Copyright © pohodanovapec.cz 
Fazol obecný (Phaseolus vulgaris L.) je jednoletá bylina z čeledi bobovitých, která pochází ze Střední a Jižní Ameriky a patří mezi nejstarší kulturní plodiny. Má ovíjivý stonek dlouhý až 3 m, některé odrůdy jsou v tzv. keříkové formě, se stonkem přímým. Ze stonku vyrůstají střídavé trojčetné řapíkaté listy. Květy jsou obvykle bílé či červené, někdy i jinak zbarvené. Plodem je známý lusk, který obsahuje podlouhlá semena, jež mohou mít nejrůznější barvu a velikost v závislosti od odrůdy.
Rod Phaseolus L. zahrnuje více než 200 druhů. Hospodářský význam v našich klimatických podmínkách má fazol obecný (Phaseolus vulgaris L.). Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus L.) a fazol měsíční (Phaseolus lunatus L.) se pěstují pouze v malém množství na zahrádkách. Všechny tři druhy mají mnoho forem, největší rozmanitostí se vyznačuje fazol obecný. Má dvě variety - fazol keříčkový (var. nanus) a fazol popínavý (var. ...). Známe odrůdy se zelenými, žlutými, fialovými nebo žíhanými lusky rozmanité velikosti. Známe více než 25 druhů odrůd fazolí. Všechny druhy fazolí (lat. Phaseolus), s vyjímkou bobů, známých již starým Římanům, pocházejí z tropické a subtropické zóny Nového světa.
Fazole jsou významným zdrojem rostlinných bílkovin vhodným i pro vegany a vegetariány. Obsahují také vysoký podíl vlákniny, díky čemuž zasytí na dlouhou dobu a zároveň mají nízkou kalorickou hodnotu. Při pravidelné konzumaci přispívají ke snížení hladiny cholesterolu. Mají nízký glykemický index, jejich konzumace proto působí pozitivně na zdravotní stav při cukrovce. Lusky obsahují aminokyseliny, flavonoidy a glukoniny, které snižují obsah cukru v krvi. Fazol se proto uplatňuje v čajích jako pomocný lék při lehčích formách cukrovky a má mírné močopudné účinky. Fazolové lusky zbavené semen se používají na léčebné účely. Obsahují triterpenové glykosidy, cholin, alantoin, arginin, kyselinu křemičitou a minerální látky. Mají močopudný účinek a zároveň snižují hladinu cukru v krvi. Přidávají se proto do čajových směsí používaných při nemocech ledvin, revmatických potížích a také jako podpůrná léčba při cukrovce. Z fazolové mouky se v lidovém léčitelství připravují obklady na špatně se hojící rány a ekzémy.
Fazol je teplomilná rostlina, která je náročnější na prostředí než většina ostatních luskovin. Pro pěstování je vhodné slunné, dobře chráněné stanoviště; nevhodné jsou větrné polohy a mrazové kotliny. Vhodná je lehčí propustná písčitohlinitá a hlinitopísčitá půda s dostatkem humusu a vápníku, s neutrální nebo slabě zásaditou reakcí. Nevhodná je kyselá půda a půda těžká s vysokou hladinou spodní vody.
Fazole jsou teplomilné a klíčí teprve při minimální teplotě 8 °C. Optimální teplota je 25 °C. Při nižších teplotách okolo 5 °C se výrazně zpomaluje růst. Optimální teplota v době květu je 20 - 25 °C. Během klíčení snese teploty 2 - 5 °C. Pro růst je však minimum 10 °C. Fazol je mělce kořenící rostlina, proto je poměrně náročná na zálivku. Zaléváme jen ke kořenům, protože jsou fazolky náchylné na houbové choroby. Zálivka by měla být pravidelná, půda by však neměla být přemokřená. Nesnáší hnojení hnojem.
Pro výživu mají význam i stopové prvky - molybden, zinek, bór a měď. Minimální doporučená dávka dusíku je 40 kg.ha-1. Dojde-li k zaorání slámy po obilní předplodině, je nutné dávku dusíku zvýšit minimálně na 60 kg.ha-1. Ve fázi kvetení je možné podpořit nasazení květů a lusků dávkou dusíku 10 - 15 kg.ha-1. Hnojení fosforečnými a draselnými hnojivy závisí na jejich zásobě v půdě. Orientačně lze doporučit 25 - 40 kg P.ha-1 a 80 - 120 kg K.ha-1.
Semena vyséváme v době, kdy teplota půdy neklesá pod 10 °C, což znamená od poloviny května do poloviny června. Vyséváme po 15. květnu a nejpozději do 20. Keříčkové druhy vyséváme po 3 - 4 semenech, pnoucí druhy po 5 semenech do jamek 3 - 5 cm hlubokých. Vzdálenost řádku by měla být 30 - 40 cm, v řádku 15 - 20 cm. Semena je možné vysévat do sponu 35 x 35 cm. Popínavé druhy sejeme na vzdálenost 60 - 80 cm. K růstu vyžadují oporu.
Po výsevu je důležité udržovat záhon bez plevelů. Po druhé okopávce nakopčíme půdu k řádkům nebo hnízdům, aby rostliny nepoléhaly. Poslední okopávku provádíme před začátkem květu. Pravidelně zaléváme přímo ke kořenům. Zhruba 60 - 70 dní od výsevu začínáme sklízet lusky. Sklízíme je postupně, podle termínu jejich výsevu. Zralost plodu zjistíme tak, že lusk přelomíme. Lom by měl být hladký a sklovitý. Nezralé lusky jsou měkké a po sklizni rychle uvadají.
Porosty fazolu jsou často napadány chorobami a škůdci, kteří značně ovlivňují dosaženou výnosovou úroveň. Z viróz má hospodářský význam obecná mozaika fazolu a žlutá fazolová mozaika. Velmi často bývají vzcházející porosty napadeny bakteriózami (Pseudomonas phaseolica, Xanthomonas phaseoli). Ochrana proti bakteriózám spočívá ve výsevu semen bez napadení, v moření osiv, pěstování odrůd se zvýšenou odolností.
Z houbových chorob způsobuje značné výnosové ztráty komplex kořenových a krčkových chorob. Nejobávanější chorobou fazolu je antraknóza, kterou způsobuje houba Colletotrichum lindenmuthianum. Světle zelené, později hnědé skvrny na listech a luskách způsobuje antraknóza fazolu. Přenáší se osivem, proto je dobré semena mořit. Z škůdců fazol často napadá květilka všežravá, jejíž larvy požírají vegetační stvol a listy. Účinnou prevencí je moření osiva a nepěstování fazolu po bramborách a brukvovitých rostlinách.
Tipy pro úspěšné pěstování a sklizeň fazolí
Sklízí se v době, kdy lusky a celá rostlina zasychají a semena ve spodních luscích jsou úplně zralá, vybarvená a tvrdá, ale nevypadávají. Při velkoplošném pěstování byla uplatňována především dělená sklizeň, z důvodu nízkého nasazení prvních lusků. Po výmlatu je nutné fazol předčistit a odstranit nežádoucí příměsi. Vlhčí materiály je nutné dosoušet na obsah vody 12 %.
Pro sklizeň se pěstují jak suchá semena, tak nezralé lusky. Pokud chceme rostlinu na lusky, k tomu účelu se hodí fazol zahradní, jehož lusky jsou lehce stravitelné a bohaté na bílkoviny, minerální soli, provitamín A. Lusky snižují hladinu cukrů v krvi, proto by měly být zařazeny do pravidelného jídelníčku diabetiku. Konzumují se po tepelné úpravě. Hodí se také k mrazení a zavařování.
Již více než 130 let známe neobvyklé, ale velmi výhodné partnerství mezi luštěninami a bakteriemi vázajícími dusík (rod Rhizobium). Tato symbióza umožňuje rostlinám využít atmosférický dusík, který je pro ně jinak nedostupný. Symbióza ukazuje na fenomén neuvěřitelné schopnosti rostlin rozlišit mezi přáteli a nepřáteli, přičemž umožňují přátelům, aby vstoupili a společně vytvořili oboustranně spolupracující alianci.
Tuto symbiózu umožňuje tvorba specializovaných kořenových orgánů zvaných hlízky (anglicky „nodules“). Rhizobium vypouštějí tzv. nodulující faktory: lipo-chitooligosacharidy, které spouštějí reakci rostliny, a sice otočení kořenových vlásků okolo bakterií, což ve finále umožní bakterii vstoupit do kortikálních buněk a vznik hlízek. Tento proces je velmi komplexní a stále o něm nevíme zdaleka vše.
V nové studii se ukázalo, že bakterie jsou schopny produkovat a vysílat malé fragmenty RNA vzniklé z transferové RNA (tRNA), což usnadňuje kolonizaci a tvorbu hlízek. Tyto tRNA fragmenty jsou nejčastěji 21 nukleotidů dlouhé. Vědci identifikovali geny negativně regulující tvorbu hlízek, jež jsou cílem vypouštěných malých tRNA fragmentů a u nichž je utlumena exprese. Navíc se jedná o evolučně konzervovaný proces, který není unikátní pouze pro detailně studovanou interakci mezi sójou a Bradyrhizobium japonicum.
Pěstování keříčkových fazolí Gusty
Jelikož fazol patří mezi plodiny třetí trati, tzn. že si plodiny obstarávají dusíkatou výživu tím, že do půdy poutají vzdušný dusík pomocí hlízkových bakterií na svých kořenech, je zvláště potřeba dusíku nízká. Třetí trať má nízký obsah živin zejména dusíku. Hodí se zejména pro pěstování luskovin. Pro pěstování jiných druhů zeleniny je třeba půdu doplnit průmyslovými hnojivy nebo pohnojit kompostem a převést zpět na první trať.
V praxi se doporučuje bakterizace osiva očkovací látkou Rhizobin, zejména na pozemcích, kde se fazol nepěstoval. Pro výsev používáme zásadně zdravé osivo, biologicky hodnotné s klíčivostí 80 %. Vyhovující osivo je účelné namořit proti kořenovým chorobám a květilce všežravé.
Pěstovat lze keříčkové či pnoucí, zeleninové (pěstované na lusk) nebo luštěninové (pěstované na semeno). Keříčkové fazole se daří na všech humózních zahradních půdách, které jsou vzdušné a netrpí přemokřením. Keříčkové druhy kvetou krátce, zatímco pnoucí druhy kvetou po celé léto. Keříčkové fazole tvoří drobná semena, která mohou být bílé, žluté, hnědé či černé. Na rozdíl od popínavých druhů mají krátkou lodyhu zhruba 50 cm, zatímco popínavé druhy mohou být až 3 m dlouhé.
Pěstitelské plochy fazolu obecného v ČR se několik let pohybovaly okolo 300 ha. V loňském roce došlo k poklesu plochy fazolu o 30 %. Největší redukce ploch nastala v agroekologicky nejvýhodnější oblasti jižní Moravy. Limitujícím faktorem zůstává vysoká investiční náročnost technologie sklizně a její závislost na klimatických podmínkách. Tento problém by mohla částečně vyřešit registrace nových odrůd umožňujících přímou kombajnovou sklizeň.
Fazole jsou nedílnou součástí mexické kuchyně. Společně s rýží a kukuřicí z nich mistři kuchaři připravují vynikající pochoutky jako burrito. Fazole, kukuřice a mleté maso dodnes pojídají Indiáni a pastevci krav na celém severoamerickém kontinentu. Pokud dáváte přednost zeleným fazolkám a poněkud dietnější stravě, upečte si provensálskou tresku - jednotlivé porce tresky lehce posolte, mírně okořeňte mletým kmínem a posypte provensálským kořením, přidejte hrst mražených zelených fazolových lusků a hrst mražené kukuřice a pečte.
Fazole v kuchyni používáme vždy pouze tepelně upravené, syrové mohou způsobit otravu. Jsou bohaté na vitamin B2, kyselinu listovou, vitamin E. Najdeme v nich i vitamin C, karoten, niacin a další vitaminy z řady B. Z minerálních látek mají velmi mnoho draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku nebo jódu. Jsou vítaným podpůrným prostředkem při léčbě chorob ledvin, srdce a krevního oběhu. Nálev ze sušených fazolových lusků taky příznivě ovlivňuje látkovou výměnu.
| Parametr | Hodnota / Doporučení |
|---|---|
| Optimální teplota (klíčení) | ≈ 25 °C (min. 8 °C) |
| Min. teplota pro růst | 10 °C |
| Hloubka setí | 3-5 cm (závisí na odrůdě) |
| Vzdálenost řádků / v řádku | 30-40 cm / 15-20 cm |
| Doporučený N (minimální) | 40 kg.ha-1 (po slámě min. 60 kg.ha-1) |
| Doba do sklizně | 60-70 dní (pro lusky) |
Copyright © pohodanovapec.cz
