Pro začátečníka s fermentací je dobré začít s co nejjednoduššími recepty, aby si k fermentaci našel vztah i dostatek trpělivosti a pokračoval v tvorbě domácích živých produktů co nejdéle. Fermentovanými výrobky přinášíme do trávicího traktu probiotické bakterie. V úplných začátcích je důležité nezapomínat během procesu tvorby na hygienu a mít všechno náčiní a nádobí řádně umyté nebo vyvařené v horké vodě. A jakmile máte vše připravené, můžete začít.
Himalájská sůl je velmi vhodná k nakládání zeleniny ve vlastní šťávě i na přípravu slaného nálevu. Umeocet dodá zelenině slanokyselý nádech. Používá se zejména při bleskovém kvašení salátů (například z ředkviček nebo okurek). Jelikož obsahuje i enzymy, dokáže ze zeleniny udělat jemně kvašený salát během několika minut. Použít ho můžete i k přípravě nálevu - stejně jako sojovou omáčku.
Abyste mohli doma kvasit zeleninu, nemusíte sahat hluboko do kapsy:
Jakoukoli zeleninu třeba i smíchanou s ovocem, jako jsou například jablka často kvašena se zelím, můžete ještě ochutit přidáním koření či jiných aromatických ingrediencí.
Pak je ještě celkem praktické si označit datum, kdy jste sklenici "založili", informace o datu se vám bude hodit i později, až bude v lednici. Fermentovanou zeleninu ale nemusíte zdaleka hned sníst, vydrží opravdu dlouho a navíc ještě její chuť dozrává.
Kvašený roztok pro včely - návod
Červené zelí, řepa či fialová mrkev, dodají zeleninové směsi krásnou barvu.
A na závěr, až ve sklenici nezbyde pouze nálev, prostě jej jen tak vypijte a nebo použijte na přípravu salátu! Někdo také používá jako startovací nálev pro nové kvašení.
Nakrájejte zeleninu na drobné nudličky, kostičky, kolečka, zkrátka jak vám to přijde pod ruku. K zelenině přidejte sůl, případně koření. Zeleninu se solí pořádně promíchejte a nechte několik desítek minut odležet. Hotovou zeleninu dejte do skleněné nádoby (nádoba musí být čistá, nejlépe sterilní). Zeleninu postupně pěchujte do nádoby.
Zasypejte solí a pořádně promíchejte a mačkejte, dokud zelenina nezkřehne a nepustí šťávu. Trvá to přibližně 10 minut. Tuto směs pak napěchujte do připravené nádoby. Klíčové je,aby veškerá zelenina byla ponořená ve šťávě. Zeleninu je tedy nutné zatížit.
Nakonec zatěžkejte, aby byla zelenina potopená ve šťávě. (Můžete použít skleničku plnou kamínků). Takto nechte zeleninu na teplém místě alespoň 3 dny kvasit. Nádobu se zeleninou položte ještě na talířek, v případě, že by během kvašení šťáva přetekla.
Sklenici uložte na bezpečné místo v kuchyni, mimo přímé sluneční záření. Po 5 až 7 dnech uložte sklenici s hotovou kvašenou zeleninou do lednice.
Mléčně kvašenou zeleninu je ideální jíst syrovou, aby zůstal zachován vysoký obsah vitamínu C a probiotických baktérií. Nejlepší je voda studniční a nebo kohoutková přefiltrovaná, aby byla bez chlóru a jeho reakčních produktů. Zelí zbavte vrchních poškozených a povadlých listů, mrkve oškrabejte a cibuli oloupejte. Ve vodě rozmíchejte sůl a slaný roztok nalijte do sklenice k zelenině a koření.
Zavřete sklenici, ale víčko úplně nedotahujte, aby mohly unikat při kvašení vznikající plyny. Sklenici podložte hlubší miskou (nějaká tekutina přeteče - tu pak vylijte) a uložte na tmavé místo s pokojovou teplotou. Dotáhnete víčko sklenice a hotové kvašené zelí s mrkví a cibulí uložte do ledničky, vydrží tam dlouhou řadu týdnů. Postupně odebírejte a konzumujte kvašenou zeleninu i nálev.
Řepu očistíme a nakrájíme na kousky velké cca 4cm. Přidáme 2 polévkové lžíce soli na 1 l vody. Můžeme přidat i česnek nebo zázvor pro vylepšení chuti. Následně necháme zalitou řepu vodou se solí fermentovat 7-10 dní v pokojové teplotě. Výsledný kvas můžeme popíjet před jídlem pro lepší nastartování trávení.
Složení a využití přípravků na nakládání
Řepa je sama o sobě velice zajímavá potravina už jen z hlediska samotných benefitů pro naše tělo a to od podpory našich detoxikačních mechanismů, podpory trávení až po lepší regulaci krevního tlaku. Dále obsahuje mnoho minerálů a vitamínů jako například draslík, železo, mangan, vitamín B9 a také vitamín C.
Zelí si nakrájíme na jemné nudličky a následně zasolíme ideálně v poměru 1 polévková lžíce soli na 1kg syrové zeleniny. Malý list zelí si schovejte pro výsledné zatížení fermentu. Následně nakrájené a zasolené zelí pořádně promačkáme, aby pustilo dostatek šťávy (tomu napomáhá právě i sůl). Jakmile zelí zkřehne a pustí dost šťávy, aby v něm mohlo být ve sklenici ponořené, přendáme ho do zavařovací sklenice a pořádně umačkáme. Sklenici necháme stát cca týden venku na kuchyňské lince, délka trvání fermentace se bude lišit podle teploty.
Zelí obsahuje mnoho důležitých minerálů a vitamínů pro naše tělo. Mezi hlavní z nich patří vitamín C, sodík, měď, vitamín K1 a mnoho dalších důležitých vitamínů a minerálu pro náš vývoj.
Výrazně zelené a zářivé kimchi vychází z myšlenky, že základem stravy by měly být přirozené, lokální a kvalitní suroviny. Hromada zeleniny s trochou spiruliny vás svým obsahem minerálů a fytonutrientů skvěle posílí. Díky fermentaci navíc obsahuje spoustu probiotik, které prospějí také zažívání.
Ingredience:
Postup:
Domácí kysané zelí jezte denně. Obsahuje probiotika i prebiotika (tedy vlákninu). Účinný recept našich babiček. Můžete si jej připravit i doma v paneláku.
Co potřebujeme? zelí, sůl, koření, cibule (hodně), případně jablko.
Jestli vám zbylo pár posledních vlastnoručně vypěstovaných kousků zeleniny a vy už nevíte, jak je zpracovat, vyzkoušejte pickles. Kvašená zelenina vám během zimních dnů dodá pořádnou dávku vitaminů. Využít můžete květák, zelí, mrkev, červenou řepu, prostě cokoliv.
Stačí zelenina a sůl:
Základem většiny domácích pickles neboli kvašené zeleniny je červené či bílé zelí, které obsahuje více než 50 zdraví prospěšných látek, má protirevmatické účinky a lidské tělo z něj dokáže využít i velké množství vápníku. Právě rychle kvašená zelenina je také přirozeným zdrojem vitaminu C. Mléčné kultury, které mohou za proces kvašení, zase skvěle ošetří naše střeva a posílí imunitu.
Na domácí pickles nepotřebujete vůbec nic speciálního. Stačí vám hlávka zelí, další tvrdá zelenina a sůl. Kromě toho potřebujete už jen prkénko, nůž, velkou sklenici a menší sklenici, která poslouží jako závaží.
Na pickles se kromě bílého a červeného zelí hodí všechny druhy tvrdé zeleniny, jako je kedlubna, celer, tuřín, vodnice, červená řepa, mrkev, daikon. Můžete vyzkoušet i na drobné kousky rozebranou brokolici či květák, pro zajímavější chuť přidat jablíčko. Narazíte-li v obchodě na topinambury, nebojte se je vyzkoušet. Skvělá je i cibule, lze přimíchat stroužky česneku.
Základní recept na pickles pracuje se solí. Lze však přidávat i další druhy koření. Mezi základní patří kmín, nové koření či bobkový list.
Během kvašení se ke slovu dostanou bakterie mléčného kvašení, které potraviny zakonzervují. Nedodržení přesného postupu však může způsobit, že se dílo nepodaří a zelenina se zkazí. Výsledek záleží na mnoha faktorech, jako je okolní teplota, čistota při práci, množství soli nebo třeba na vzduchu, který by se do sklenic neměl dostat.
| Zelenina | Doporučené koření | Doba kvašení |
|---|---|---|
| Zelí | Kmín, bobkový list, nové koření | 1-6 týdnů |
| Řepa | Česnek, zázvor | 7-10 dní |
| Kimchi | Spirulina, zázvor, česnek | 3 dny |