Hlávkový Salát: Kreslený Návod pro Pěstování a Využití

Salát je druh zeleniny nebo pokrm. Proto jsme se rozhodli do článku zařadit nejen saláty z botanického pohledu, ale i rostliny, které v salátech často najdeme, ale spadají například pod zelí. Salát (Lactuca sativa) je jednou z nejoblíbenějších listových zelenin na světě, pěstovanou pro svou snadnost pěstování a rychlý růst. Je bohatý na vitamíny, minerály a vlákninu, což z něj činí výborný doplněk do každého jídla. Salát se vyskytuje v různých tvarech, barvách a texturách.

Existují záznamy o tom, že už staří Římané si rádi pochutnávali na syrových zeleninových salátech a dokonce si na ně připravovali z octa a oleje zálivky podobné těm našim. Locika setá (Lactuca sativa) se postupně rozšířila do celého světa a dnes tvoří mnoho jejích odrůd a variant nedílnou součást téměř všech národních kuchyní. Přibližně v 16. století zahradníci navíc zjistili, že salát se dá snadno tzv. rychlit (to je způsob, kdy se rostliny pěstují při vyšších teplotách - dnes např. v pařeništích, fóliovnících nebo sklenících, který zkrátí dobu od výsevu po sklizeň). I proto je dnes salát prakticky celoročně dostupnou zeleninou.

U nás patří k nejtradičnějším hlávkový salát (Lactuca sativa var. capitata), který vytvoří při svém růstu pevně zavinutou hlávku, a listový salát (Lactuca sativa var. Crispa) - ten poznáte podle volně rostoucích listů. U hlávkových salátů si můžete vybrat mezi máslovou nebo ledovou variantou. Máslové jsou jemnější, křehké, ale zároveň i méně trvanlivé, protože velmi rychle vadnou. Naopak ledové saláty, které opravdu vypadají, jako by na sobě měly tenkou vrstvičku ledu, vydrží v chladničce v perfektním stavu několik dní. Velmi rychle se ale prosazují i „exotičtější“ druhy, které oslovují novými chutěmi i rozmanitým použitím.

Patří mezi ně například římský salát (Lactuca sativa var. Romana), druh velmi oblíbený hlavně ve středomořských zemích. Obsahuje mnoho hořčin, které jsou jednak zodpovědné ze jeho typickou silně nahořklou chuť, a zároveň dokážou osvěžovat a ochlazovat tělo - proto je právě římský salát ideální pro horké letní dny. Patří sem i tzv. dubáček, kterému se přezdívá také trháček nebo česáček, a je pojmenovaný podle tvaru listů, které opravdu připomínají dubové listy. Pokud ho máte na zahrádce, můžete ho otrhávat postupně, listy budou stále dorůstat. Úžasně efektní na talíři je i druh salátu salanova, jehož rozeklané listy se po odříznutí rozpadnou na malé lístečky.

A co teprve mangold… Tenhle salát prý byl před 300 lety nejoblíbenější zeleninou střední Evropy, než ho z této pozice vystrnadil dnes tolik populární špenát. Mangold si určitě zaslouží náš zájem, kromě toho, že posiluje nervový systém, pročišťuje krev a má vysoký obsah železa, může být i účinnou prevencí proti kornatění cév a nádorovým onemocněním. Také bílá čekanka se objevuje v zeleninových salátech stále častěji. Poznáte ji podle pevných, ale křehkých bíložlutých listů a typické hořkosladké chuti. Při jejím pěstování se záměrně brání přístupu světla, aby nedošlo k zezelenání, a tím i k hořknutí listů. Proto ji také obchodníci často balí do tmavého papíru. Čekanka povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje činnost střev, proto ji určitě zařaďte do svého jídelníčku. Stejně zdraví prospěšná je i listová čekanka, která je známá pod názvem radicchia.

Bohatá úroda hlávkového salátu

Stoupající zájem spotřebitelů o saláty všeho druhu vidí rádi i lékaři a propagátoři zdravé výživy - jedná se totiž o mimořádně přínosné potraviny pro lidské tělo. Saláty podporují trávení (proto je dobré konzumovat je společně s hlavním jídlem), pomáhají organismu hospodařit s vodou a obsahují mnoho vitaminů, minerálních látek, hořčin, enzymů a vlákniny.

Hlávkový a listový salát je nejběžněji pěstovaný. Dle pěstování ho lze dělit na ranný, letní, pro výsadbu ve sklenících, vyhřívaných sklenících, venkovní atd. Ledový salát má tuhé, křehké listy, hlávka připomíná zelí. Římský salát připomíná pekingské zelí. Labužníky bývá označován za nejchutnější salát. Ledový salát je ceněn pro křehkost a pevnou hlávku.

Hlávkový salát je vhodný pro klasičtější přípravu se sladkokyslou zálivkou, příp. osmaženým špekem. Římský salát můžeme také podusit s masem, na závitky, nádivku, do rizota, apod.

Odrůdy Salátu

Sortiment je široký, každý si může vybrat podle své obliby barvy od žlutozelené po matně zelenou a podle bublinatosti hladký nebo bublinatý list. Odrůd pro pěstování je široká škála, vybrat si můžete například odrůdu Safír, což je salát určený do tvrdších pěstebních podmínek, nevytápěných fóliových krytů. Má velké hlávky se světle zelenými a mírně bublinatými listy. Druhou, vysoce adaptabilní odrůdou vhodnou pro jarní rychlení v studených rychlírnách je nová odrůda Neferin. Tato odrůda nahrazuje starší oblíbený Nefrit. Listy má středně bublinaté, středně zelené barvy bez antokyanu. Hlávka je středně velká, kruhovitého tvaru, středně překrytá, středně hustá až hustá.

Kromě zmíněných druhů samozřejmě existují i další, méně známé. Salát (Lactuca sativa) je jednou z nejoblíbenějších listových zelenin na světě, pěstovanou pro svou snadnost pěstování a rychlý růst. Je bohatý na vitamíny, minerály a vlákninu, což z něj činí výborný doplněk do každého jídla. Salát se vyskytuje v různých tvarech, barvách a texturách.

Zdravý fazolový salát

Batavia (Lactuca sativa var.

Další druhy salátů:

Při výběru salátu záleží na chuti, konzistenci, vzhledu a způsobu použití. Pokud hledáte křupavý salát, zvolte ledový nebo římský. Pro jemnější chuť se hodí hlávkový nebo dubáček. A pokud chcete něco výraznějšího, sáhněte po rukole. Ať už připravujete salát jako hlavní jídlo nebo přílohu, vždy je dobré vědět, jaký salát se na co hodí.

Různé druhy salátů

Pěstování Salátu

Máte-li na zahrádce skleník nebo fóliovník, už teď si můžete sami připravit sadbu salátu. Již počátkem ledna se vysévají saláty pro předpěstování sadby pro rychlení, které budete vysazovat do fóliovníku nebo skleníku. Osivo vysévejte do vlhkých výsevních substrátů přibližně 2 semena na cm2, hloubka 0,5-1 cm. Přepichujte do kvalitní, pokud možno semisterilní zeminy s nižším obsahem živin tak, aby na každou sazenici připadlo 10 až 30 cm2. Pokud máte možnost v domácích podmínkách regulovat teplotu alespoň vhodným umístěním, vytvořte rostlinkám optimální teploty pro pěstování: od výsevu do vzejití 14 až 16 °C v noci, přes den 20 až 21 °C, pokud je slunečno i 22 °C.

Čerstvé sýry v salátech

Pěstování salátu je snadné, pokud dodržíte několik základních pravidel. Salát se vyskytuje v různých tvarech, barvách a texturách.

  1. Doba výsevu: Salát je nejvhodnější pro výsev na jaře a na podzim, kdy jsou teploty mírné. Je to chladnomilná plodina, která se nejlépe daří při teplotách mezi 10-18 °C. Hloubka a rozestupy výsevu: Semena salátu vysévejte do hloubky 1 cm, s rozestupy 20-30 cm mezi rostlinami, aby měly kořeny dostatek prostoru pro růst.
  2. Slunné nebo polostinné stanoviště: Salát preferuje slunné místo, ale snese i polostín, zejména v teplejších oblastech. Vysoké teploty mohou způsobit, že salát začne předčasně kvést, což snižuje jeho kvalitu. Půda: Salát vyžaduje dobře propustnou, humózní půdu bohatou na organické látky. Před výsevem je vhodné zapracovat do půdy kompost nebo organické hnojivo, aby bylo zajištěno dostatek živin.
  3. Pravidelné zavlažování: Salát potřebuje pravidelnou a rovnoměrnou zálivku, aby byla půda stále mírně vlhká. Zalévání je obzvláště důležité během horkých dnů.
  4. Organická hnojiva: Používejte organická hnojiva nebo kompost, které podporují růst zdravých a chutných listů. Dusíkatá hnojiva: Pokud pěstujete salát v chudé půdě, můžete přidat mírné množství dusíkatého hnojiva, které podporuje růst listů.
  5. Škůdci: Salát může být napaden slimáky, mšicemi nebo molicemi. Prevence nemocí: Zajistěte dostatečnou cirkulaci vzduchu mezi rostlinami, aby se snížilo riziko plísňových onemocnění, jako je plíseň šedá.

Vhodné je slunné stanoviště. Během růstu pravidelně zaléváme - spíše menšímu dávkami, častěji. Nutné je pravidelné odplevelování záhonu. Rostliny nikdy nepěstujeme na stejném stanovišti více než 2 roky za sebou. Vhodné je mulčování salátu org. materiálem.

Jarní odrůdy vyséváme v únoru do pařeniště. Semena přímo do půdy vyséváme cca 1 cm pod povrch. Vhodné je osivo předem namořit. Po vzejití je rostliny nutné vyjednotit do výše uvedených sponů. Salát vyžaduje dobře propustnou půdu s dostatkem dobře dostupných živin. Záhony určené pro pěstování salátů je nutné dobře připravit pro jejich pěstování. Při hnojení je důležité dávat pozor na přehnojení dusíkem. V listech se pak hromadí nebezpečné dusičnany.

Vysazování salátu:

  1. Salát můžete vysazovat na jaře nebo na podzim, kdy jsou teploty mírné.
  2. Salát vyžaduje pravidelnou zálivku, aby se půda nevysušila.
  3. Na začátku růstu použijte kompost nebo organické hnojivo, které podpoří růst listů.

Ano, salát je ideální pro pěstování v květináči nebo truhlíku na balkoně. Salát je rychle rostoucí a výživná listová zelenina, kterou můžete snadno pěstovat i na své zahradě či balkoně. S těmito tipy dosáhnete bohaté úrody chutných listů během celé sezóny.

Nemoci a Škůdci Salátu

Bakteriální hniloba salátu se projevuje zpočátku ostře ohraničenými, tmavé černajícími skvrnami. Nedostatek vápníku je příčinou okrajové nekrózy listů, které postupně hnědnou a následně odumírají. Takto poškozeny bývají nejčastěji vnější listy, ale mohou to být i listy skryté uvnitř vytvořených hlávek. Plíseň salátová se projevuje zejména na starších listech, kde vznikají světle zelené až žlutozelené skvrny různých velikostí, často ohraničené nervaturou. Skvrny se postupně zvětšují, zasychají a nekrotizují. Ošetřujeme je vhodnými přípravky proti houbovým chorobám.

Sklizeň Salátu

Listový salát sklízíme již 7 týdnů od zasetí. Hlávkový salát po 10-11 týdnech a na římský o týden déle.

Sklizeň salátu:

  1. Hlávkový salát: Hlávkový salát je připraven ke sklizni, když jsou hlávky pevné a kompaktní.
  2. Listový salát: Listový salát můžete sklízet průběžně, když jsou listy dostatečně velké. Sklízejte vnější listy, aby mohly vnitřní dále růst.

Využití Salátu v Kuchyni

3x salát do skleničky

Naučte se připravovat zdravé nejen zeleninové saláty na mnoho různých způsobů podle našich receptů. Jako profík. Jednoduše. V 6 krocích. Výběr zeleného lupení pro základ, kombinace a způsob krájení (na proužky, kostičky nebo natrhaný) záleží na vašich preferencích. Chcete salát uchovat déle nebo vzít s sebou na výlet? Pak volte raději ledový nebo římský salát, případně špenát. Vydrží čerstvý nejdelší dobu. Naopak rukola brzy zvadne. Dresink do salátu zamíchejte až před podáváním.

K zelenému lupení můžete zamíchat i zelené listy z přírody - například mladé pampeliškové listy, jitrocel, kozí bradu aj. Tvrdou zeleninu jako je například mrkev, kedluben, řepa nebo celer je lepší nahrubo nastrouhat na struhadle nebo najemno na mandolíně (sirčičky). Můžete využít i spiralizér a zeleninu naspiralizovat na nudličky, což salátu dodá zase jiný rozměr. Okurku a cuketu můžete nakrájet na kolečka, na spirálky, nudličky, kostky, měsíčky nebo čtvrtky. V salátu je výborná i červená cibulka nakrájená na půlkolečka nebo na jemné kostičky.

Zeleninu nemusíte používat pouze syrovou, v salátu je skvělá zelenina grilovaná (dýně, cuketa, batát, rajče, houby), oblanšírovaná (brokolice, květák) nebo upečená (dýně, batát, řepa - např. pečené kostky nebo sirky, mrkev, růžičková kapusta, houby). Pro extra dávku svěžesti (a prospěšných bakterií pro naše střeva) přidejte do salátu kvašenou zeleninu pickles nebo kvašené zelí. Do salátu se také skvěle hodí houby (grilované, upečené nebo vařené v marinádě, např.

Do salátu můžete použít jakoukoliv obilovinu, kterou máte rádi a díky pestré možnosti výběru obilovin a dalších ingrediencí nebude salát nikdy stejný. Raději častěji volte celozrnné obiloviny, které tělu dodají i spoustu živin a minerálů a nebudete mít po nich brzy hlad. Pokud chcete vybrat rýži, lepší je ta, která je sypká a nelepí - jako např. rýže basmati, divoká nebo červená. Pokud vám zbyla ztuhlá polenta, nakrájejte ji na kostičky, hranolky nebo špalíčky a ogrilujte nebo upečte do křupava. Je to výborná ingredience do salátu např. s “majonézovým” dipem (viz krok č. 6). Díky proteinům se budete cítit déle zasyceni a dodají vám sílu na letní dobrodružství. V salátu je výborný upravený tempeh a tofu (uzené, marinované, smažené), uvařené fazole, cizrna (lze je koupit již předvařené ve sklenicích - skvělé například s sebou na dovolenou nebo výlet, kde není možnost je čerstvé připravit) nebo případně na dovolené u moře i kousek ryby.

Pro obměnu chuti zkuste do salátu zamíchat cizrnové křupání (ochucenou a v troubě upečenou křupavou cizrnu). Květy - např. Olivy, kapary (falešné si můžete vyrobit doma, např. Semínka a oříšky dodají salátu extra chuť a křupavost. Zkuste je nasucho opražit na pánvičce a poté jimi posypat salát. Klíčky zase dodají svěžest a spoustu enzymů, minerálů a vitamínů. V salátu jsou také výborné olivy (zelené, černé nebo kalamata). Volte ty bez pecek pro snadnější přípravu. Pokud máte doma starší kváskový chléb, nakrájejte ho na menší kostičky a na pánvičce na oleji je osmažte. Budete mít skvělé krutony.

Klasický - 1 pl citronové šťávy nebo umeocta, 1 čl hořčice, 1 čl obilného sirupu nebo sladidla, 4 pl olivového oleje, příp. Snažte se salát udělat co nejsušší, nechejte ho pořádně odkapat, než do něj zamícháte zálivku. Zálivku do salátu zamíchejte až před podáváním, zbylou nespotřebovanou zálivku uchovávejte v lednici.

Nutriční Hodnoty Salátu

Saláty obsahují 10-15% bílkovin, 15-27% sacharidů, 3-6% tuků, 9-12% vlákniny. Z vitamínů mají vysoký obsah C, E, A a PP, z obsahových látek nesmíme přehlédnout obsah draslíku, vápníku, fosforu, chloru a hořčíku. Má minimální množství kalorií, je tedy vhodný pro redukční diety.

Nutriční hodnoty salátu:

Složka Hodnota
Bílkoviny 10-15%
Sacharidy 15-27%
Tuky 3-6%
Vláknina 9-12%
Vitamíny C, E, A, PP
Minerály Draslík, vápník, fosfor, chlor, hořčík

Doufáme, že vám tento článek poskytl užitečné informace a inspiraci pro pěstování a využití hlávkového salátu. S našimi tipy a triky se můžete stát skutečným profíkem v přípravě salátů a užívat si čerstvé a zdravé zeleniny po celý rok.

tags: #hlavkovy #salat #list #kresleny #navod