Fazol obecný: Podmínky klíčení a pěstování
Fazol obecný (Phaseolus vulgaris, syn. P. communis, syn. P. compressus, syn. P. esculentus) je nejrozšířenější druh v Evropě a patří mezi jednoleté, teplomilné, luskové zeleniny.
Historický původ a související využití se odhaduje na 8 až 11 tis. let př. Kr. Uváděna jsou dvě genetická centra: Andská vysočina od Peru po Bolivii a středoamerická oblast (Mexiko, Střední Amerika). Fazole byly v předkolumbovské Americe hlavní složkou potravy indiánů, kromě kukuřice, tykví, brambor a manioku.
Díky příznivému složení a vysokému podílu bílkovin optimálního složení byly v období středověké a raně novověké Evropy využívány jako potravina řešící hladomory a účinný prostředek k potlačování epidemických chorob.
Fazol se původně vyskytoval v liánovité (pnoucí) formě; mnohaletým šlechtěním a výběry se postupně ustálila převládající forma keříčkového typu. V genobance ČR se vyskytuje asi 1 100 položek fazolu. Fazol je rostlina jednoletá.
Fazol obecný - Phaseolus vulgaris
Formy růstu fazolu
Jsou rozlišovány dvě základní formy vzrůstu: pnoucí levotočivé rostliny délky 2 až 4 m a převládající keříčkové formy zakončené květenstvím ve výšce do 60 cm. Keříčkové fazole se dělí růstem na determinantní (vegetační vrchol je na hlavním výhonu) a indeterminantní s více vrcholy vyrůstajícími z paždí (pater) hlavního výhonu.
- Keříčkové: Tvoří drobná semena, která mohou být bílé, žluté, hnědé či černé. Na rozdíl od popínavých druhů mají krátkou lodyhu zhruba 50 cm. Keříčkové fazole se vysévají ve vzdálenosti 30 cm - 50 cm, jednotlivé řádky jsou od sebe vzdáleny cca 40 cm.
- Pnoucí: Ty většinou bývají náchylnější na vlivy počasí. Na druhou stranu je můžete pěstovat i na balkóně, kde je necháte proplétat dřevěnou konstrukcí u zdi. Tyto odrůdy sice vstupují do plodnosti o něco později, zato však můžete pravidelně sklízet mladé lusky až do podzimu. Pnoucí fazole se sadí ve sponu cca 80 cm x 70 cm. Do jedné jamky zasaďte 3 - 6 kusů semen. Aby se fazole mohla pnout, nesmíte k ní zapomenout zapíchnout dostatečně dlouhou a pevnou tyčku nebo nějakou jinou oporu.
Vlastnosti fazolu
Fazol je samosprašný, opylení cizím pylem je výjimečné. Lusky jsou různé délky (7-30 cm) a na příčném řezu ploché, oválné až kulovité. Velmi variabilní je barva lusků a také je rozdílná barva, velikost i tvar semen. To vše včetně habitu rostliny, délky vegetační doby i dalších morfologických i biochemických vlastností jsou základní odrůdové znaky. Charakteristické je také kožovité oplodí s pergamenovým endokarpem i tuhými vlákny na hřbetním i břišním švu.
U zeleninových odrůd je to vlastnost velmi nežádoucí; prioritu mají jemné lusky bez přítomnosti tuhých vláken a blan, tzv. složení suchých semen je podle různých autorů uváděno hodnotami: bílkoviny 20-27 %, tuky 0,9-2,4 %, sacharidy 55-63%, vláknina 3-4%. Dále obsahují mnoho minerálních látek (vápník, draslík, hořčík, sodík, jód, železo, fosfor), vitaminy A, B, v luscích vit. C. To vše ukazuje na látky velmi prospěšné pro zdravou výživu.
Fazol obsahuje ale i některé látky škodlivé až jedovaté (lektiny, kyanogení glykosidy, toxalbuminy atd.) Tyto nepříznivé vlastnosti jsou úspěšně odbourávány tepelnou úpravou (70 °C). Nebezpečné mohou být otravy syrovými lusky i nedozrálými semeny. Pro snížení vlivu nadýmání je popsána řada postupů - namáčení, příp.
Podmínky klíčení a výsevu
Fazol vyžaduje dobře propustné a úrodné půdy s dostatkem pohotových živin a pH 6-7. Nutné je zajištění dostatku vláhy v době klíčení a vzcházení a pak nasazování lusků. Optimální teplota pro klíčení je kolem 15 °C, neměla by klesnout pod 10 °C. Podle toho se volí termín výsevu: od poloviny května do poloviny června, optimálně 20. května. Hloubka výsevu je cca 5 cm (4 až 8), do řádků nebo do hnízd (spon 40 × 30 nebo řádky 50 cm). Po zasetí je vhodné válení a rozrušení škraloupu. Semeno při rovnoměrném výsevu vzchází obvykle za 1-2 týdny.
Semena se vysazují přímo na stanoviště, a to nejdříve v druhé polovině května a nejpozději do konce června. Vše záleží na aktuální teplotě. Teplota vzduchu by neměla klesnout pod 15 ºC a teplota půdy pod 10 ºC. Ideální je teplota okolo 20 ºC.
Keříčkové odrůdy se vysévají do hloubky 3 cm a do sponu 40 x 40 cm. Stanoviště by mělo být slunečné nebo polostinné, s dostatečnou vzdušnou vlhkostí. Půda by měla být lehčí až středně těžká, vlhká a s neutrálním pH. Rostlinám dopřejte dostatečnou zálivku. Rostliny je možné přihnojovat organickými hnojivy v době růstu. Jakmile dojde k tvoření květů, již rostliny nehnojte. Pokud pěstujete fazole v první trati, pak přihnojovat nemusíte vůbec.
Sklizeň
Pokud chcete zpracovávat celé lusky, pak se sklízejí v době, kdy jsou čerstvé a po ohnutí lehce křupnou. Naopak fazole pěstované pro zrno se sklízejí v době, kdy lusky zaschnou a semena dozrají a vybarví se.
Zralost plodu zjistíme tak, že lusk přelomíme. Lom by měl být hladký a sklovitý. Nezralé lusky jsou měkké a po sklizni rychle uvadají. Lusky, které jsou pružné a mají vyvinutá semena nebo lusky, jejichž lom není rovný (z obou stran je vláknitý) nejsou vhodná k mražení a zavařování.
Zralé lusky protrhávejte každý den, díky tomu podpoříte kvetení a prodloužíte dobu sklizně nějen u popínavých, ale i u keříčkových odrůd. Dobou pro sklizeň fazolí je obvykle konec léta, záleží však na termínu výsadby i zvoleném druhu.
Odrůdy fazolí
Počet odrůd v rámci světa je několik tisíc, v rámci EU jsou registrované odrůdy v tzv. Do oběhu lze uvádět všechny odrůdy registrované ve Společném katalogu.
Zde je několik příkladů odrůd:
- Keříčková fazole Maxi (Phaseolus vulgaris L., Maxi): Je to například keříčková fazole Maxi (Phaseolus vulgaris L., Maxi).
- Keříčková fazole Divara (Phaseolus vulgaris L., Divara): Dalším zástupcem je keříčková fazole Divara (Phaseolus vulgaris L., Divara).
- Keříčková fazole Negra (Phaseolus vulgaris L., Negra): Keříčkovou odrůdou odolnou vůči chorobám je Negra (Phaseolus vulgaris L., Negra) kvetoucí fialovými květy. Plody jsou černé barvy.
- Keříčková fazole Golden Teepee (Phaseolus vulgaris L., Golden Teepee): Zlatožluté lusky vyčnívají z bohatých listů keříčkové odrůdy Golden Teepee (Phaseolus vulgaris L., Golden Teepee). Dají se snadno sklízet a bývají označovány jako tzv.
- Neckargold (Phaseolus vulgaris L., Neckargold): Stejnou barvu lusků má i odrůda Neckargold (Phaseolus vulgaris L., Neckargold). Jedná se však již o odrůdu popínavou.
- Neckarkönigin (Phaseolus vulgaris L., Neckarkönigin): Dlouhé, plné, masité, zelené lusky má odrůda Neckarkönigin (Phaseolus vulgaris L., Neckarkönigin).
- Fazole nádherná (Vicia faba L., Dreifach weiße): Alternativou s bílými květy, bílými klíčky a lahodnými bílými plody je fazole nádherná (Vicia faba L., Dreifach weiße).
Ochrana rostlin
Užití herbicidů jen v nutnosti při silném zaplevelení a na větších plochách. Základem je dodržování doporučené agrotechniky, volba vhodných odrůd a používání certifikovaného osiva, resp. balených standardních osiv. V případě nutnosti je možné použití pesticidů s odkazem na metodiky. Na malých plochách a u zahrádkářů je chemické ošetření nevhodné.
Fazole obecné nejsou nijak zvlášť náchylnou rostlinou, přesto se může stát, že zejména popínavé druhy fazolí, nějaký škůdce či choroba napadne. Nejčastěji vyskytujícími jsou antraknóza, květilka všežravá a zrnokaz fazolový.
- Antraknóza: se v první fázi projevuje hnědými skvrnami na mladých luscích a v druhé fázi žlutohnědými či červenohnědými skvrnami na zrnech.
- Květilka všežravá: je v první fázi larva požírající děložní lísky ještě v půdě, čímž poničí vegetační vrchol rostliny a v druhé fázi se z larvy po 2 - 4 týdnech vylíhne hmyz. Účinnou prevencí je moření osiva a nepěstování fazolu po bramborách a brukvovitých rostlinách.
- Zrnokaz fazolový: je brouk kladoucí vajíčka na lusk a jeho larvy se prožerou do zrn v nichž se zakuklí a po vylíhnutí požírá uskladněná zrna. Prevencí proti napadení tímto broukem je opět každoroční změna stanoviště, uklízení pozůstatků sklizených rostlin a uskladnění sklizených fazolí v mrazícím boxu v němž při teplotě - 18 °C zrnokaz spolehlivě zahyne. Semena napadená zrnokazem je možné zničit mrazem. V Permasemínkách se nám osvědčilo umístit dobře vysušená semena po sklizni do mrazáku s teplotou -18°C a nechat je tam cca tři týdny. Tak se lze zbavit veškerých vývojových stádií tohoto škůdce.
Světle zelené, později hnědé skvrny na listech a luskách způsobuje antraknóza fazolu. Přenáší se osivem, proto je dobré semena mořit.
Půdu udržujeme nakypřenou a bez plevelu. Dostatek vláhy je nutný pro dobrý výnos i v období květu a zakládání lusků. Fazole mají mělký kořenový systém, takže se zalévají přímo ke kořenům. Nesmí se přemokřit, protože pak hrozí houbové choroby, na které jsou fazole náchylné.
Abychom zajistili dostatek slunečního svitu pro květy a posléze pro lusky, je možné listy trochu protrhat. Ale pouze do začátku květu. Pak již do rostlin nezasahujeme.
Hnědnutí listů a lusků způsobuje sluneční úpal. Rostlinu chráníme netkanou textilií. Při poškození mrazem rostliny špatně klíčí, žloutnou, poškozené rostlinné části zasychají. Před mrazem je chráníme netkanou textilií.
Tabulka shrnující základní informace o pěstování fazolí:
| Kritérium | Hodnota |
|---|---|
| Teplota pro klíčení | 15 °C (neměla by klesnout pod 10 °C) |
| Termín výsevu | Polovina května až polovina června |
| Hloubka výsevu | Cca 5 cm |
| Spon | 40 x 30 cm (keříčkové), 80 cm x 70 cm (pnoucí) |
| pH půdy | 6-7 |
