Copyright © pohodanovapec.cz 
Pivo se v Česku vaří již od nepaměti a jeho historie sahá až do 9. století. Nejstarším pivovarem u nás je Břevnovský pivovar, založený při Břevnovském klášteře v roce 933, jehož existenci dokládá listina z poloviny 13. století. Tradice pivovarnictví v českých zemích často vznikala v blízkosti klášterů, a to i proto, že klášterní hospodářství zahrnovalo pěstování chmele a sladů.
Ve 13. století bylo vaření piva v královských městech vyhrazeno měšťanům podle várečného práva, což vedlo k častým sporům. V roce 1517 byla Svatováclavská smlouva, která šlechtě a městům dala vyjednávat o právech na hospodářskou činnost včetně vaření piva. Kláštery si nadále udržovaly důležitou roli, ale postupně se rozšiřovalo vaření piva i mezi měšťany.
Průlom v podobě plzeňského typu piva nastal v 19. století, konkrétně v roce 1842 v Plzni. Měšťané tehdy postavili nový moderní pivovar a najali bavorského sládka Josefa Grolla, aby uvařil pivo podle jejich představ. Oživení ležáku a jeho spodně kvašené podoby se tak stalo legendou: pivo bylo lídrem v barvě, chuti i svěžesti. Náhoda při zrodu ležáku se vyplatila - Groll použil plzeňský slad a zjistil, že pivu propůjčuje výjimečnou barvu i chuť. Od té doby se z jedné varny stal průmyslový pivovar o rozloze 55 hektarů.
Khmelně tradičního plzeňského typu se v českých zemích rozšířilo i do světa; plzeňské pivo, pivní styl zvaný Pilsner, se stal synonymem ležáku a významnou součástí světového pivovarnictví. Před vzestupem světlého ležáku existovaly šenkovací a nefiltrované varianty piva, často s výrazně horními zákaly. Pro potravinovou skladnost a chuť bylo nutné vybudovat moderní pivovarské provozy a chladicí kapacity.
V dalších desetiletích se v Plzni a v dalších městech vyvíjely klasické české pivní odrůdy: pivo českého typu, pivo plzeňského typu a další styly. Budvar, založený v roce 1895 jako Český akciový pivovar v Českých Budějovicích, přečkal období válek a změn a díky ochraně značky budvar, později Budvar-Český akciový pivovar, získal mezinárodní proslulost. Po druhé světové válce zůstávalo pivovarnictví klíčovým odvětvím a počet pivovarů klesal na 252. Po roce 1989 došlo k otevření zahraničnímu kapitálu a české pivovarnictví prošlo výraznými změnami - vznikaly minipivovary a zahraniční investice měnily krajinu majoritního vlastnictví.
Armádní kuchyně: Od historie po současnost
Pivo však zůstává „tekutým chlebem“ a jeho svět se neustále vyvíjí. Kromě tradičních ležáků se prosazují svrchně kvašené pivní styly, jako jsou IPA, pale ales, stejně jako speciální řady typu sour či portfolia nealkoholických piv. V posledních desetiletích vzrostla popularita minipivovarů a experimentálního vaření, a české pivo si našlo své místo také v moderních spa-centrech a gastronomii, kde se objevují i pivní kúry a pivní kosmetika.
Pivo vzniklo zřejmě náhodou v Mezopotámii, kde Sumerské brčka z 5500 let staré kultury dokazují už tehdejší spojení piva s nápojem a slavnostmi. Hymnus na bohyni Ninkasi popisuje postup výroby piva ze sladu, chleba a dalších surovin, bez chmele. Z Mezopotámie se pivo rozšířilo do Egypta, Řecka a Říma; Egyptští dělníci pili pivo jako součást každodenní stravy. Říká se, že pivo bylo v Egyptě důležitým zdrojem potravy a mělo také náboženský rozměr.
Ve starověké Evropě se pivo stalo významným nápojem mezi germánskými kmeny a keltskou civilizací; Gallové a Germáni vařili pivo z ječmene a ječmenného sladu, někdy doplněného o chmel až později. Římané pivo nazývali cervisia a pivo se pilo i v Galii; v Bretani a Iberii byl eponym ječmenný a v některých oblastech se pivo vyrábělo i z prosa. Postupně se pivo stalo častým artiklem ve městech a státní řízení se snažila regulovat jeho výrobu.
První písemná zmínka o pivu v Čechách se váže k Břevnovskému klášteru; pivo se tu vařilo již v 10. století a klášter jej sdílel s okolním obyvatelstvem. V 12. století bylo právo vařit pivo vyhrazeno měšťanům v královských městech, což vedlo k častým sporům. Svatováclavská smlouva v roce 1517 zásadně změnila rozdělení práv: právo várečné získaly města, šlechta a rytíři, a tím vznikla vyrovnaná praxe.
V polovině 19. století došlo k průmyslovému rozvoji pivovarnictví a vznikly významné pivovary, zejména plzeňský Prazdroj. Pivovar v Plzni, založený roku 1842 a vedený Josefem Grollm, byl katalyzátorem moderních postupů. Postupně se zrodily i další typy piv, ačkoliv pivo plzeňského typu zpočátku nebylo v každé době běžné. Před první světovou válkou se v Česku vařilo přibližně 700 pivovarů; po válkách a totalitní éře jich zůstalo kolem 252. Po roce 1989 došlo k zahraničnímu vstupu a změně v majetkové struktuře pivovarů, kdy řada tradičních značek přešla do rukou zahraničních investorů.
Today, české pivo nabízí širokou škálu stylů: tradiční spodně kvašené ležáky, svrchně kvašené pale ales, IPAs, ale i limitované edice a minipivovary, které experimentují s chmely, sladem a cool‑climate fermentací. Nechybí ani nealkoholická piva a dia piva pro speciální diety.
Základem je obilný slad (nejčastěji ječmen), chmel, kvasinky a voda. Po vysušení se slad rozdrtí a smíchá s horkou vodou; filtrací se získá nasládlá tekutina, která projde kvašením a vznikne pivo. Piva typu Pale Ale, IPA či stouty se často vyrábějí svrchně kvašenou metodou, zatímco moderní ležáky fermentují při nižší teplotě a s kvašením spodním. Malí výrobci rádi experimentují, a tak lze potkat řadu netradičních pivních stylů i regionálních specialit.
Středomořské a evropské styly, od stoutů po trapistická piva, doplňují celou řadu českých a moravských specialit. Trapistická piva z klášterů s vysokým podílem alkoholu patří mezi vyhledávané delikatesy. Skrze časy vznikaly i regionální variace: pšeničná piva s vysokým podílem sladu z pšenice, Weizen a Dunkel Weizen, která charakterizuje sladší chuť a bohatá pěna.
Indiánská Pale Ale (IPA) má kořeny v Británii a později se stala celosvětovým fenoménem, dnes existují mnohé varianty a regionalizované verze. Bock a Eisbock představují silnější spodně kvašené a extrémnější varianty. Stouty, včetně Guinnessu, se vyznačují tmavou barvou a bohatou pěnou.
Historie českého pivovarnictví je spojena s městy, kláštery a průmyslovou revolucí. Pilsner vznikl jako odpověď na nekvalitní místní piva a rychle se rozšířil po světě, čímž definoval kategorii ležáku. Dnes v Česku převládají velké pivovary, ale rostou i minipivovary, které nabízejí unikátní a řemeslné nabídky.
Od historie smažení až po kultovní český smažený sýr
Čeští pivaři mohou nové chutě objevovat přímo v pivovarech a na pivních festivalech; nealkoholická piva a dia piva zvyšují nabídku pro různé preference a dietní požadavky.
Copyright © pohodanovapec.cz
