Copyright © pohodanovapec.cz 
Pro správný výběr potahového materiálu na čalouněný nábytek je dobré pochopit rozdíly mezi jednotlivými druhy usní. Broušená a olejovaná hovězí useň patří mezi nejčastěji zmiňované povrchové úpravy, přitom každá z nich má své výhody i nevýhody, odlišné nároky na údržbu a jiné chování při používání.
Broušená kůže má povrch upravený broušením. Kůže se brousí buď z lícové strany - poté vzniká nubuk, a nebo z rubové strany (od masa) a vzniká velur. Jiný název pro broušenou useň je semiš.
U anilinové usně je zachován její přírodní charakter v největší možné míře. Nubuk patří do kategorie anilinových usní. Rozdíl je v povrchové úpravě, kdy se líc u nubuku dokončuje broušením, čímž se docílí sametově hebkého povrchu. Toto broušení navíc zlepšuje schopnost pohlcování či propouštění vlhkosti.
Broušené usně jsou velmi atraktivní díky hebkosti, jemnosti a až sametovému povrchu, které zvyšují komfort při užívání sedacího nábytku. Póry jsou tedy otevřené, useň dýchá, proto má stále příjemnou teplotu okolí a nabízí nesrovnatelně příjemné pohodlí při sezení.
U anilinové usně je líc usně téměř nekontrolován a její vzhled není jednotný; k probarvení kůže se používá transparentní vodou ředitelná anilinová barva, na její povrch se neaplikuje žádná pigmentová vrstva, která by ho chránila. Póry jsou tedy otevřené, useň dýchá.
Semianilinové usně jsou probarvované podobně jako anilinové ponořením do lázně s anilinovou barvou, jejich povrch je ošetřen slabou vrstvou pigmentu, která ho sjednocuje a nenarušuje jejich přírodní vzhled. Useň ale není zcela jednotná po celé své ploše, zachovává si částečně svůj přírodní charakter a na povrchu mohou být viditelné jisté nerovnosti. Póry nejsou zcela uzavřeny, takže kůže dýchá, je příjemná na dotyk a zvyšuje se příjemný pocit a komfort při sezení.
Olejované či voskované úpravy (často aplikované na anilinové či semianilinové kůže) zvyšují krátkodobou odolnost proti vodě a dodávají materiálu hlubší, „nabušený“ vzhled. Tyto úpravy mají vliv na omak a mohou změnit měkkost povrchu.
Pro jednotlivé oblasti vědeckého zkoumání vlastností hovězích usní existují normované standardy, dle kterých se vlastnosti usní stanoví. Níže stručně shrneme vztah vybraných zkoušek k broušeným a olejovaným usním.
Princip měření: vzorek usně je stírán vlněnou plstí a posuzuje se barevná změna proti stupnici šedých barev (5 = žádná změna, 1 = velká změna). Číslo 5 značí minimální barevnou změnu při silném zatěžování - použití při intenzivním používání a častém čištění. Číslo 1 značí rychlé získávání patiny a vhodné je spíše šetrné používání.
Broušené a anilinové usně, které nemají krycí pigmentovou vrstvu, obvykle vykazují větší náchylnost k viditelným změnám povrchu při stírání než silně pigmentované usně.
Princip měření: vzorek je exponován xenonovou výbojkou a následně srovnáván na stupnici modrých vzorků (5 = žádná změna, 1 = velká změna). Číslo 5 značí minimální barevnou změnu. Číslo 1 značí vysokou barevnou změnu a vznik patiny.
Broušené a anilinové usně jsou citlivější na změny barevného odstínu vlivem světelného záření; pigmentové a silně dokončené povrchy vykazují vyšší odolnost proti světlu.
Princip měření: vzorek se upne do tvaru V a podléhá kyvadlovému pohybu, který simuluje záhyby u čalouněného nábytku. Hodnota se udává v cyklech. Vyšší hodnota znamená pomalejší vznik patiny a opotřebení.
Usně pro čalounění jsou obvykle velmi měkké a ohebné; kvalita činění a tloušťka materiálu ovlivní výslednou ohybovou odolnost více než samotný povrch (broušení vs. olejování), ale broušené povrchy mohou být náchylnější k mechanickému opotřebení na místě častých záhybů.
Princip měření: vzorek se nařízne a následně se hodnotí síla potřebná k přetržení. Minimální přípustná síla je 20 N. Hodnota síly vyšší než 20 N značí dobrou odolnost ve švech či při napínání kůže.
Fazolový salát s hovězím masem: Jednoduchý recept
Tato zkouška spíše hodnotí pevnost materiálu v celém průřezu než povrchovou úpravu; kvalitní vyčiněná hovězí useň obvykle dosahuje lepších hodnot bez ohledu na to, zda je broušená či olejovaná.
| Vlastnost | Broušená (nubuk/velur) | Olejovaná / semianilinová |
|---|---|---|
| Povrch/omak | Sametový, hebký | Měkký, hladký, často olejnatý vzhled |
| Prodyšnost | Vysoká | Vysoká (u semianilinu), nižší u silně upravených |
| Odolnost proti skvrnám | Nízká, snadno ulpívají nečistoty | Střední, lepší s olejováním |
| Odolnost proti světlu | Nižší, citlivé na změny odstínu | Střední, semianilin lepší než anilin |
| Údržba | Vyšší, nutná impregnace a speciální čištění | Pravidelné ošetření oleji/ balzámy |
| Vhodnost pro intenzivní používání | Méně vhodná bez pečlivé péče | Vhodná, pokud se pravidelně ošetřuje |
Hlavní surovinou pro výrobu usní je kůže z hovězího dobytka. Hovězí kůže je nejběžnější a ze všech také nejuniverzálnější - díky husté vláknité struktuře je velmi pevná, dobře drží tvar a snese vysokou zátěž. Jak se výsledná kůže bude chovat, záleží především na procesu činění a tloušťce materiálu, dále také na povrchové úpravě (broušení či olejování).
Useň reaguje na prostředí: vysychá v suchém prostředí, nasává vlhkost, vlivem světla se mění barva - v podstatě vždy tmavne. Léta přidávají kůži na různých známkách používání, jako jsou škrábance a někdy fleky. Jste-li si tohoto vědomi a dokážete-li jednou až dvakrát do roka kožený výrobek ošetřit balzámem nebo olejem, pak vám výrobky vydrží opravdu dlouho.
Pro správný výběr doporučujeme zvážit: místo použití (domácí vs. komerční), frekvenci používání, požadavky na vzhled a ochotu věnovat se údržbě. Pokud má výrobek snášet každodenní zátěž, vyplatí se sáhnout po odolnějších usních nebo po pigmentové úpravě. Když je prioritou dotek a pohodlí, dává smysl volit jemnější, broušené nebo anilinové materiály.
Pokud si nejste jisti, rádi vám dva typy usní podrobněji popíšeme osobně při vaší návštěvě našeho showroomu.
Copyright © pohodanovapec.cz
