s bratrem Agathonem, který se věnoval navrhování šperků, začali dobývat ruský trh.
Myšlenka spojit tradici ruských Velikonoc se zlatnickým a šperkařským uměním se u carského dvora setkala s mocnou odezvou. Alexandr III., nadšený nápadem, se rozhodl udělat radost své manželce, rozené princezně dánské, a u klenotníka jí objednal první velikonoční vajíčko.
Luxusní dárek byl dokončen v dubnu 1885, 1. května téhož roku už jej držela v ruce Marie Fjodorovna. První velikonoční vajíčko vyrobil pro cara Alexandra III. u příležitosti 20. výročí zasnoubení carského páru klenotník ze slavné šperkařské rodiny Peter Carl Fabergé. První vejce má název Slepice a cara vyšlo na 4 000 rublů. Ve smlouvě se Fabergé zavázal, že jeho produkt bude obsahovat překvapení, což samozřejmě splnil. Po otevření bílého smaltového vejce nalezla carevna zlatý žloutek. To však nebyl konec, v náplni se skrývala ještě malá slípka s diamantovými oči.
Carevnin úžas nad manželovou pozorností a chvála překrásného dárku zajistila firmě Fabergé výsadní postavení u dvora a samotnému Peterovi titul vrchního carského zlatníka a dodavatele. Od roku 1885 se začala firma specializovat na výrobu vajíček pro ruský carský dvůr. Od té doby dostávali členové carské rodiny podobné klenoty pravidelně až do roku 1916. Tradici obdarování totiž převzal i Alexandrův syn Mikuláš II., který k deseti Fabergého vejcím ve sbírce otce přidal dalších čtyřicet těchto klenotů. Zadával výrobu dvou - jedno pro manželku a jedno pro matku.
Vejce o průměrné velikosti 10-15 centimetrů vyráběli klenotníci po dobu delší než rok z porcelánu, slonové kosti, případně z křišťálu. K jejich zdobení používali zlato kombinované s perlami a drahokamy. Zlatý základ zdobily drahokamy či gravírování v duchu „neo“ stylů, zvláště rokoka, empíru a stylu Ludvíka XVI. Uvnitř skrývala vejce různé figurky, stavby či portréty, někdy i pohyblivé.
Uvnitř prvního vejce byla zlatá skořápka - žloutek, v němž seděla zlatá slepička, a v té se nacházela replika ruské imperiální koruny ozdobená rubínovým přívěskem. Nápady vycházely od Fabergého i od jeho spolupracovníků, s nimiž rodák z Petrohradu vyráběl zlatnické a umělecké předměty pro šlechtu, včetně carské rodiny.
Vejce jsou osazena drahokamy, používají se smalty a speciální laky. „To se dříve používalo, tato technologie je stará nějakých 400 let, dříve se na drahé zlaté předměty používaly smalty. Jsou to různé vrstvy, použity jsou různé speciální laky.“
V případě novodobého exponátu z Galerii minerálů: „Vejce i s podstavcem má 27 centimetrů. Celé je vyrobeno ze čtrnáctikarátového zlata, bylo na něj použito 850 gramů zlata. Je osázené 273 broušenými diamanty. Potom jsou tam vybroušené ametysty z Brazílie, model naší galerie je vytvořen z bílého zlata. A kameny jsou speciální modré a černé smalty.“
K nejcennějším patří vejce, které zadal pro svou ženu Alexandru v roce 1897 jako upomínku na korunovaci. Fabergému trvalo více než rok, než vyrobil miniaturu, kterou hodlal ukrýt do nitra zlatého vejce - zmenšenou kopii kočáru použitého při korunovaci. Kola jsou z platiny, okna z horského křišťálu a dveře lze otvírat. Aby byla zmenšenina co nejvěrnější, chodil se Fabergé opakovaně dívat na skutečný předobraz. Ke zdobení vejce se pak inspiroval císařským korunovačním pláštěm.
Chutný oběd: Gratinovaná vejce
K zvláštnosti některých klenotů patří, že jsou spojené s hodinami, v každou celou z něj vyskočí kohoutek osázený diamanty, mává křídly a kokrhá. V roce 2007 se jedno takové vejce vydražilo za téměř devět milionů liber (asi 358 milionů korun).
Poslední výtvor z Fabergého dílny zhotovený před bolševickou revolucí v Rusku v roce 1917 bylo vojenské vejce z oceli, protože drahokamy a drahé kovy nebyly k mání.
Revoluce roku 1917, pád režimu a brutální vyvraždění carské rodiny znamenaly definitivní konec starého světa. Pro Petra Fabergého nastaly zlé časy. Znárodněním podniku a založením zaměstnaneckého komitétu přišel téměř o veškerý majetek. Aby zachránil alespoň holý život, spěšně opustil Rusko a přes Finsko uprchl do německého Wiesbadenu, kde se natrvalo usadil. Zemřel v září 1920 během návštěvy syna ve švýcarském Lausanne.
Tragický osud tvůrce kopírovala také jeho díla. Ve víru revolučního běsnění se některá ztratila, jiná byla zničena a řada prodána nastupujícím režimem do zahraničí. Potomci slavného klenotníka postrádali geniálního ducha otce a předků a v jejich díle dále nepokračovali. Až v roce 1989 dospěli Fabergého potomci k rozhodnutí prodat ji dávnému souputníku, firmě Viktor Mayer, sídlící v německém Pforzheimu.
Fabergého značka změnila vlastníky mnohokrát: v roce 1989 skupina Unilever zaplatila za značku 1,55 miliardy dolarů. Až do roku 2013 vlastnil značku britský těžař drahokamů Gemfields Group. V srpnu prodal značku americké investiční společnosti SMG Capital a hodnotu značky zaplatil nový majitel 50 milionů dolarů, což ukazuje na výrazný pokles ceny značky ve srovnání s minulostí.
Opět v ruských rukách: Za SMG Capital stojí investor do technologií Sergej Mosunov, Rus usazený ve Velké Británii. Značka Fabergé se tak opět vrátila do ruských rukou.
Těchto klenotů se dochovalo jen několik desítek. Údaje o současném počtu dochovaných Fabergého vajec se liší, uvádí se většinou, že těch „carských“ je k dispozici čtyřicet tři. Vejce z carských sbírek byla zčásti odvezena z Ruska, některá později prodaly sovětské úřady.
K vidění jsou v muzeích, několik jich má ve sbírkách britská královská rodina, zakoupili je prarodiče současného krále Karla III. Devět Fabergého vajec koupil prostřednictvím aukce před několika lety od americké nakladatelské rodiny Forbes ruský oligarcha Viktor Vekselberg a převezl je zpět do Ruska. Zaplatil za ně přes sto milionů dolarů. Celkem vlastní Fabergého vajec patnáct.
Simpsonovi a Fabergé: Podle seriálu Simpsonovi má několik vajec i springfieldský boháč Monty Burns. V roce 1989 byla uspořádána největší výstava carských vajec, v americkém San Diegu bylo k vidění 26 exponátů (devět jich zapůjčila Moskva).
Jednu z novodoných verzí Fabergého vejce bude možné vidět v Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku po dobu letních prázdnin. Naše fabergého vejce vyrobil zlatnický mistr původem z Moskvy, který ale léta žije v Čechách. V roce 2022 se pustil do práce a z 850 gramů 14 karátového zlata a z 273 broušených diamantů vytvořil „poklad“ našeho muzea.
Tohle fabergého vejce má ale také své tajemství. Uvnitř vejce se totiž nalézá miniatura budovy našeho muzea vyrobená z bílého zlata. Na zlaté vejce se dívá také manželka Luboše Bláhy Karla. Chtěla jsem se zeptat, jestli by nebylo lepší mít tento unikát u sebe v obývacím pokoji. Ale pochopila jsem, že asi nikoliv. „Myslím si, že tady je to krásné, lidé si to mohou prohlédnout a je to taková úžasná rarita.“
Čí to byl nápad, pořídit si Fabergého vejce? „Já znám zlatníka Kornějeva, který je původem z Ruska. Už je mu hodně let a tak mi říkal, Luboši, než umřu, tak vyrobím jedno vejce pro tebe. Protože on je umí dělat. Tak jsme si pořád říkali, jaké vejce. Potom jsme postavili galerii a jeho Fabergého vejce ukazuje přesnou kopii této naší budovy,“ dodává s úsměvem Luboš Bláha.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Výška vč. podstavce | 27 cm |
| Materiál | 14karátové zlato |
| Množství zlata | 850 g |
| Počet broušených diamantů | 273 |
| Další kameny | ametysty z Brazílie, speciální modré a černé smalty |
| Speciální prvek | Miniatura galerie z bílého zlata |
Takzvaná Fabergého vejce se stala synonymem nádhery klenotů ruského carského dvora i předrevolučního Ruska obecně. Peter Fabergé vyrobil v průběhu let 1882-1917 na 150 000 kusů šperků a klenotů a stal se jednou z nejvyhledávanějších šperkařských firem světa.
Revoluce znamenala konec zlatých vajec, ne značky. Peter Carl Fabergé se sice proslavil zlatými vejci, klenotnickou značku ale založil v roce 1842 už jeho otec Gustav. Revoluce v roce 1917 skoncovala nejen s carskou rodinou, ale i s klenotnictvím, které bylo zestátněno a později zastavilo výrobu. Fabergého rodina z Ruska uprchla a rozptýlila se po světě. Vnuci zakladatele společnosti posléze ve dvacátých letech minulého století v Paříži založili novou firmu. Od té doby měla značka Fabergé už mnoho majitelů.
I v dnešní době ale pokračuje pátrání po zmizelých vejcích. Ztratilo se například hned druhé s názvem Slepice v košíku. I dnes platí, že tato díla jsou unikátní poklady, které je nutné vidět na vlastní oči.
tags: #fabergeho #vejce #historie #a #zajímavosti
Copyright © pohodanovapec.cz
