Pěstování hlávkového salátu: Snadný návod pro bohatou úrodu
Hlávkový salát (Lactuca sativa) je oblíbená listová zelenina, která se snadno pěstuje a rychle roste. Pokud mu poskytnete správné podmínky a péči, můžete se těšit na bohatou úrodu čerstvých a křupavých hlávek přímo z vaší zahrady, balkónu nebo truhlíku.
Výsev a předpěstování
Saláty jsou nenáročné na pěstování a při dobrém rozplánování můžeme sklízet po celý rok. Semínka vyséváme do vlhkého výsevního substrátů zhruba 1 cm hluboko do výsevních misek nebo přímo do sadbovačů. Všechny saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Výhodou předpěstování je brzká sklizeň.
Pokud vyséváme do misek, při tvorbě pravých listů pikýrujeme do sadbovačů nebo do sponu 4 x 4 cm. Při přímém výsevu na záhon vyséváme do řádků přibližně 10 centimetrů vzdálených a semínka klademe zhruba 3 centimetry od sebe nebo můžeme vyset na divoko.
U salátu je velmi důležité vysévat kultivary vhodné pro dané roční období, aby se předešlo nežádoucímu vybíhání do květu.
Výsadba sazenic
Sazeničky sázejte ven zhruba od začátku dubna, rodící se srdíčko by mělo být mírně nad povrchem půdy. Sazenice malých kultivarů vysazujte do sponu 15 x 15 cm, větší do sponu 30 x 30 cm.
Předpěstované sazeničky vysazujeme při 4 - 6 pravých listech mělce na záhon tak, abychom nezahrnuli srdéčko rostliny. Hlávkový salát vyžaduje kvalitní, dostatečně vzdušnou a propustnou půdu v druhé trati. Je náročný na zásobování živinami.
Salátu to svědčí vedle mrkve, výhodné je společenství na záhonu vedle pnoucích fazolí nebo okurek pěstovaných tzv. Po výsadbě až do tvorby hlávek zaléváme pravidelně, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch.
Pěstební podmínky
Všechny typy salátů nejlépe rostou při teplotách 10-20 °C. Pro dosažení kvalitní sklizně jsou lepší chladné noci. Salát potřebuje slunné nebo přistíněné stanoviště a úrodnou půdu, která zadržuje vodu. Není nijak zvlášť náročný na přihnojování.
Zaléváme pravidelně ale nepřemokřujeme, aby salát neuhníval. Při vydatné zálivce bude svěží a šťavnatý. Salát zaléváme ideálně ráno aby hlávky co nejrychleji oschly.
Pokud rostliny rostou opravdu pomalu, aplikujte organické hnojivo. V suchém počasí saláty pravidelně zalévejte, minimálně jednou týdně.
Vhodné a nevhodné sousedství
Všechny saláty jsou vhodné do smíšených kultur. Prospívají v sousedství ředkviček, kedluben, keříčkových fazolí, červené řepy, kopru, jahod, mrkve, zelí, pórku, fenyklu i česneku. Ideální jsou pro společný výsev s dýněmi a cuketami. Saláty však nepěstujte v blízkosti petržele, celeru a řeřichy.
Na stejném místě by se neměly pěstovat dříve než za tři roky, aby nedošlo k přemnožení případných houbových chorob.
Sklizeň
Salát se sklízí za 35-80 dní po výsadbě, podle odrůdy a požadované velikosti. Můžete ho také sázet postupně s odstupem týdnů, poté průběžně sklízet.
Saláty s volnými listy jsou připraveny ke sklizni zhruba za 6-7 týdnů od výsevu, hlávkové typy za 10-11 týdnů, římské a ledové saláty za 11-12 týdnů. Saláty ihned po dosažení požadované velikosti skliďte, aby nevyběhly do květu.
Kompaktní saláty odřezávejte celé, saláty s volnými listy můžete odříznout ve výšce 2,5 cm nad zemí, pahýl kořene znovu obrazí, případně můžete dle potřeby odřezávat jednotlivé listy.
Při sklizni salátu záleží na denní době - ideálně je sklízejte ráno, případně před večeří, určitě se vyhněte polednímu horku, salát by v podstatě okamžitě zvadl. Salát se poměrně rychle kazí, sklízejte tedy vždy jen množství pro okamžitou spotřebu. Jediný, který vydrží v ledničce i několik dní, je salát ledový.
Šéfkuchaři doporučují rozebrat salát na jednotlivé listy, ty omýt a vlhké je volně uložit do plastového boxu do lednice. Takto se dá i mírně ovadlý salát zachránit, bude křehčí a křupavější, v ledničce vydrží až 3 dny. Je možno tak zpracovat větší množství sklizně naráz a postupně saláty odebírat.
Ochrana proti škůdcům a chorobám
Saláty bývají oblíbenou pochoutkou slimáků a plzáků, proto (kromě různých pastí a jiné ochrany - pomohou například jedlá soda, lógr, vaječné skořápky, ocet) pěstujeme v blízkosti hlávkového salátu tymián, lichořeřišnici, kopr, šalvěj, měsíček, kostival, petrželku nebo pažitku.
Saláty mohou být napadeny kořenovými mšicemi, larvami osenic, tiplic, slimáky a plísní salátovou, případně virem mozaiky.
Zdravotní benefity
Encyklopedie léčivých potravin (autor George D. Pamplona-Roger) uvádí: "Salát je velmi bohatý na vodu (94,9 %), ale nejvíce nás překvapí vysokým obsahem proteinů (1,62 %), kterých je jen o něco méně než v bramborách (2,07 %)."
Příznivě ovlivňuje kvalitu spánku. Zvyšuje přívod kyslíku do tělních buněk, buněčné dýchání se díky salátu zrychluje a zlepšuje se zhodnocování bílkovin. Salát prospívá činnosti slinivky břišní a snižuje hladinu cholesterolu, posiluje náš imunitní systém, chrání buňky před poškozením, posiluje činnost srdce a nervový systém. Červené druhy podporují díky obsahu karotenu tvorbu červených krvinek a chrání tělo před vlivy volných radikálů. Salát povzbuzuje trávení a činnost jater. Šťáva z hlávkového salátu uleví pacientům se žaludečními vředy nebo s tuberkulózou.
Tabulka: Výsev a sklizeň hlávkového salátu
| Měsíc | Úkon |
|---|---|
| Únor - Březen | Výsev do pařeniště |
| Duben - Červen | Výsev na záhon |
| Červen - Září | Sklizeň |
