Fazole obecné (Phaseolus vulgaris) je jednoletá rostlina z čeledi bobovitých, původně z tropických oblastí střední a jižní Ameriky. Ke stálicím zahradní kultury se řadí jak ve formě vlečného, tak keříčkového druhu; v Evropě se rozšířily v době kolonizací a dnes patří mezi nejčastěji pěstované luskoviny. Dlouhé, popínavé typy dosahují výšek až 5 m, zatímco keříčkové odrůdy dosahují výšky do hodně 1 m a vytvoří kompaktní záhony.
Listy jsou trojčetné, složené z jednotlivých srdčitých listů. Květy jsou pětičetné, barva, velikost a tvar květů závisí na odrůdě. Při šlechtění vznikají odrůdy s bílými, žlutými nebo červenými květy; plody se vyvíjejí v lusky. Lusky mohou být zelené, žluté, bílé, černé či jiné barvy v závislosti na odrůdě. Suché lusky určené k sušení obsahují vlákna a blánu v lusku, zatímco zeleninové odrůdy mají tenčí lusky bez silné vnitřní blány a bývají určeny k přímé spotřebě či mrazení.
Mezi popínavé odrůdy patří ty, které vyžadují oporu a dosahují značné délky; keříčkové odrůdy jsou stabilní, krátké a bohaté na lusky. Oblíbené keříčkové odrůdy zahrnují Maxi a Divara; známá je odrůda Negra s černými plody a kvetoucími fialovými květy. Zlaté lusky vyčnívají u odrůdy Golden Teepee, stejně jako Neckargold, která je rovněž popínavá. Neckarkönigin vykazuje dlouhé, masité lusky; o bílých květech se hovoří u odrůdy nádherná (Dreifach weiße). Pro specifické kuchyňské využití se doporučují odrůdy Aidagold, Gusty, Satelit a další, u nichž lze získat lusky vhodné k omáčkám, polévkám, přílohám i k nakládaní do nálevů.
Fazole jsou výrazně výživné - obsahují rostlinné bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály (draslík, vápník, fosfor, hořčík, jód). Jsou také významnou součástí tradiční české a slovenské kuchyně. Navíc fixují dusík ze vzduchu, čímž zlepšují půdu pro následné plodiny v rámci rotace plodin. Pěstování fazolí tedy spojuje potravinovou hodnotu s environmental benefits a podporuje biodiverzitu na zahradě.
Fazole jsou teplomilné rostliny; ideální teplota kolem 22 °C a více. Půda má být lehká až středně těžká, dobře propustná, s neutrálním pH 6-7. Vyhýbat byste se měli kyselým a těžkým půdám. Půdu je vhodné připravit na podzim (prosít) a na jaře upravit pomocí rotavátoru; do ní lze zapracovat draselnou sůl, ledek a superfosfát. Během růstu je vhodné hnojit ledkem vápenatým v období květu a nasazování lusků.
Sejeme přímo na záhon, nejlépe koncem dubna až polovinou května - teplomilná semena potřebují teplou půdu pro klíčení (minimálně kolem 10 °C). Keříčkové fazole se vysévají po 3-4 semenech do hnízda, spon 30 × 60 cm; pnoucí druhy vyžadují sponu cca 80 cm x 70 cm a do každé jamky 3-6 semen. Do vyvýšených lokací je potřeba pevná opora; pro tyče je vhodná výška 2 m. Důležité je mít připravenou oporu ještě před výsadbou. Sazenice fasolí lze předpěstovat doma na vatu pro děti - to je zábavná i praktická metoda, jak začít s pěstováním.
Fazole potřebují pravidelnou zálivku, zejména během kvetení a tvorby lusků. Zálivka má být vydatná, ale nesmí dojít k přemokření. Plevele je nutné pravidelně odstraňovat, aby rostliny měly dostatek živin a vody. Keříčkové fazole nepotřebují oporu, ale pnoucí druhy ji vyžadují. Při pěstování popínavých fazolí můžete využít provázky nebo mříže; dbejte na to, aby opora nebyla příliš nízká, protože rostlina dorůstá do značných výšek a může se snadno převrátit.
Fazole sklízíme průběžně - pro čerstvé lusky i suchá semena. Lusky se sklízejí, když jsou pevné a dávají se lehce ulomit, ale u odrůd pro suchá semena způsobují lusky zralost a uschnutí pro následné vyjmutí semen. Zralé lusky je vhodné sklízet každý den, aby podpořilo další kvetení a dozrávání lusků. Suché plody lze usušit na stinném a větraném místě (1-2 týdny), následně semena vyjmout a uložit do suché a tmavé nádoby s těsným uzávěrem.
Semena lze předklíčit - namočit na 1-2 dny a pravidelně vodu měnit; tím zrychlíte klíčení, zvláště při suchém jaru. Hloubka zasazení 2-3 cm je optimální; pro popínavé fazole je vhodné poskytnout oporu hned při výsevu. Pokud semena neklíčí, zkontrolujte půdu (vlhkost, teplotu), použijte čerstvá semena a znovu zasaďte.
Nejčastějšími škůdci bývají mšice, zrnokaz fazolový a drobné houbovité choroby (např. antraknóza). Prevence zahrnuje změnu stanoviště, pravidelné odstraňování zbytků sklizených rostlin a vhodný výběr odrůd s rezistencí. Pro biologickou kontrolu lze využít přírodní predátory (berušky, pavouci) a insekticidy na přírodní bázi. Při chronických onemocněních je vhodné odstranit napadené rostliny a dezinfikovat nářadí.
Ve vaření se používají čerstvé lusky i sušená semena; mohou být součástí omáček, polévek, příloh i hlavních jídel. Při nadýmání lze doporučit namáčení fazolí přes noc, sbírání pěny při vaření a využití koření (kmín, saturejka, česnek, zázvor, kurkuma) pro usměrnění trávení. Odvar z zelených sušených lusků má podpůrný účinek při léčbě lehčích forem cukrovky; konzumace fazolí pomáhá snižovat krevní tlak a udržuje stabilní hladinu cukru v krvi.
1) Půdu připravte na podzim, na jaře upravte a zryjte; zapracujte kompost a případně ledek či superfosfát. 2) Vyberte odrůdu podle zamýšleného využití: keříčkové pro rychlou sklizeň a jednoduchou údržbu, tyčkové pro vyšší výnos a delší období sklizně. 3) Zasaďte semena do hníz 3-5 semen pro keříčkové odrůdy (40-60 cm mezi rostlinami), 3-6 semen pro pnoucí odrůdy (80 cm), s oporou pro stéble. 4) Zajistěte pravidelnou zálivku, mulčování a odplevelení. 5) Sklizeň probíhá postupně podle druhu: lusky pro čerstvou spotřebu, semena pro suché zrno. 6) Při nadýmání zvažte úpravu vaření a stravu doplněnou o koření a byliny.
Rozšířený rod fazolí zahrnuje více než 70 druhů; v ČR se tradičně pěstuje fazol obecný a některé popínavé odrůdy šarlatové. Kromě kulinárního využití mohou být lusky i semena dramaticky barevná a dekorativní, avšak často je důležité sledovat specifické podmínky pro jednotlivé odrůdy (oplození, světlo, vlhkost). Důkladná péče a správná technika závěrečné sklizně a sušení zajistí kvalitní zásobu na zimu a dá se pěstovat i na balkónech či v kontejnerech.
tags: #fazole #becoky #pěstování #vlastnosti #využití